Dluh

Takové to chytré zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité a co je jen shit, který ve své podstatě opravdu nic neznamená, no v dnešní zkažené konzumní společnosti převládá nad danou podstatou a zatemňuje lidem mozek, ehm. The Debt jako óda na to gro, na které se dnes zapomíná, ehm. Víc takovýchhle vět nesvedu, neskutečně mne z toho bolí hlava a ještě ten čas, který zabiju dvěma větami, no ty krááávo... 6/10. No Helen mě v závěru patřičně nasrala. (04.11.2011)

(Součástí komentáře jsou SPOILERY.) Vagina dentata. Kdo pozná ženino tajemství (rosebud), už to nerozchodí. Zatímco muži jsou trestáni za svou slabost k opačnému pohlaví, žena se souží, neboť nedokázala falickou zbraní zastřelit své nemesis (dle informací, jak jsou nám předkládány, o ní Vogel ví nejvíc). Z výhod „mužského“ světa se tudíž třicet let těší neprávem, její legitimace neplatí. Jako kdyby vnitřní utrpení nebylo dostačující, konfrontace s jejím zhmotnělým podvědomím (propojení je zdůrazněno výskytem Vogela v Rachelině snu, pronikl tudíž nejen do jejího těla, ale i do mysli) ji stála krásu. Po zbytek života bude mít tvář zohyzděnou nepřehlédnutelnou jizvou. Zřejmě jde o jeden z důvodů, proč celá léta zůstává se Stefanem, kterého očividně nemiluje. Dalším důvodem, který je drží pohromadě, je sdílená lež – jako manželé snáze uhlídají, že ten druhý neprozradí, co by veřejnost neměla slyšet. Jejich soužití je tedy založené na nedůvěře. Eliminace mužů, resp. jejich mužství (Stefan je „pouze“ ochrnut od pasu dolů) představuje skutečný cíl mstitelské mise hlavní postavy filmu, Rachel, ženy poháněné vlastní frustrací: Musela popřít svou pravou identitu, odhalit pohlaví před sadistickým doktorem, čelit agresivním výpadům muže, který vlast vždy miloval více než ji… Podobně jako ve slasherech se z ní nakonec stává „final girl“, k čemu je jako jediná silná postava předurčena od začátku. Vogel má blíže hororovému monstru, Stefan mnoha kladnými vlastnostmi nevyniká a David hraje v milostném trojúhelníku od začátku submisivní roli (coby figurant při soubojích ztvárňuje oběť, jež končí na zemi, dokonce vaří). ___ Uvědomuji si, že při důkladnějším sledování (film jsem zatím viděl pouze jednou) by vyšla najevo vratkost mnoha zde prezentovaných názorů, stejně tak, že nejde o vzorový film pro zvolený typ čtení. Zároveň takovouto interpretaci umožňuje, na což jsem tímto „alternativním" komentářem hodlal poukázat především. A jinak – Dluh je thriller, který znamenitě pracuje s motivacemi postav (Jessica Chastain mě baví čím dál víc) a atmosférou (klasická ponorka), ale lépe funguje v první polovině a spíše v jednotlivých scénách (vlak) než v polovině druhé a zejména v závěru, kdy se vyjevuje rozpolcenost jeho dramatické struktury (film najednou řeší jiný problém) a samoúčelnost zprvu potěšivě odvážné vypravěčské podpásovky. 75% (23.10.2011)

Drama se solidní ponorkou, atmosférou nejistoty, strachu, občasným napětím (výborná pasáž s převozem!) a milostným trojúhelníkem. Čímž i zdůrazňuju, že se mi linie z minulosti líbila mnohem víc než ta současná. A dokládá to i konec, možná nečekaný, ale naprosto nezvládnutý a pro mě osobně nepřijatelný (blbost se zraněnou rukou či nanejvýš debilní rozhodnutí hlavní hrdinky). Ve výsledku slabší 4*. (27.08.2013)

K úplně přesnému popisu od verbala snad jen přidám dvě poznámky. 1) Pokud Mossad cvičí své agenty tak, aby jim zdrnul našlehanej dědek, určitě si nezaslouží ho mít. 2) V Berlíně té doby jezdilo podezřele mnoho nových trábošů, warťasů i barkasů. Trabi se dělal od roku 64, takže v r. 65 jich v celém DDR jezdilo tak možná 5. Wartburg 353 se dělal dokonce až od roku 66, takže tento vizionářský počin hebrejských věrozvěstů lze brát jen s úsměvem. Barkas byl, pravda, užitkový lehký náklaďáček, ale počet, který pět let od zahájení výroby, údajně brázdil ulice Berlína, je také trochu nadsazený. Soudruzi z NDR, jak je obecně známo, sekali jednu chybu za druhou, takže jediné, co se mi zdálo skutečně autentické, byla druhá existence nacistického zločince a děravá střecha (27.11.2011)

Napínavý príbeh troch mladých agentov vo Východnom Berlíne brilantne strieda línia zo súčasnosti, ktorá dáva zmysel na podklade minulých činov tejto trojice. Prelínanie časových udalostí je vkusne nasnímané, napínavé až kým sa dostaví záverečná pasáž o "vine a treste", ktorá trošku divácky sklame. Herci sú výborní, prekvapí (aj mne doteraz menej známa) Jessica Chastain a pár silných atmosferických momentov. Dept odporúčam ako thriller s dobrou atmosférou, ktorý je vďaka svojim silným stránkam viac ako priemerný. (25.11.2011)