Dobré srdce

Stává se Vám ve filmu často, že se Vám líbí tak z 95ti % a pak to závěrem absolutně posere? Že to zase tak často není? No já se ani nedivím, taky jsem se s tím dlouho nesetkal. Dobré srdce je totiž naprosto parádní film. Ze života, o lidech, o jejich smyslech života. Nádherně se na to kouká, ale pak přijde konec a režisér, jak kdyby zasimuloval, uklouz a rozbil si držku o led. Prostě a jednoduše tak výborný příběh závěrem neuvěřitelně zadřel. Když už nic jiného, tak ten závěr si zasloužil alespoň větu. Jenže ani na tu tenhle film nemá. Jinak to ale přes to všecko byla radost sledovat. Takových milých ale zároveň smutných filmů se nenajde ani po prsty u jedné ruky. Ale pozor...pořád je tam ta Skandinávie. Pozitivní to je, ale tak jakoby, osobitě. (18.04.2011)

Příznačná je atmosféra v zastrčeném newyorském baru s pravou špinavou patinou. Je to posvátné místo, kde nemají místo žádné novoty ani jiní hosté než štamgasti. Děj se točí kolem specifických charakterů 2 hlavních postav: barmana - sprosťáka s infarktovými záchvaty a mladého bezdomovce - beznadějného slušňáka. Změní je vzájemné soužití? (21.07.2011)

Mile svérázný, netezovitý film, který předvede několik úhybných manévrů – na začátku a pak ještě párkrát se zatváří jako nesnesitelná velkoměstská selanka vycpaná lacinými instantními velkopravdami o životě, dojemně bezbrannými bezdomovci, chlupatými i peřnatými zvířátky, jednorozměrnými figurkami štamgastů a jinými roztomilými rekvizitami, ale pak vždycky překvapí ne úplně očekávatelným a hlavně nebanálním směrem dalšího vývoje. Přirovnání ke Kaurismäkimu i k Wangovi docela sedí. Výborná muzika. Protivně doslovný stereozvuk, čímž myslím hlavně zbytečné a rušivé přeskakování zvuků ze strany na stranu v protipohledech. Výborné herecké typy. Film roku to pro mě není, ale na slabší **** dosáhne. (09.02.2011)

Když jsem se chystal na tento film, tak se přiznám, že jsem nevěděl co mám od tohoto snímku čekat. Nikdy před tím jsem neviděl snímek vyprodukovaný v těchto zemích. Avšak po skončení filmu jsem byl mile překvapený. Velmi citlivě napsaný scénář tomu rozhodně velmi prospěl. Líbil se mi formát sitcomu, jehož příběh je obvykle jednoduchý, ale jste neustále ve společnosti vašich oblíbených postav. Dobře byly zahrány obě hlavní postavy, jak Brian Cox tak i Paul Dano, byli ve svých rolích velmi uvěřitelní. Jen škoda toho předvídatelného konce, který jako jediná část ze scénáře pokulhává. Myslím si, že tento snímek si své fanoušky jistě najde. (13.01.2011)

Na Dagura Káriho překvapivě nevyrovnaný film, čemuž zřejmě přidává ještě to střetnutí dvou filmařských stylů, severského a americky nezávislého. Druhý jmenovaný je tu cítit podstatně víc a to samozřejmě díky výborným scénám v baru, s jedinečnou atmosférou. Pohled na život a věčná moudra, která pronáší Jacques baví, navíc Brian Cox ho hraje výborně. Ale nejzajímavější mi přišly právě všechny postavy štamgastů, žel o nich film neprozradí příliš, přesto jejich vzájemné dialogy zaujmou a o životě lehce napoví. Jenže, v úvodu komentáře jsem psal o nevyrovnanosti, ta je hodně patrná především ve scénáři, ale také ve scénách z baru a zbytku filmu. Scénář je naivní, až se snad nedá věřit, že ho opravdu psal Kári... tak brzy prozradit vše, opravdu? Přesto ta scéna zasáhne, aby ovšem byla polozapomenuta následným zbytečným "dalším závěrem" hm. Z tohoto důvodu bych postavu April ani neřešil, samozřejmě děj pouze doslazuje, ale film má jiné překvapivé mínusy. 55% (05.11.2018)