Čtvrtý druh

To byla zase jednou fraška. Sám o sobě by tenhle film mohl být průměrným béčkovým sci-fi thrillerem, snaha proměnit ho v dokument mu ale efektně podsekává nohy a pro jistotu ještě vráží kudlu do zad. Scénárista se bezostyšně snaží nachytat snad jen tu nejhloupější část publika. Pokud pominu všeobecnou nudu a tragické dialogy, může mi někdo prozradit, zda je opravdu tak snadné získat policejní záběry vraždy a neidentifikovatelného plavidla na obloze (které je v jeden moment přeci jen moc zřetelné)? A proč byl signál rušen i během hypnózy? Pokud emzáci dotyčné sledovali nonstop a nechali skrze lidská těla reprodukovat svůj hlas (o levitaci nemluvě), proč rušili obraz? Pokud byla psycholožka prostě magor, k čemuž směřoval druhotný výklad, proč je na začátku a na konci tolik keců o mimozemšťanech? Celé tohle veledílo vyznívá jako levoboček seriálů Akta X a Krajní meze, říznutý pseudodokumenty alá Paranormal Activity. Čtvrtý druh nevyděsí, neznepokojí, nepřiměje k zamyšlení, nepobaví a bohužel ani rychle neuteče. Pointa nepřítomna. Vskutku debilní film. A to jsem byl jednu dobu do veškerého UFO materiálu blázen... (03.06.2010)

Tenhle film se hrozně těžko hodnotí. Mám v sobě takový tok myšlenek a emocí, že pořádně nevím jak tohle zhodnotit. Po dlouhé době první film, u kterého jsem cítil zděšení. Na horory koukám často, jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, ale sleduji je kvůli strachu, zděšení nesnáším. Jako horor mě Čtvrtý druh rozsekal na kousky, bál jsem se jako malé dítě. Kdyby tvůrci nezařadili skutečné záběry do filmu, neuspěl by. Strach a hrůzu totiž nenahání hraná část, ale ta reálná, nebo spíše hraná podpořená reálnou? Těžko říct. Film šíří strach do myslí diváků nikoliv snad obrazem, který sledují ale podsouváním myšlenek. Největší hrůzu si tedy způsobí divák sám a to ve své hlavě. Málokdo by přijmul fakt, že se mu stává to samé jako obyvatelům alijašského městečka. Příjmout fakt, že nad lidmi je vyšší druh, který má špatné úmysly je hrůzostrašné samo o sobě. Film si mě podmanil a tento komentář je toho důkazem. Pokud mám dodržet odstup, tak se musím zamyslet nad hlavním prvkem - reálným záběrem. Těžko usoudit zda je skutečným. Těžko hodnotit zda by psycholožka přišla po dvou letech na setkání s režisérem nenamalovaná, mastná a s výrazem smrtky. Těžko hodnotit zda by vůbec chtěla spolupracovat. Největší otázkou tak je proč se vlastně nechala natáčet v roce 2002 a film byl zrežírovaný o sedm let později stejným člověkem, se kterým se bavila ve studiu. Film znesl spousty otázek, které se netýkají jeho děje, ale okolností při natáčení. Proto neřeším "šum při únosech", ale zda byl film realný příběh, podpořený reálným záběrem, nebo jeden velký fake začínajícího režiséra, který chtěl za každou cenu Blair Witch 2. Mimochodem, neznám žádnou policejní jednotku na světě, která by propůjčila záběry vyvraždění rodiny, pochybnému filmu o únosech mimozemšťanů. (psáno v době masivní reklamní kampaně, která tvrdila, že film je podle skutečných událostí a obsahuje real záběry) 70% 23.01. 2010 (23.01.2010)

Hodne znepokojujici zalezitost a nad ocekavani dobrej film. Mame tu normalni filmy, pak filmy, ktery tvrdi, ze jsou podle skutecnejch udalosti a pak filmy, ktery se tvari jako nalezeny zaznam rucni kamerou. Tohle je znacne originalni mix mezi vsim, takze tu jsou jak dokumentarni zabery, tak dokumentarni overvoice a herci jsou predstavovani jako herci hrajici postavy a prehravajici udalosti ziskane behem rozhovoru a ze zaznamu. Samozrejme se muzem dohadovat, jak verohodne to pusobi, nektery dokumentarni zabery moc nevysli, ale proste to filmu hodne pridava. Ten se totiz rozjizdi pomalu, ale postupne pritvrzuje a stale graduje mysteriozni atmosferu a ke konci to zacne mit lehkej nadech hororu. Je az s podivem, jakou atmosferu dokazal vytahnou Osunsanmi vlastne jen z hromady "dokumentarnich" zaberu a rozhovoru, obcas pod hypnozou. Ve vysledku to je ale proste hodne pusobivy a Milla si zas po case strihla neakcni roli a je perfektni. (15.01.2010)

V hororu dneska evidentně frčí krom masakrování mládeže taky ‚based on true events…‘, kde stačí pár nastříhaných záběrů ‚documentary-like‘ a kasičky pokladen už jenom cinkají. Šel jsem do toho s čistou hlavou, ale sotva Milla nakráčí do záběru, vytušil jsem, odkud asi tvůrci tu svoji pravdu brát budou. Uznávám, že zážitek to nakonec nebyl zase až tolik děsivý (ve smyslu filmařském), ale bohužel ani emocionálním. Paradoxně na mě více fungovala chvílemi umě navozená atmosféra znepokojení, než samotné hypnotické seance, ale jak už to bývá, horor je hlavně o postavách. Tyhle nemají nic moc ke hraní, byť jim snaha upřít nelze, když odříkávají ty jakože o dekádu dříve proběhnuvší dialogy. Nad touhle módou začínám pomalu zívat. 2 a ½. (08.02.2010)

Tento film určitě zažije dost rozporuplné reakce, jedni jej budou vynášet do nebes a věřit naprosto všemu co se ve filmu odehrálo a druzí, jako například já, budou rádi vůbec za to že to dokoukali do konce. Mě osobně již tyhle jakože dokumentární horory začínají pěkně lézt krkem, kde jsou ty časy Cloverfieldu, REC nebo prapootce všech těchto filmů Záhady Blair Witch. Čtvrtý druh je odvysílán formou barevného filmu a do něj vkládaného černobílého dokumentu. Herecké výkony nemá cenu řešit, protože jsou nejsrašidelnější věcí ve filmu. Ona tato podoba filmu by mi ani nevadila, pokud by ovšem při každé důležité scéně, kdy se něco zlověstného začně dít nezačla kamera zrnit a obraz se nadobro vytratil, takže nám zbyly jen nějaké chrčící zvuky. To teda pardón, ale o tomhle podrazu vědět, tak se na film ani nedívám. Filmu jsem navíc neuvěřil, takže mé hodnocení tomu naprosto odpovídá. (25.01.2010)