Bird

Tumtudum..tralala..túdů. Cituji z filmu: "Věnováno hudebníkům na celém světě". A ještě jsem si vzpomněla na vtípek: Angličan se ubytoval na Slovensku v pokoji č. 222. Objednal si na recepci telefonicky dva rumy: "Two rums to room two two two". Recepční na to "Tram ta rara tram ta ta" a položila telefon. (18.12.2015)

Jazz vůbec neposlouchám a o nějakém Charlie Parkerovi jsem taky v životě nic neslyšel, takže byl pro mě tento film naprostá neznámá. Jedinou drobnější výtku bych měl k jeho délce, ale to je určitě všechno. Jinak dvojice v podání Clinta a hlavně mého oblíbeného a již poněkolikáté skvělého Foresta drží opratě pevně v rukou po celou dobu trvání. Bird je zde vykreslen, jako sice geniální hudebník, ale také muž, který zápasil až s příliš mnoha démony a ne vždy se mu je dařilo dostat pod kontrolu. A pokud máte rádi jazz nebo hru na saxofon, klidně můžete jít směle o jednu hvězdu nahoru. (20.11.2014)

Spoilery! Tak tohle se mému oblíbenému Clintíkovi hrubě nevyvedlo. Tento film neskutečně sráží do kolen jedna zásadní věc - stereotypnost. Film disponuje brutálně přestřelenou stopáží se zacykleným průběhem, který vás hned v druhém cyklu začne až do skončení filmu enormně nebavit. Tlustá opička zafuní na saxík, následují drogy, alkohol a příležitostný sexiík a vše je završeno 15 minutami litování. Tento scénář provází diváky po celou nepřátelskou stopáž. Opravdu hrubě mě nebavilo sledovat dvě a půl hodiny feťáckou ubrečenou opičku, kterak se plouží ulicemi předválečné Ameriky. Uznávám, že opička Whitaker se snažila a působila celou dobu věrohodně, ale to nic nemění na odporném zážitku z filmu. Věřím, že film docení pouze vyléčení a léčící se alkoholici, narkomané, muzikanti, gayové a šulini, Já nepatřím ani do jedné jmenované skupiny. K lepšímu hodnocení nepřihlédnu ani navzdory faktu, že tlustá opička zemřela ve stejný den, kdy se narodil nejúžasnější borec, který kdy kráčel po této planetě. Nechutně nudný film o člověku, který snad ani nestál za pozornost, natož za natočení filmu. (04.06.2019)

Veřejně prezentované soukromé drama, spoře přioděné klubovým přítmím a stylově zahalené cigaretovým dýmem. Vypráví o životě, v němž jdou pospolu ... ve vzácném porozumění ... za doprovodu saxofonu ... budoucnosti vstříc jazz, drogy, démon alkohol i láska - a užívají si každičkou vteřinu tak, jakoby měla být tou poslední. (23.02.2018)

CLINT tentoraz len za kamerou bez camea,kde pred kamerou exceluje FOREST WHITAKER,ktorý pekne dávno dokazuje,že je talentovaný actor ako bol aj saxofonista Charlie„Bird“ Parker v zložitom životopisnom,extrémne dlhom snímku,ktorý nenudí,ale ak by bol skrátený zhruba o pol hodinu,výsledok by bol lepší? Clintova réžia je po celý čas sústredená a Forest predvádza pamätný výkon hodný zapamätania+Diane Venora ako jeho žena Chan Parker. Som rád,že som si pozrel netypického Clinta Eastwooda,ale zdokonalil sa,aby čoskoro prišiel snímok UNFORGIVEN. (23.08.2014)