Crows Zero

Příběh je většinou co ve filmu preferuju. Tady je vytěsněn úplně na okraj (naštěstí,protože story--jsem tvrďák,abych fotrovi dokázal ,že jsem lepčejší než von a nebudu takpak muset velet nějaké té jakuza divizi,ale budu moci být třeba zdravotním bratrem,když se mi zachce....-- je opravdu nosný),ale pro tu neuvěřitelnou porci vzájemných kvalitních nakládaček mezi chlapci (furt lepší než by po sobě cákali vodou) hodnotím vysoko.Stalo se však,že mi permanentní fackovaná asi nestačila a já se občas nudil . Ale jen trochu-začal jsem na to koukat kolem půlnoci a končil kolem druhý aniž bych jedinkrát usnul. Takže vlastně dobrý. (Jak to ale funguje v japonským školství nám Miike už poměrně přesně popsal ve Fudo,nebo když Takashi Kitano skotačí se svou třídou v Battle Royale:-).)-Mám pocit,že tohle snese škatulku Yakuza film mnohem lépe,než spousta jiných jakoby Jakuza filmů.Nu což,-Miike už určitě zpracoval lepší příběhy, ale natočil i mnohem horší filmy. (05.06.2010)

Úvodní scéna na zahájení školního roku na střední škole Suzuran už jen vzhledem budovy, ve které se odehrává, značí, že mladíci na téhle škole asi zrovna nerostou pro červený diplom a slovy jednoho ze studentů "svou hodnotu dokazují pěstmi". Takaši Miike to rozjíždí jako absurdní středoškolácký film dotažený do extrémů, takže po intermezzu s japonským Billy Idolem se příběh rozvíjí tak trochu epizodním způsobem, kdy se hlavní hrdina Gendži snaží nashromáždit spojence, aby mohl vyzvat místní velké zvíře Serizawu a stát se králem školy Suzuran, protože náplní dne studentů na této střední škole je závod o to, kdo bude mít větší péro, tedy větší gang, který potom postaví proti sobě a dají si mocně přes držku. Epizodní je to proto, že Gendži s jakuzáckým parťákem Kenem shání spojence přes různé filmové žánry :) první dokonce je takové parodování středoškolských romantických komedií, ale dostane se samozřejmě i na bitky a na témata přátelství a cti. Taky se během filmu objeví i spousta úplně ujetých vtípků, ale to hlavní co tam mladí pánové provádí jsou pochopitelně bitky, které jsou natočené velmi pohybově, dynamicky, zábavně a divák si může vychutnat každé kopnutí a ránu naplno a že jich je ve filmu hodně. Není to martial arts film a bitky jsou surové a asi jako chuligánský street fight, ale i v tomhle chaosu kde se to mele hlava nehlava je zapracovaná zajímavá choreografie a taky je to často komiksově nadsazené. Bitkám pochopitelně kraluje finální střet, na který se celou dobu čeká. Ono to je tak trochu dokonce i jako "sportovní" film o soupeřících týmech, až na to že sportem je tu monstrózní bitka :). Čeho je ve filmu ale fakt moc je testosteron, který z něho přímo teče v proudech, protože to co je pro holky Whip it! je tohle pro kluky a takhle moc klučičí film jsem ještě snad neviděla a nedivila bych se, kdyby japonští středoškoláci zvýšili počet výtržností ve městě po shlédnutí tohohle filmu, protože by taky chtěli, aby se projevil ten "hero inside" za zvuků popíku a ostrých kytar při bitce v dešti a blátě :). Od pětky mě ale odradila takový trochu spěch, protože Gendži musí během dvou hodin stihnout spoustu věcí, Takaši Miike rozehrát spoustu motivů přátelství a loajality atd. a všichni ostatní musí stihnout co nejvíckrát se pobít, takže něco je takové možná trochu nedotažené, i když všechny rozjeté části děje byly zábavné. A taky možná to až absurdní poměřování péra mě zrovna moc nebralo, protože o tom ten film prostě je :), ale možná že na druhé nebo třetí kouknutí už bych možná tu pětku dala, kdyby mě to dokázalo přesvědčit pořád tak dobře jako na první kouknutí. :) (12.12.2010)

Z tohohle bude fanynky asian boys polévat horko. :) Miike stále více reflektuje moderní filmařské trendy a Crows: Epizode 0 je celkově snad jeho nejdynamičtější film, velmi dobrý téměř ve všech stránkách. Má styl, spád, příběh, krásnou Meisu Kuroki a rozmanité a charismatické mladé tvrďáky, co si rozbíjejí držky ve vizuálně slušně nářezových bitkách. Ta výborná hromadná mezi gangem Serizawy a GPS (provazce deště, všudypřítomné bláto mísící se s krví, solidní street fight choreografie, zpomalené záběry a pomalá balada - to je prověřená a úderná kombinace; Adrian není sám, komu při ní vytanuly na mysl stylizované scény v korejských akčních dramatech :) a zdramatičtění příběhu jsou velkým příslibem pro pokračování. Nevím, komu budu fandit, ale hodně mě zajímá, jak to bude dál... (18.01.2009)

Hmm, ako toto už len mám ohodnotiť? Bolo to dobré? Neviem. Miestami to bolo mega husté, miestami trápne a smiešne. Občas pôspbia hrdinovia ako naj drsňáci, ale občas ich mám za groteskných šašov. Napätie sa strieda s absurditov. Ešte aj hudba je čiernobiela. Najprv pustia parádny atmosferický podmaz, aby to neskôr zabili nejakou úplnou pičovinou. Bitky sú zaujímavé, ale iba občas predvedú nejakú lepšiu choreografickú vsuvku. Film sa snaží vtisnúť postavám nejaké emócie, ale darí sa mu to iba občas. Stopáž trochu prepálená. Film by som charakterizoval ako zmes japonskej mangy, britských hooliganských filmov a stredoškolskej emo drámy + otravný nevtipný japonský Ken Jeong + LSD. Hodnotenie vidím niekde medzi 60-70%=3* (15.09.2013)

Takeshi Miike se pokusil natočit boj gangů na střední škole a povedlo se mu to tak napůl a to jen proto, že vlastně úplně rezignoval na školní prostředí, který je ve filmu zastoupený vlastně jen tim, že se o něm občas mluví a že vůdci různých gangů jsou rozházený po různých třídách a ty se pak spolu spojujou nebo bojujou, takže vlastně tu nejtvrdší střední školu zevnitř divák vůbec neuvidí, na druhou stranu ale Miike vytvořil hodně slušnou gangovou záležitost, kdy všechen svuj um a nápady soustředil na boje, který jsou tu naprosto skvělý a zejména ta poslední snese ty nejpřísnější měřítka a je natočená opravdu mistrovsky (09.05.2009)