Expendables: Postradatelní

Soundtrack Brian Tyler: 1. The Expendables [3:25] ,2. Aerial [2:57] ,3. Ravens and Skulls [4:51] ,4. Lee and Lacy [2:14] ,5. Massive [3:25] ,6. The Gulf of Aden [6:57] ,7. Lifeline [4:30] ,8. Confession [2:56] ,9. Royal Rumble [3:43] ,10. Scanning the Enemy [3:47] ,11. The Contact [1:32] ,12. Surveillance [3:27] ,13. Warriors [3:48] ,14. Trinity [4:19] ,15. Waterboard [3:03] ,16. Losing His Mind [2:37] ,17. Take Your Money [2:42] ,18. Giant with a Shotgun [3:58] ,19. Time To Leave [1:55] ,20. Mayhem and Finale [5:48], (14.06.2011)

Hodnotím to s odstupem tří týdnů, což by teoreticky mělo snížit moje fandovské výbuchy na minimum. Ale je to marné... Sly vzal prostě akční veterány pod kudlu a snažil se jim v mozku aktivovat centra zodpovědná nadsázku, obličejové svalstvo a další funkce. A ono to vyšlo! Pacient přežil, zbraně znovu štěkají naplno, publikum tleská a dolary se sypou. Jak už bylo řečeno stokrát: Tleskalo by, i kdyby tam jen tak stáli... jenže oni běží... dopředu, nikoliv dozadu. Za tu snahu oprášit stará klišé zvenku i zevnitř, jakkoliv to s sebou nese mnoho kompromisů a krájení času, který je každé z hvězd dopřán, si Sly zaslouží další metál. Můžeme hovořit o akčním hattricku týpka, co ještě před pěti lety znuděně pobíhal po videopůjčovnách ve filmech jako Avenging Angelo? Stallone je jako kometa, dal si chvíli pauzu, aby ozářil i jiné části galaxie, ale teď je zpátky. Nezbývá než vytáhnout dalekohledy a kochat se... (08.09.2010)

Naivně přímočaré, a tudíž také účinné béčko za áčkové peníze u kterého nejvíce zamrzí, že s ohledem na stáří aktérů a s ním spojenou potřebu co nejkratší akce a co nejdelších odpočinků na place byl zvolen styl intenzifikující hollywoodské impresivní pojetí akce. Vše se odehrává v enormně krátkých blízkých záběrech, které sice skladbou dávají dojem řežby, ale popírají základní atrakci akčních filmů, tedy možnost vidět lidské tělo v akci. Nicméně je třeba ocenit, že film každému ze slovutných aktérů dává scény, kde může potencionálně rozehrát své přednosti (Arnold charisma, Rourke herectví, Statham mrštnost, Lundgren výšku a sílu atd.). Slůvko "potenciálně" je ovšem zásadní, neboť film se soustředí pouze na povrchní fetišizaci svých objektů. Vedle přemíry detailů tváří, kde obličeje cele vyplňují rám záběru, se to projevuje v hloupoučké plochosti figur - nejvíce na to doplatil Jet Li, kde jediná charakterizace jeho postavy spočívá na rasistickém konstatování, že je coby Asiat malý. Postavy de facto nemají žádnou osobnost, pouze tváře. V čem lze "Expendables" označit za sofistikované, je snaha o to, aby zdejší mastodontí hrátky a male bonding nevyznívaly gay. (02.09.2010)

Expendables jsou 80koví v té nejvyšší možné míře, jaké lze v roce 2010 vůbec dosáhnout. Staromódní přístup, oproštěný od moderních technologií, kdy největším technickým výdobytkem jsou dálkově ovládané nálože a navrch nostalgie, ale bez okázalosti a patosu. Režisér Stallone se od 4. Ramba posunul opět o kousek dál, neuchyluje se k přehnanénu naturalismu a jeho film není tak přímočarý, aniž by ale ztratil cokoliv ze své nekompromisnosti. Dokazuje ale, že zvládá nejenom kontaktní akci, ale cizí mu nejsou ani autmobilové honičky a v momentě, kdy nastoupí bezmála půlhodinové finální akční inferno, akce přestane být jen vložkou a stane se sama hybatelem děje, nemůže být už ani nejmenších pochyb. Expendables: Postradatelní jsou nejenom jedním z nejlepších film tohoto roku a jedním z nejlepších akčních snímků posledních let. Oni jsou jedním z nejlepších akčních snímků všech dob. Ne nejlepším. Ale to je v pořádku, protože Stallone se nesnažil rouhat. Chtěl jenom splnit jeden velký sen. A to se podařilo na výbornou... (11.08.2010)

V Kladně dne 20. srpna 2010 Milý deníčku, včera jsem byla na Expendables a musím se ti s něčím svěřit. Po dlouhé době jsem znovu pocítila, jaký krásný to byl pocit, když si sedneš k Vánočnímu stromku a začneš radostně trhat dárečky,.. Přesně tak jsem se cítila u té přehlídky, co mi pánové naservírovali. Bohužel jim za to nemůžu osobně poděkovat, tak to bude alespoň naše malé tajemství, ano? Měj se krásně, zase se někdy ozvu. S láskou tvá Verunka… A v duchu Vánoc se Expendables nesl téměř celý film.. Všude to tak hezky blikalo, všichni se jen usmívali a příšerná vánoční výzdoba, která se nesla v podobě kýčů, byla taky na každém rohu. Ještě že já ty Vánoce miluju. Sly nám prostě zařídil výtečnou jízdu na horské dráze. I když se občas bojíte, že vyletí ze sedačky, on obstaral skvělé bezpečností pásy, které Vám to nedovolí. Ať to měla být pocta nebo jen vzpomínka na dobré staré časy těchto chlapíků, pobavila mě na 100%. Netušila jsem, že by v kostele mohla být taková sranda. Otevřenou pusu a nevěřícné kroutění hlavy nejvíce střídal můj smích i když není, liž pravda, že za spoustu legrace taky mohli pánové sedící za mnou. Představte si ten nejvtipnější a nejhlučnější smích,… tak přesně ten oni vydávali. Věřila jsem, že se u Postradatelných budu bavit, ale že takhle? Po varovném výstřelu pana Lundgrena, jsem schopna odpustit tomuhle nářezu opravdu cokoliv :o) (20.08.2010)