Král Drozdí brada

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Tak už můžu konstatovat, že jsem viděl obě verze. Jak českou tak německou. Ta německá není špatná, trvá s minutou hodinu. Česká pohádka je podstatně delší. Což je škoda. Příběh bratří Grimmů je jeden z nejlepších, jaký kdy napsali. Pohádka obsahuje důležité sdělení a poučení. I výprava je slušná. Ale být kratší, tak by za půlkou neztrácela dech. Trápení a změna princezny trvá moc dlouho. Ale příběh je celkově velmi kvalitní. Jo, bráchové Grimmové to uměli. (03.05.2020)

Ďalšia rozprávka o "pyšnej" princeznej, ktorá musí dostať lekciu života. A tak práve tu sa z princeznej stane žena žobráka, potulného obchodníka a hrnčiara v jednom, ktorý však svoju pravú identitu princa schováva za poznačené telo otrhaného poddaného. Láska však prekypí aj cez všetky nedostatky, mladú a naozaj peknú princeznú napraví z samoľúbej a nafňukanej dievčiny na zafúľanú ale statočnú a dobrosrdečnú. A keď to všetko v obklopení známych hercov a oddychového scenára prežijeme niekde v diali zazvoní zvonec a rozprávky je...koniec. (28.12.2018)

Skrotenie zlej princezny je oveľa lepší motív ako tie tuctové vydajachtivé princezné. Na to musí prísť desaťročia stará rozprávka, ktorá tie dnešné predstihne výpravou, herecky a samozrejme scenárom. –––– Kto to vôbec kedy videl, aby za dobrotu a statočnosť bol odmenou trest a za lásku výsmech? –––– Kráľ, ten sa má. Keby som bol kráľom, stále by som iba jedol. (26.12.2020)

Nepříliš atraktivní pohádka o napravení toho nejrozmazlenějšího fracka pod sluncem, který ke všemu není ani nijak významně pohledný. Princezničku by mnohem lépe spravilo, kdyby ji v podzámčí znásilnila parta černochů, přičemž by kluci afričtí využili naprosto všechny dostupné otvory. Ty nejbolestivější dokonce opakovaně. Jenže, kde černoušky v této pohádce vzít? Obě zobrazená království byla těžce rasistická a o černouška by zde člověk rozhodně nezavadil. Tak se šlo na nápravu malinko jinak. Nápad s kočovním divadlem byl celkem ok. Vzhledem k tomu, že na pohádky moc nekoukám, tak se v mých očích jevil dosti originálně. Jen mám pocit, že to celé šlo udělat lépe. Herecké obsazení bylo z větší části velmi otravné. Vývoj příběhu nepravděpodobný, nudný a pomalý. Samotný závěr byl poté pořádně odfláknutý. Většinu stopáže jsem trpěl a celkové hodnocení proto vidím relativně přízemně. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (27.12.2016)