Obsahy(1)
Mr.Roberts autohavaroval, je ,,přenesen" do jakési místnosti, kde má na výběr mezi kufříkem s 10 miliony dolarů nebo klíčem od dveří, které vedou zpět na svět. Kufřík dostane, zmáčkne-li černý knoflík, čímž má údajně zabít jednoho člověka na Zemi. Nebo si vybere klíč, vrátí se zpět na zem a bude žít dál svůj obyčejný život. (Tatua)
(více)Recenze (43)
Nápad dobrý, ale člověk už od začátku tak nějak tuší co se stane ... kdybych byl před tuto volbu postaven já, asi bych ke stisknutí tlačítka neodhodlal ... na světě je spousta lidí, pro které by byla smrt vysvobozením, pak také několik, kteří by smrt zasloužili, ale pak je tu tolik lidí, kteří žít chtějí ... věřím, že by zafungoval zákon schválnosti a pak by zemřel právě někdo takový (a nebo zrovna já). A žít s něčím takovým ... Situace by možná byla o něco jiná, kdybych já nebo někdo mě blízký měl nějaký závažný problém, který by ty peníze mohly vyřešit ... pak bych stisknutí tlačítka zvažoval. Ovšem - takováhle situace by mi stejně přišla krajně podezřelá a tlačítko bych dost možná nezmáčkl zkrátka jen proto, že bych si myslel že v tom bude nějaký háček, o kterém se mi "zapomněli" zmínit ... ()
Moc se mi to nelíbí - podle Milgramova experimentu by to tlačítko zmáčklo více než 3/4 lidí. Taky je hloupost, že něco konečného (lidský život plný chyb), trestají něčím nekonečným (věčné zatracení). Tohle nemám ráda. Do pekla (pokud nějaké je) nesmí jít člověk, který tam nechce jít. Nikdo nemá právo nikoho soudit, a proto pokud existuje nějaký posmrtný soud, kt. určí jestli půjdeme do "pekla" nebo do "nebe", tak takový soud si řídíme sami a soudíme se sami. Takže toto je nesmysl, ale je to docela zajímavě natočený nesmysl... ()
Kdybych byl na místě pokoušeného, bych se akorát zeptal, jestli ten, kdo umře, umře nějakou bezbolestnou smrtí, a v případě kladné odpovědi bych asi neváhal. Protože víceméně bych onomu neznámému prokázal dobrodiní (bůhví, jak by normálně umřel, třeba v bolestech, nebo opuštěný v domově důchodců apod.). Samozřejmě blbé by bylo, kdyby to byl rodič od nezaopatřeného dítěte nebo tak něco. Navíc by tu byl fenomén toho tlačítka - pokud člověk nezabije někoho přímo, nemá takové zábrany. Např. američtí letci taky klidně stiskem tlačítka vypustili atomovou bombu na Japonce, zabili desetitisíce lidí a žádné trauma z toho neměli, zatímco kdyby měli každého zastřelit jednotlivě hezky zblízka, těžko by to přežili ve zdraví po psychické stránce. ()
"Můj Bože! - On není váš, pane Robertsi." Kdyby mi někdo nabídl osmimístnou sumu, tak uteču pryč, protože nic není na tomto světě zadarmo a je jasné, že tady by se mi moje platba nelíbila. Setkání pana Robertse s Božím filtrem je zkrátka inspirativní i poučné, ale přesto si myslím, že lidská chamtivost bude ještě dlouho pro Pokušitele nejlepší artikl. ()
""God will not suffer you to be tempted above that ye are able, but will with the temptation also make a way to escape." I Corinthians, 10:13." Pěkně natočené, pointa očekávaná a trošku zapeklitosti na závěr. Pokud bych se do této situace dostal já, nejspíš bych ono černé tlačítko nezmáčkl. Alespoň bych mohl "žít" s myšlenkou, že jsem udělal něco dobře. ()
Reklama