Zahrada

Mužská a dospelejšia variácia na Alicu v krajine zázrakov. Na druhej strane je tento subtílny magický realizmus prestúpený priam ženskou citovosťou vnášajúcou pokoj, súlad a harmóniu a akési až nadprirodzené chvenie. Aby režisér zvýraznil krehkú vnútornú štruktúru diela (a tiež rytmus, gradáciu i pocit určitej kontinuity), rozčlenil príbeh na kapitoly prednášané rozprávačom, čo by inak nebolo až tak zvláštne, nebyť enigmaticky štylizovanej enumerácie nadchádzajúcich udalostí v archaickej forme slovenčiny 18. storočia. Dobrodružstvá mládenca Jakuba v starootcovskej záhrade sú tu akoby paralelou k dobrodružstvám "mládenca Reného" z prvého po slovensky písaného románu. Filmová sonáta, ktorá sa nedá zapísať do slov, iba ak zrkadlovo obrátených... (01.01.2009)

Překrásné! Ohromující! Briliantní! Snímek, který mě okouzlil o to víc, že má očekávání byla téměř nulová (film, o němž jsem v životě neslyšela a zrovna ho, když už nic jiného, dávají v televizi; komedie o "třicátníkovi Jakubovi, na kterého se začne valit jeden problém za druhým"). A pak jsem se nestačila divit. Nerada z toho množství vyzdvihuji jediný okamžik, ale ve scéně s mraveništěm jsem již byla lapena. Z nulových očekávání se vyklubal nezapomenutelný zážitek, který se okamžitě usídlil v mé top desítce. Som strom. (11.01.2009)

Nevím, je ten film tak dobrý, nebo je to balnibarbská past? Opravdu mi při prvním sledování tohoto filmu (a slupl jsem ho jako malinu) vytanul na mysli úvodní Lemuelův monolog z Případu pro začínajícího kata: „Ta krajina, ta přívětivá krajina, Vám bude cosi připomínat. Vzpomenete si na studánku a vykročíte v naději, že možná potkáte bosou dívku, jejíž křestní jméno Vám navždy utkvělo v paměti.“ Prostě, ten příběh o nalezení Nového Ráje, o zmoudření, nalezení prostoty a lásky, a k tomu na venkově, skrz odhození starého života a odchod z Nového Babylonu (zkaženého světa městské civilizace) je tak luzný a archetypální, až je podezřelý. Není to intelektuální kýč? (25.07.2010)

Ta poetičnost tam je a je jí spousta. A to je možná jeden z faktorů, proč jsem tomu filmu nějak nepřišel na chuť. Je tam několik WTF momentů (výměna auta) a over-the-top scén (čůrání). Ačkoliv ve většině těchto částí chápu jejich symbolický význam, nic to nemění na faktu, že mi přijdou vážně zvláštní. Navíc to nijak nevtáhne do děje, tak si to plyne a nehledí to na diváka. Každopádně režie je překvapivě zručná a především herci jsou perfektní, jejich výkony mě nutily film opravdu sledovat. Do toho ještě sympatická hudba. Zpátky na průměr to sráží neskutečně otravný vypravěč s kapitolováním. Nesedlo mi to, ale míň než tři hvězdy si to nezaslouží. ▐ Plusy: Velmi schopní herci, kteří dostávají dost prostoru (hlavně ústřední trio Luknár - Labuda - Šulajová); kvalitní režie Martina Šulíka; velmi příjemná hudba, to vše vyšperkováno několika zajímavými myšlenkami, které se dostanou pod kůži i člověku, kterému se film nelíbil. ▐ Mínusy: Rozhodně nejde o nic relaxačního, což neberu jako zápor, ale jako prostý fakt. Některé metaforické scény jsou ale místy až příliš podivné (rozhovor o závěrečné levitaci) nebo nesmyslné (Benedikt?) nebo "artové," že to filmu spíš škodí. Těžko to člověka vtáhne do děje a pokud člověk neholduje metaforické poezii, moc se v tom nevyžije. ▐ Ve zkratce: Nadprůměr ve vodách slovenského filmu, technicky a herecky bezchybný, přesto bez jiskry. Mně osobně to nesedlo - udělené tři hvězdy jsou tedy spíš subjektivní. Jsem si jistý, že na každého film zapůsobí jinak. (27.02.2017)

Nádherný film o návratu a očišťování, o možnostech dialogu člověka a přírody, zasazený do osamělé podletní zahrady, která je ve svém skrytu pozemským Edenem a která se stává díky své poloze na cestách světců a filosofů také obrazem světa. Martin Šulík v příběhu o muži, který poprvé vstoupil do krajiny svého dětství až ve svém zralém věku, prokázal neobyčejný cit pro symbolickou imaginaci a pro poctivost obrazu: každý záběr je vtahující a maximálně sdělný. Snímek, k němuž se lze stále vracet. (10.03.2008)