Moon

Scénář: Nathan Parker .. ◙WHERE ARE WE NOW? ___ Moon za Sunshine (s kterým se nabízí nejbližších přirovnání) poměrně zaostává. Ve všem. Především ve scénáři. Duncan Jones měl v hlavě krátkou povídku o těžařích klíčového elementu pro pokračující rozvoj lidstva na Měsíci a tu si nechal rozvést, ale obsah rozhodně není to, co by táhlo tento film. Tím je spíše zajímavý vizuál a to především exteriérů, protože kulisa základny mi připomněla spíše Stopařova průvodce po galaxii. Dále si samozřejmě dobře vede osamocený Sam Rockwell a výborný je poutavý hudební doprovod od mistra Clint Mansell. Přesto se musí Jones jako režisér ještě hodně co učit, měl dost rezerv. Zrovna inteligentně snímek také nepůsobí (klon odcestující výstřelem v dopravním modulu, takřka nulová kontrola běhu stanice ze Země, zvláště kolik a proč je probraných klonů resp. proč byl na základně vůbec důležitý lidský dohled s tak vykonstruovaně složitou zástěrkou apod.) - jistě, snímek o tom v jádru není, ale pro vtáhnutí a uvěření vývoji děje bych je považoval za důležité. I přes slušný základ se mnou Moon emocionálně či myšlenkově téměř vůbec nepohl. ___ Letošní sci-fi souboj tak prozatím vede suverénně Neill Blomkamp s District 9 a meziročně vyhrává energie přímo od Slunce než z Měsíce. (25.10.2009)

Na tenhle film jsem se tesil a nezklamal. Zacatek se sice tvari jako dalsi variace na osamelyho typka, co zacina blouznit, ale nastesti se pak zacne film ubirat jinym smerem a rozvine myslenku o klonech. Ne, ze by film byl potom nejak extra slozitej a o co jde celkem lehce odhalite uz nekdy v pulce filmu, nicmene tady jde o dve veci. Paradni atmosferu, kterou pomahaj dotvorit neustaly zvuky a skvela jednoducha hudba a Sama Rockwella, na kterym celej film stoji a on podava paradni vykon, navic to ma stizeny tim, ze je na scene vickrat. Jeste bych se zminil o tricich, ktery jsou prakticky bezchybny, na to, ze nejde o nejakej sci-fi velkofilm. Co se tyce Spaceyho, ten mluvi hlavniho robota, u kteryho je prijemna zmena, ze to neni nejakej vrazednej magor, kterej ma naprogramovano skodit hlavnimu hrdinovy a snazit se mu zatajit, o co jde, ale naopak je to sympatak, kterej odpovida na vsechny dotazy a snazi se se vsim pomoct. Kdyby tvurci vic pritlacili na pilu a pridali nejaky vyhroceny sceny, mohlo to bejt jeste lepsi, ale i tak se jedna o paradni sci-fi. (28.10.2009)

To ticho, které nastalo po skončení filmu a němý úžas se těžko zprostředkovává dál. Pravdou je, že Moon je omračující a hypnotizující měsíční meditací o mechanické činnosti člověka, o jeho touhách, snech a plánech přiživovaných videonahrávkami z jeho domova. Kam až je člověk schopný zajít? Tříleté pokání absolvované na palubě měsíční stanice obklopené smrtícím tichem. Tříletá záruční doba, tři roky absolutní samoty v zemi nikoho. Duncan Jones natočil hezky postaru vypadající sci-fi a one-man-show Sama Rockwella, kde se z not Clinta Mansella opět stává tahoun příběhu dodávající mu tu správnou atmosféru bezvýchodnosti a samoty. Zamiloval jsem se do Gerty, robota vyjadřujícího své emoce pomocí emotikon. (26.10.2009)

Skvělý sci-fi film. Chvilku po začátku jsem se začal trochu bát, že to, co je bystřejšímu divákovi okamžitě jasné, bude použito jako šokující pointa celého snímku, na tvůrci naštěstí tak naivní nebyli. Moon tak nabízí opravdu inteligentní příběh, oku lahodící záběry, vynikající (a chytlavou - ještě teď mi ta melodie furt zní v hlavě) hudbu a i emočně silné scény. A všechno dohromady to dává unikátní podívanou, kterou by žádný fanoušek jak sci-fi, tak filmů obecně, neměl prošvihnout. V podstatě bez výhrad 5*. (24.10.2009)

Když už si pustím sci-fi, tak obvykle sedím se zatnutýma zubama připravena okamžitě film vypnout. Ale u "Moon" se takové nutkání nedostavilo. Je to sice hrozně smutná depka, ale Rockwell předvedl brilantní one-man show a já byla pohlcena jak jeho výkonem (výkony?) tak přenádhernou hudbou a tajuplnou atmosférou. Sem tam i ukápla slza. Ráda bych vychválila i Kayu Scodelario, ale bohužel nedostala příliš prostoru. Zato smajlík Kevina Spaceyho, ten prostě vždycky navodil správnou náladu :) Jasných pět za to, že jsem si sama připadala zoufale a beznadějně (a výjimečně ne kvůli žánru..), když se tak cítil hlavní hrdina. (05.07.2013)