Alice

z klasických Allenovských znaků typických pro jeho tvorbu tu sice moc není (humor skoro úplně absentuje, ironie taktéž a Woody tu není vůbec), ale jako celek mě Alice překvapivě dost bavila. Celé je to takové roztomile úsměvné až naivní a Mia Farrow (jejíž fanoušek sem nikdy úplně nebyl) je tu víc než fajn a ze všech jejích rolí mě tu bavila snad nejvíc...70% (19.09.2023)

Na Alice jsem se docela těšil, protože jsem věděl, že je zde nějaký (nevěděl jsem přesně co, jak jsem už několikrát napsal, o filmech si, žádné informace dopředu nesháním) nadpřirozený prvek a to Woody perfektně využil v (nejen) jeho předchozím povídkovém filmu. Bohužel, po zhlédnutí tohoto filmu jsem byl zklamaný. Neberte mě špatně, Alice není špatný či hrozný film, on je jen po všech stránkách zcela průměrný a témata, která by v jiném filmu Woody do mrtě rozpitval (manželství, podvádění) jsou zde "ponechány" jen jako součást příběhu. Z Woodyho filmografie mám pár snímků, které si rád pustím, ale tento mezi nimi nikdy nebude. A navíc nejslabší výkon Mii Farrow. Holt roztomilost není vše. 50 %. (19.11.2012)

Woody Allen sa opäť trošku sekol. Len málokedy ma dokážu nadchnúť príbehy znudených žien v domácnosti (Hodiny a ostatné jemu podobné klenoty do tohto tvrdenia nespadajú), ktoré si po dvadsiatich rokoch s vráskami na čele zázrakom uvedomia, že svojho manžela vlastne nikdy nemilovali, bohatstvo im je nanič a od základu možnosť zmeniť svoj život bez ohľadu na to, čo ich čaká niekde inde, považujú za jedinú východiskovú cestu. Nemám rada Miu Farrow a bohužiaľ, mi liezla na nervy. 3* za romantickú jazzovú hudbu, pár vtipných momentov, neviditeľnosť a najmä za mŕtveho ducha-milenca v podaní Aleca Baldwina. Ten bol geniálny. (30.08.2010)

Ještě před několika minutami by mě nenapadlo, že mi jednou bude dělat problémy najít na filmu Woodyho Allena nějaké pozitiva. Ještě před několika minutami jsem doufal, že Alice bude víc než jen povrchní, nekompaktní pohádkou o zneviditelňování a elixíru lásky. Bohužel... . Největším problémem Alice je samotné téma – špatně zvolené a nadto ještě nešikovně zpracované. Na Allenových „vztahových“ filmech jsem vždycky obdivoval především preciznost, s jakou dokázal „psychoanalyzovat“ své postavy. Byl to jednoduchý, ale účelný racionální styl. V Alici si mé sympatie nikdo nezískal, a sami asi uznáte, že sledovat sto minut osudy vám zcela lhostejných postav je přinejmenším pěkný opruz. Nehledě na skutečnost, že psychologický rozbor je zde příliš doslovný a není nám skryto právě to „tajemno“ obestírající každý vztah. Netvrdím, že fantasy prvky do hořkosladkého dramatu nepatří (viz. úžasná Purpurová růže z Káhiry), ale pouze za předpokladu splynutí s okolním děním. Tady kupříkladu „supermanská“ scéna působí téměř jako parodie. Alice ani zdaleka nepřipomíná čistou komedii (za celou dobu jsem se skutečně zasmál jenom jednou). Možná to celé mistr myslel úplně jinak, možná se Alicí snažil částečně ospravedlnit nevěru (což by vzhledem k jeho komplikovaným rodinným vztahům ani nepřekvapilo), ale proč TO není jasné ze samotného filmu? Proč myšlenka organicky neprorůstá celým dějem, ale pouze nám jenom řekne ahoj v jeho závěru? Nebýt stále skvělé režie a výtečné kamery (plus jazzu zajisté), neváhal bych použít k charakterizaci Alice následující věty: Je to jedna epizoda Ally McBealové se čtyřnásobnou délkou. Skoro Woody, skoro. 55% Zajímavé komentáře: Tosim, ripo (15.12.2005)

Úžasný snímek o ženském rozpoložení, pocitech a touhách. Navíc se charaktery a styl tak trochu odlišují od typického Allenova rukopisu, což je velice příjemná změna. Mia Farrow jako poněkud naivní a zasněná žena působí krásným přirozeným dojmem a její nervozita je nádherně vtipná. Skvělá je také postava doktora Yanga a jeho léčivé (místy až magické) bylinky. Právě scény s jejich účinkem patří mezi nejvydařenější a nejvtipnější. Od srdce doporučuju, příjemná a inteligentní zábava :) (21.03.2008)