Domov šedých motýlů

Každý dělá své vlastní chyby ... O tom, že ani ředitel domova pro problémové chlapce nemusí mít všechno pod kontrolou - i když to tak nevypadá. O tom, že historie se opakuje - i když v různých obměnách. O tom, jak je těžké zúčtovat s vlastní minulostí ... Možná vytušíte, co skrývají vzpomínky Juhaniho - a třeba v hrubých rysech odhadnete, kam příběh směřuje. Ale dramatický zvrat finální scény jsem absolutně nečekala - a chvíli mi trvalo, než jsem ho rozdýchala. (19.04.2010)

Distributor si kapku přihnul, když psal obsah k filmu nebo ho vůbec neviděl. Ředitel nelítostný nebyl ani náhodou. Jediné co bylo, že se prohlásil za Boha a ostrov si zrekvíroval. Drama, které jsem mohla vidět probíhalo hlavně v hlavách kluků. De facto se musel každý z nich, včetně ředitele, jeho ženy a hospodyně Týny, vypořádávat s nějakým tím kostlivcem ve své vlastní skříni po svém. Být dcerou šéfa ústavu pro chlapce a nemít jinou možnost, než dlít na tak smutném místě sama, bez přátel, je na mašli. Ještě k tomu mít za zády tlupu nadržených chovanců, kteří si do jednoho prošli svým osobním peklem. Divím se, jak pohodově to, holka, nesla. Podobná dramata, kterými si prošli oni, se dennodenně odehrávají za dveřmi bytů stále ... a to je to nejděsivější. (Challenge tour 2015) (12.04.2015)

Takéto ultravážne morality ma nikdy nejako zvlášť nebavili a šedí motýli nie sú výnimkou. Plusové body pridáva prostredie drsného fínskeho severu a snaha nejako pozitívne cez prácu a ideu poriešiť nepolepšiteľných grázlov. Spomienky na minulosť sú naopak fádne a videné x-krát v rôznych iných variáciách. Výsledok je vďaka spomenutému prostrediu jemne nadpriemerný. (17.10.2016)

Špatné, nebo výstižněji řečeno hrubé, citově nepřijatelné jednání rodičů vůči dětem dává těm, kterým by rodiče měli být v dětství a mládí oporou a vzorem, tedy dětem, otřesný vklad do budoucího života. Toť věc všeobecně známá. Rodiče o tom ví, ale často se nechovají tak, jak by měli. Je to zřejmé především v rodinách sociálně slabších či tam, kde jeden z rodičů není po psychické stránce v pořádku a druhý rodič není schopen se mu vzepřít a dítě ochránit. Z dítěte vyroste traumatem postižený člověk, který ve většině případů končí neslavně. Nastupují převýchovné ústavy pro nezletilé a já si nejsem tak jistý, zda by mělo jít o tzv. převýchovu přísností, ale spíše o "léčení bolavého srdce" za přítomnosti psychiatrů. Převýchovu by potřebovali především ti nezodpovědní rodiče. V případě tohoto filmového příběhu nejde ani tak o klasickou "vojenskou" převýchovu, ale o snahu chlapce duševně očistit od myšlenkových můr, které si s sebou přinesli z dětství a opět se pokusit o to, aby znovu získali zdravé sebevědomí a uměli se časem zařadit do společnosti. Atmosféra snímku je velmi působivá a myslím, že každému rodiči, který vychovává dítě má co říci. (31.01.2010)

Pěkné drama z dětského domova na odlehlém finském ostrově. Neustálá činnost dospívajících a výchovným posláním posedlý ředitel dokáže napravit mnohé mladé chovance, ne však všechny. Zajímavý je i ředitelův nadšenecký nápad založit chov bourců morušových pro vlastní výrobu hedvábí jako cíl ekonomické soběstačnosti. "Tak na severu to ještě nikdo nezkoušel." -"A asi z dobrých důvodů." Trailer: http://www.alltrailers.net/tummien-perhosten-koti.html (20.08.2010)