Leningrad

Tak tohle byla bída. Začalo to opravdu dobře a zápletka byla zajímavá, ale jednání hlavních účastníků jsem nějak nepobral a konec byl vyloženě debilní, celé to bylo jakési na půli cesty mezi zajímavým dramatem z prostředí vyhladovělého Leningradu a lacinou agitací "Němci jsou zlí, Sověti jsou taky zlí, ale ne tak moc a Angličani tomu nerozumí". Navíc ty vsuvky s výjevy "od Němců" byly tupý, až to bolelo - a přitom tam bylo tolik zajímavých herců. Vyložená ztráta času. 40%. P.S. Nevlastní matka Kate Davisové tam mluví o KGB, ale tato organizace vznikla skoro až 10 let po konci 2. světové války, v té době to byla ještě NKVD. Ale to by asi Američani nepaněmájeli. (18.05.2012)

Když člověk nemá kromě kousku chleba nic k jídlu, nejdříve strašně trpí. Po určité době bolest otupí a změní se v mdlou lhostejnost..... Blokáda Leningradu, jehož bombardování je pro Němce zábavou a příběh lidí jejichž hlavním nepřítelem je hlad, by si zasloužil mnohem kvalitnější zpracování. Slabé vykreslení charakterů, napětí a tragédie je asi tím nejvážnějším problémem. Chce se mi napsat – jako film pro televizi docela dobrý, ale..... Možná, že SE s délkou 212 minut by byla lepší volbou. Tahle verze je taková ,,nedomrdlá“. Také hra na ,,pravdivý příběh“ je scestná. Škoda, tohle téma má velký potenciál ! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kolik je 300g chleba. 2.) Zajímá mě, jak to vypadá, když se někdo drží ,,zuby nehty“. 3.) Zjistím, že opravdovej člověk nemusí bejt jen Rus. 4.) Držím dietu a nesnáším filmy ve kterých se žere. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.02.2011)

Mohlo mě napadnout, že ruskej válečnej film nebude nic moc. Obzvlášť když v něm jsou vyobrazeny ženy jako hlavní hrdinky. A ta jedna navíc tak hrdinsky, jak kdyby rusky žensky byly v druhé světové nepostradatelné a vyrovnaly se ve všem chlapům. Celkově ten příběh stál za hovno (např. každej druhej tenkrát uměl anglicky, aji děcka) a že do toho natáhli několik známejch herců tomu fakt nepomohlo. Jo, musela to být hrůza, žít tak dlouho v obležení, v zimě, bez jídla a základních lidskejch potřeb, ale zasloužilo si to lepší zpracování, než takovouhle sračku. Já jako divák jsem tím vůbec nebyl osloven a bylo mi jedno, že tam pochcípaj. Hlavně jsem se těšil, až chcípne ten nedomrlej šachovej génius. (22.02.2015)

Přestože některé scény se mi nezdály dost věrohodné a jiné bych ve filmu klidně mohla postrádat, film splnil moje očekávání, řekl, co říci chtěl a měl, a tak s trochu přimhouřeným okem mu dávám 4 *. K té čtvrté mu mírně dopomohla i skutečnost, že se dnes o těchto kapitolách historie málo mluví a mladá generace o nich neví vůbec nic. (19.01.2017)

Fiktivní, ale věrohodný, byť velmi nepravděpodobný příběh z obléhání druhého největšího ruského města přibližuje řadou věcně věrných dokumentárních detailů z utrpení leningradského-petrohradského-petěrburgského obyvatelstva v letech 1941-1944. Více než o postavu ruskoanglické novinářky se tu jedná o postižení nacistickoněmeckých přístupů, sovětských chyb ve správě města pod Ždanovovým vedením, ale také podivných aktivit NKVD (násilné smrti ruského žurnalisty, který bezděčně nahlédl až příliš do karet této děsuplné bezpečnostní policie). Tento významný přínos dp značné míry vyvažuje relativní chudokrevnost uměleckého zpracování. (24.12.2010)