Prolomit zeď

Ďalší film, ktorý okerem iného bol natočený ako antireklama socializmu, akože na západe raj. Je to ale dvojsečná zbraň, lebo z filmu som pochopil, že najviac obdivovali a utekali na západ feťáci, mentálne nedospetí študenti, špekulanti parazitujúci na robotníkoch a darebáci. Pokojne v tej dobe mohli pre punkáčov a im podobných otvoriť hranice a hneď ako by sa ich režim zbavil, tak mali hranice zavrieť. V USA by im bolo dobre, veď v kanáloch sa miesto vždy nájde a ty šikovnejší by si poriadili nejakú peknú krabicu a zariadili by si ju pod mostom. Možno by si aj sem tam niekto našetril na karaván. Americký sen :) (15.07.2015)

Do televize skoro škoda. Člověk si v průběhu filmu leccos připomene, z toho nadšení znovu naskakuje husí kůže. Němci (ti východnější) si skutečně užili daleko víc toho špiclování a šikany, ale při prolamování Berlínské zdi si to zase vynahradili. http://www.csfd.cz/herec/21006-ullmann-kostja/ je borec! (07.11.2009)

Kostja Ullmann mě zaujal již v excelentním německém dramatu Letní bouře. Karoline Herfurth se zase od obyčejné, tuctové role v teenagerských Holkách to chtěj taky, úžasně posunula v hereckém žebříčku navrch. Velmi vyzrála a přitom si stále zachovala svoji tvář, s níž stále působí jako mladičká studentka. Vydařené drama o událostech z doby, již jsem neprožila. Potěšil mě v hlavní roli hlas Vojty Kotka, a toto spojení Vojty a Kostji na mě působilo jako dva krásní kluci v jednom:) Jen škoda, že Vojta svými rolemi zůstane stále nejspíš zafixován jako "ten" z teenagerských komedií. (18.09.2011)

864. hodnocený film: Další ze mnou náhodně objevených vynikajících německých filmů. Hodně podoný snímu "Životy těch druhýc", avšak nedosahuje jeho úchvatné kvality. Přesto skvělý snímek o minulé době, která se snad nikdy nevrátí. Dobré herecké výkony a občasná nejasnost, jinak velké překvapení. 4* jsou zcela zasloužené a můžu jenom doporučit dalším. 4* (14.05.2010)

Svižné dialogy (Marco - syn: Nenávidím tě. - Jürgen - otec: Výsada mladých.), přirozené herectví, autentičnost v podobě televizního zpravodajství. To jsou plusy. Příběh doplácí na televizní naivitu vztahových vazeb - kdo je čí dcera - a na naprosto zbytečný happy end (dědečkovo umírání při sledování zpráv...). Ovšem i za připomenutí Exuperyho - Člověk je navždycky zodpovědný za to, co k sobě připoutá. - je Berlínský zázrak nadprůměrný televizní zážitek. (15.10.2009)