Děti

Troufnu si tvrdit, že jsem v rámci žánru viděl, obdivoval, trnul, zkousnul, přetrpěl hodně. Dovolená s dětmi nikdy není až taková sranda, jak by se mohlo z mnohých snímků zdát. Pokud tedy nepatříme mezi rodiče, kterým je jedno, zda potomek zkouší co nejdéle vydržet pod vodou nebo chce zjistit, co se skrývá v těch nejtemnějších uličkách nějakého arabského státu. My se ocitáme v zimě, kdesi na samotě, se dvěma manželskými páry a požehnaným počtem dětí. Ti malí okatí darebové chytnou nějakou ošklivou angínu a ta se v nich projevuje docela drsným způsobem. Jenže to, že jedna z matek poměrně slušně řídí auto nebo pobíhá, a to vše s otevřenou zlomeninou, je jen ždibec všech těch nesrovnalostí a logických přešlapů, které pro nás Britové tentokrát připravili. Ano, to jak se dostáváme přes nedůraz ve výchově a obyčejnou rozmazlenost ke krvavým momentům, může být lákavé, další minuty však nejsou ani děsivé, ani překvapivé, ale vesměs hloupé. Zamrzat úsměv na rtech může tak akorát z toho, jak pitomě se dospělé postavy chovají (kde mám dítě, co se to děje, co udělám teď, co počká atp. + kde je vlastně ta policie se záchrankou?). Nevtáhlo, spíš zklamalo. (07.06.2015)

Zvláštní, originální a těžko popsatelný film, který sice je svým způsobem horrorem, avšak děsí diametrálně odlišným způsobem, než na jaký sme zvyklý. Více než strach poutá film těžko odhadnutelným vývojem, který vyplývá z dětské nevyzpytatelnosti a těžkých rozhodnutí, před která jsou postavy stavěny. Perfektní spád, solidní střih a dokonalá vyšperkovanost každé jedné scény dělá z filmu svěží horror, přestože vás po něm noční můry nechají spát. (15.09.2011)

Film Děti aneb S tebou mě nebaví svět je velice vypečená rodinná podívaná. Malí rozmazlení smradi jsou pozoruhodně nesnesitelní už když se těší pevnému zdraví a co teprve když onemocní. Místo aby způsobně fňukali a byli protivní jako ostatní děti, začnou zvracet a terorizovat zahrádkářským náčiním své milující rodiče. Pouze ten čtyřletý chlapeček s nůžkami v malé ručce byl opravdu okouzlující a kdyby mu nerozpárali střepem bříško, jistě by dojal maminku rozkošně dětským vyznáním: Cejtim tu tvou... píču! No nic, jsem věru rád, moje holčičko, že jsi tak hodné a v křesťanské lásce vychované dítě a když mi slíbíš, že už nestrčíš morčátko do mikrovlnky a nebudeš mlátit tatínka traverzou do obličeje, tak tě dokonce odvážu z vodítka u pumpy na zahrádce. (14.04.2012)

Dost dobrý krvák s dětma. Bohužel však nízkorozpočtovost filmu docela škodí. Ve většině scén neni vůbec vidět co se děje, neboť kamera je naprosto příšerná zmatená a roztřesená. Skoro jako když opilej turista natáčí bitku v hospodě. Dále se mi vůbec nelíbilo, že dospěláci se chovají jako ta nejnemotornější paka a pak je dost obtížné jim fandit. A jako poslední věc, ta záhadná nemoc nebyla vůbec vysvětlena. V jednom záběr bylo naznačeno, že děti telepaticky ovlivňují své oběti, což by vyřešilo moji druhou stížnost, ale provedení je v tomto případě nedostačující. V samotném závěru přidávám hvězdu za perfektní otevřený konec (kdy naopak nevysvětlení nemoci bylo ku prospěchu. S odřenýma ušima 55% a 3*. (29.01.2021)

Už si ani nepamatuju, kdy jsem si naposledy pustil film o vraždících dětech (snad to byl ten poslední Kukuřičný), tak jsem to dnes napravil. Shankland pro mě není neznámým režisérem, ovšem začátek se mu moc nepovedl. Zdlouhavý a hlavně trochu nudný rozjezd si mě moc nezískal, zvláště ten způsob „nakažení“. Neočekával jsem, že by ta rodinná idylka vydržela moc dlouho, jenže dětští herci dokonale ovládli celý film a debilní chování jejich starších kolegů bylo spíše směšné, nežli politováníhodné. Tvůrčí záměr hrát to na city vůbec nefungoval „Přece nezabiju malé dítě“, takže jediným štěstím byla účast Hannah Tointon. Na druhou stranu i já byl hlavně spokojený s výběrem prostředí a především tím, jak výborně si vedli malí herci. Hlavně díky nim se místy povedlo vytvořit slušnou mrazivou atmosféru – ty jejich tupé, nemilosrdné a strach nahánějící pohledy doprovázené solidním hudebním doprovodem mi alespoň částečně spravili chuť. Stejně tak tomu následně bylo i u jejich postupné eliminace, kdy se mi konečně vlila krev do žil a já si tak druhou polovinu začal užívat. Je tu ovšem i dost důvodů, proč tomu nedám velké hodnocení. Kupříkladu se tu objevilo několik nelogických situací (ano mnoho lidí vzpomíná onu zlomeninu nohy Elaine, ale bylo toho více…), dále mi vadilo to, že se nic nedozvíme o onom zákeřném onemocnění (viru), záchranka jaksi nemá čas dorazit k umírajícímu… (27.04.2014)