Leningrad

Fiktivní, ale věrohodný, byť velmi nepravděpodobný příběh z obléhání druhého největšího ruského města přibližuje řadou věcně věrných dokumentárních detailů z utrpení leningradského-petrohradského-petěrburgského obyvatelstva v letech 1941-1944. Více než o postavu ruskoanglické novinářky se tu jedná o postižení nacistickoněmeckých přístupů, sovětských chyb ve správě města pod Ždanovovým vedením, ale také podivných aktivit NKVD (násilné smrti ruského žurnalisty, který bezděčně nahlédl až příliš do karet této děsuplné bezpečnostní policie). Tento významný přínos dp značné míry vyvažuje relativní chudokrevnost uměleckého zpracování. (24.12.2010)

Voľakedy dávno som čítala ľúbostný román (ľúbostným románom sa vyhýbam), ale tento mi niekto odporučil. Všetko sa to odohrávalo počas blokády Leningradu a hlavná hrdinka bola priamo v centre diania. Fantasticky to tam bolo všetko opísané a popísané. A toto? Toto bola taká slabota, že ani Gabriel to nezachránil. (06.11.2014)

Leningrad je tak nějak obyčejně natočený film o neobyčejném příběhu (sice fikce, ale to asi není to nejdůležitější, a leckdy se stává, že ta nejneuvěřitelnější historka je právě ze skutečného života, takže zrovna tady nemám problém děj filmu brát tak, jak mi ho dávají). Obě hlavní hrdinky si mě velmi rychle získaly, byly jak dvě strany jedné mince a přeci každá úplně jiná. Blokáda Leningradu je téma, které mě nějakým zvláštním způsobem fascinuje, nicméně o to víc jsem ocenila, že film neždímá emoce, jak se možná může (v souvislosti s tématem) očekávat. Konec filmu byl úžasný, to jsem nečekala. (24.02.2015)

Leningradská blokáda trvala téměř 900 dní, od 8. září 1941 až do 18. ledna 1944. Německá armáda nedokázala zdolat město jediným úderem, proto se rozhodla ho oblehnout a odříznout od sázobování. Lidé ve smrtelně sevřeném městě zažívali neskutečné útrapy, které si my nedokážeme představit ani v těch nejdivočejších fantaziích. Město bylo bombardováno a ostřelováno. Lidé čelili nesnesitelnému hladu a mrazu. Snažili se přežít v úděsných podmínkách. Z některých se stávali kanibalové. Umírali na ulicích vysílením. Matky se museli rozhodovat mezi svými dětmi, které nechají přežít. Už tak špatné zásobování se ještě více zhoršilo. Zásoby se tenčily. Bylo důležité najít nějakou zásobovací cestu. Přes Ladožské jezero vedla tzv. Cesta života. Přes zamrzlé jezero jezdili zásobovací konvoje, které do zbídačelého města vozili potraviny, zbraně a zpátky odváželi přeživší obyvatelstvo. Odhaduje se, že ve městě zemřelo hladem přibližně 1.000 000 lidí. Tohle všechno prožívala i anglická novinářka Kate Davisová, která po nevydařené reportáži zůstala uvězněná ve městě. Na jejich autobus při fotografování zabitých německých průzkumníků zaútočli německé stíhačky. Když už byla Kate skoro zachráněná a mohla se vydat domů, vrátila se zpět do města. Tvůrci se snažili vytvořit hodně autentický obraz celé válečné události a povedlo se jim to velmi slušně. (17.11.2009)

Ani ne tak válečný film, jako pohled na blokádu Leningradu očima anglické novinářky, která nešťastnou náhodou zůstala v obleženém městě. Obrázek kruté reality - smrt hlady, umrznutí, kanibalismus, to vše pod neustálým strachem z německých náletů, ale i před vlastními lidmy, kteří při záchraně vlastního života se nebojí okrádat nebo zabíjet druhé. (09.01.2011)