Režie:
Džun-ho PongKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Bjǒng-u LeeHrají:
Hye-ja Kim, Bin Won, Goo Jin, Je-moon Yoon, Sae-byeok Song, Woo-hee Cheon, Do-won Kwak, Yeong-gi Jeong, Beom-taek Kwon, Mi-do Lee, Kyeong-jin Min (více)Obsahy(1)
Jeden z nejosobitějších korejských tvůrců nového tisíciletí přichází po hitech Pes, který štěká, nekouše, Vzpomínky na vraždu a Mutant s vysoce intimním dramatem matky, která bojuje o záchranu syna. Celý život Hye-ji se točí jen kolem jejího „chlapečka“, sedmadvacetiletého muže, v jehož dospělém těle je uvězněno dítě. Když je syn obviněn z brutální vraždy, je Hye-ja jediná, kdo věří v jeho nevinu... Film byl uveden na festivalu v Cannes v sekci Un certain regard. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
Do třetí čtvrtiny filmu velice dobré. Ale co se nestalo, poslední půlhodina mě totálně semlela. Až na konci filmu si člověk teprve uvědomí neskutečnou vypiplanost scénáře. Když k tomu přidáme vynikající herce (tři hlavní postavy se předhánějí kdo zahraje lépe), kameru a hudbu, nemůžu hodnotit jinak než za pět. Po delší době skvělý korejský film, a to mě ze začátku vůbec nelákal. ()
„Matka” a materinská láska, to sa k sebe určite hodí, alebo čo je zrelá žena, venujúca sa akupunktúre s kultúrou samých ihličiek, ochotná urobiť všetko preto, aby »očistila« meno svojho dospelého syna v koži večného dieťaťa, obvineného z obzvlášť závažného trestného činu - brutálnej vraždy dievčiny Moon Ah-jung, z Dievčenskej strednej školy Seorin, to jest z druhého ročníku a štvrtej triedy, za čo by mal niesť teda zodpovednosť práve Yoon Do-joon, ktorý tesne pred spáchaním tohto ohavného skutku popíjal v bare Manhattan, kde čakal na príchod kamaráta Jin-taea, ktorý sa síce vôbec neukázal, keď ju istý čas potom ešte i sledoval, a tak nemá dostatočné alibi preukázať svoju nevinu, kvôli čomu je naň zakrátko na to vznesená obžaloba, priznanie sa a väzobné stíhanie, s ktorým sa ale absolútne nedokáže zmieriť Hye-ja, jeho mama ? Začne sama vyšetrovať na vlastnú päsť, kedy sa postupne dozvedá, že zavraždená nebola žiadne «neviniatko» , rozplieta spleť tajuplných indícií so všelijakými vodítkami, ktoré ju postavia pred najťažšie rozhodnutie svojho, doterajšieho života ! Hneď v úvodnej sekvencii totiž pozorujem protagonistku tancovať na akejsi lúke, že nasledujúce sú už iba "retrospektívne" , kde sa takmer až v samom závere dozviem, čo jej de facto predchádzalo, samozrejme, že som dychtivo nepretáčal dopredu, ale trpezlivo som si počkal, čiže medzitým som sa zoznámil so všetkými postavami a prostredím, pričom › anekdota › na golfovom ihrisku Royal Palace Country Club, sa dokonca niesla v humornom duchu, za čo mohol jednoznačne čierny Mercedes-Benz so značkou 5293, ktorý skoro usmrtil jednu z postáv, aj so psom, ba ani k tomu nezastavil a ušiel, a preto sa tiež schyľovalo i k danej pomste, ktorá na seba nenechala dlho čakať... Priam, fantastické vysporiadanie sa so situáciou. / Režisér geniálneho filmu Parazit, to jest Bong Joon-ho, je tým typom tvorcu, ktorého by mal nadšenec filmu, poriadne spoznať od základov, teda od jeho rannej tvorby. To sa teraz následne aj stalo, keď som začal s Matkou z roku 2009. Už tu dosť vidieť, ako sa rád piplá so sústredenými zábermi, ktorými nás zároveň aj povedzme, zavádza, skrátka - hrá sa s nami, ale ešte nie som pritom u zrodu tohto brilantného rukopisu, ktorý na mňa čaká až o tri kolá naspäť. V 4. oscarovom triumfe, v podstate spojil všetko dohromady, s čím má bohaté skúsenosti, ale mňa najviac zaujíma to, ako si tento štýl vlastne osvojil. Idem na to trochu netradične, a to od konca na začiatok, aby som teda systematicky, políčko za políčkom, pozorne nasával talentované vízie výnimočného filmového autora, tým pádom sa jedná o autorské filmy. ()
Jihokorejská kinematografie si zapisuje další zářez a Bong Joon-ho definitivně potvrzuje, že patří do režiserské (myšleno celosvětově) elity. Příběh matky, jejíž láska nezná hranic a která se ze všech svých sil snaží zachránit syna, je strhující svou upřímností a naléhavostí, kterou onu lásku popisuje. A uvnitř vší té rozervanosti navíc Bong nezapomíná upomínat na Hitchcocka a připravovat thrillerové scény plné jakési temné aury, jež vaší duši chtivou "něčeho" originálního zcela naplní (téměř všechny takovéto scény v Bongově podání končí jinak, než by se čekalo). Typická rozpolcenost režisérových filmů je přítomna i zde: humor střídá násilí, horror vztahový film a černá komedie tragický příběh. Tohle je ovšem trademark v pravém slova smyslu, žádná neumělá křeč. Je až neskutečné v jakém uměleckém duchu Bongova filmografie pokračuje a jak se svým každým dílem posouvá dál a tím pádem posouvá dále i hranice filmového vědomí. Říkejte si, co chcete, ale toto dokáže jenom ta asijská kinematografie. ()
„Matka“ bývá mnohdy srovnávána s Bongovým starším filmem "Vzpomínky na vraždu". V obou případech se jedná o detektivní příběh zasazený na maloměsto, kde vystupuje trojice různorodých policistů a retardovaný mladík. Bong vždy podřizuje výchozí žánr postavám, takže přenesením pozornosti z vyšetřovatelů na obyčejnou starostlivou matku, která se snaží očistit syna obviněného z vraždy, vznikl diametrálně odlišný snímek. Titulní postava do žánru vnáší intimní pohled a civilní pojetí, ale současně nezastiňuje rovinu napínavého vyšetřování. ()
Výborná obrazotvornost (delší záběry kamery v polocelcích či pečlivý střih v lecčems připomenou Kim Ki-Duka a Park Chan-wooka) a výteční herci jsou pouze předvoj. Tažná síla tkví v pro Bonga typickém promyšleném smíchání několika nesourodých žánrů, díky jejichž kombinaci film oplývá nejednou nečekanou odbočkou. Matka funguje jako mysteriózní thriller, komedie a dvojité sociální drama stejně tak dobře zvlášť jako pohromadě, škoda je jen lehce protáhlého závěru. (44. MFF KV - 3.7.08) ()
Galerie (27)
Zajímavosti (1)
- Aby nebyla Kim Hye-ja při natáčení úvodní scény, kdy tančí, nervózní, tančil režisér Joon-ho Bong zároveň s ní. (Namaste)
Reklama