Les mrtvých

Zdejší hodnocení je snad až příliš kruté. Scénář je velmi dobrý, na něm by se nic měnit nemuselo. Problém je v tom, že režisér tohoto scénáře vůbec nevyužil. Opakující se repliky úplně unikly jeho pozornosti, kterými mohl snímku dodat mrazivý a mysteriózní háv. Snímku by také pomohlo, kdyby šel režisér mnohem více "do hlavy" hlavnímu hrdinovi, aby zdůraznil zhoršující se jeho asociace a vidění. Kdyby byl celý snímek výjevem z hrdinovy duše a pointa byla natočena jako logické vyústění a ne jako nějaká náhoda, byl by výsledek výborný. (18.10.2009)

Tak tohle se úplně nepovedlo... Potenciál by byl, ale bohužel zůstal nevyužit. Atmosféra stagnovala někde na půl cestě, pouhý chabý náznak toho, jak ponurý a tísnivý mohl "Les mrtvých" být. Herecké výkony jsou standardní - nic extra, ovšem mohlo to být horší (na můj vkus většinou příliš přehrávané, toporné), jednotlivé charaktery nevyvolávaly ani ždibec sympatií, chování postav občas nebylo pochopitelné a nebylo komu držet palce, bylo mi jedno, jak to dopadne. Scénář: klišé, které sklouzlo k přílišné chaotičnosti, hlavně závěrečných 15 minut připomínalo cirkus... a třeba funkci toho československého vlčáka jsem za celou dobu vůbec nepobrala. Pár dobrých momentů by se našlo, celkově však spíše slabý průměr. 45% (19.10.2009)

Totálně destruktivní, negativní, infernální film komunisty Jiřího Svobody na motivy povídky "Náhoda" rumunského spisovatele Giba Mihaesca. Bez špetky dobra, naděje (na rozdíl od povídky, která zdaleka není tak depresivní a brutální!). Až na častou šikmou kameru a nesmyslně se objevujícího vlčáka formálně na slušné úrovni (mj. točeno ve Slavonicích, pokud jsem se nemýlil), ale s velmi ošklivým obsahem. Manželka (Lívia Bielovič) se nechová jako manželka, ale jako děvka. Krom toho je nepříjemné, jak špatně mluví česky (to měla raději mluvit svou slovenštinou!). Svoboda si to povídku předělal a místo rumunského lesa to zasadil do mladé ČSR roku 1919 kdesi na česko-slovenském pomezí (?) a doplnil židovskými postavami (obchodník Epstein aj.). Všichni se chovají jako zloději a potenciální vrazi, což by ani v hororovém žánru (podivně umístěném do konkrétní doby a lokality) nemělo být. Cha cha, prý "filozofující thriller"... (19.02.2011)

Rozhodně mi nevadí technická lacinost snímku, která by se dala v rámci dobrého příběhu překousnout. Ale příběh, který je maximálně roztříštěný, nelogicky uspořádaný, nemající silné zakotvení v jakémkoliv žánru a ani nemá utříbené, jak a o čem chce vypovídat, už překousnout nelze. Na horor nedostatečně strašidelné až trapné, na thriller vůbec ale vůbec napínavé, o dramatu také mluvit nelze. Navíc ani jedna z postav nehraje věrohodně, aby se jí dalo věřit, co prožívá nebo jaké má motivace. Pro tento film by se nejlépe hodil přídomek "pseudo". Pseudofilosofující televizní báchorka, která sice nese nepatrné myšlenkové poselství, ale tak nevěrohodně a "lacině" podané, až je mi do smíchu, když si přečtu ambiciózní text distributora. (19.10.2009)

Jiří Svoboda své základní názory na život nemění. Snad i proto je mi díky tomu sympatiícký. Vybral si sice prostředí a příběh z počátku Československa, tedy po rozpadu mocnářství, ale zjevně s ním chce oslovit současnou dobu, která má některé prvky s tamnějšími časy nápadně společné. Jedinou výhodou dneška je, že společnost je materiálně bohatší, běžný člověk má víc šancí se vzdělávat a vydělat prachy, ale současně v každé době bojují lidi za své radosti, za náplň svých životů atd. A k tomu jim žádný režim nepomůže, to si musí vybojovávat sami. (06.04.2011)