Čtvrtý druh

Buď lidi v aljašském Nome moc chlastají a nebo jim fakt sedá na okno alienská bubo bubo a unáší je paprskem (pokud je to někdo fyzické konstituce Homera Simpsona, použije dva).. Vkládání rádoby autentických pasáží dělením obrazu mi přišlo zbytečné až kontraproduktivní a s přibývajícím časem se tak Osunsamniho mulderovský hoax začne měnit na laciný domeček z karet, v kterém mi v samotném finále chyběl už jen pan Kuřák z Akta X, vyfukující obláček cigaretového dýmu přímo do režisérského "believe or not" ksichtu. Přesto některým scénám nelze upřít punc napínavosti a kdyby vám zrovna v daný okamžik usedla na okenní římsu bílá sova, mohly by vaše spodky a vaše stolice klidně zažít blízká setkání třetího druhu... (22.11.2010)

Hodne znepokojujici zalezitost a nad ocekavani dobrej film. Mame tu normalni filmy, pak filmy, ktery tvrdi, ze jsou podle skutecnejch udalosti a pak filmy, ktery se tvari jako nalezeny zaznam rucni kamerou. Tohle je znacne originalni mix mezi vsim, takze tu jsou jak dokumentarni zabery, tak dokumentarni overvoice a herci jsou predstavovani jako herci hrajici postavy a prehravajici udalosti ziskane behem rozhovoru a ze zaznamu. Samozrejme se muzem dohadovat, jak verohodne to pusobi, nektery dokumentarni zabery moc nevysli, ale proste to filmu hodne pridava. Ten se totiz rozjizdi pomalu, ale postupne pritvrzuje a stale graduje mysteriozni atmosferu a ke konci to zacne mit lehkej nadech hororu. Je az s podivem, jakou atmosferu dokazal vytahnou Osunsanmi vlastne jen z hromady "dokumentarnich" zaberu a rozhovoru, obcas pod hypnozou. Ve vysledku to je ale proste hodne pusobivy a Milla si zas po case strihla neakcni roli a je perfektni. (15.01.2010)

Zkouška nedobrovolného spojení aneb interaktivní rozpolcenost na čtvrtou... Dost možná nejsme ve vesmíru sami, ale jestli tam doopravdy NĚCO je, pak na to budeme sami. Aby vše fungovalo přímočaře a znepokojivě, tak ona interaktivně dokumentární forma nesmí být samoúčelná, což mi právě u The Fourth Kind po většinu času připadalo, že tady to prostě prvoplánové je. Olatunde Osunsanmi podle mě zcela jednoznačně klade důraz na jednotlivé detaily, které ale ve výsledku poněkud nezapadají do jednoho kompaktního celku. Zkrátka "filmová" linka příběhu se s tou "dokumentární" jednoduše tluče jak děcka na pískovišti a v důsledku toho celková autenticita prostě pokulhává. Ne, záměr určitě nebyl špatný, ke kladům nepochybně patří nápaditá práce Lorenza Senatoreho s kamerou (bohužel už o dost méně povedený střih) i zvláštně (po)ruchová hudební kulisa Atli Örvarssona a pár nezpochybnitelně znepokojivých okamžiků. Na druhé straně nevěrohodná Milla Jovovich a ta mnohdy zbytečná "čtyřiadvacítková" obrazová mozajka. Zkrátka The Fourth Kind mohl být dobrý paranormální film, avšak když chcete až přespříliš, pak to všechno funguje jen napůl. P.S.: "Během roku 1976 několik dětí a mladých dívek nezávisle na sobě pozorovalo podivného opeřeného "sovího muže". Objevoval se blízko kostela v Mawnanu, malé vesnici na jižním pobřeží Cornwallu" (Karl P. N. Shuker, Atlas světových záhad, 1996) - všechno souvisí se vším. [final rate: 50%] (17.03.2011)

Ak sa radi bojíte a ešte lepšie, ak aspoň trochu veríte, že nie sme vo vesmíre sami, je pre Vás tento najnovší hororový počin povinnosťou. Olatunde Osunsanmimu sa po divácky neúspešnom režisérskom pokuse Within podaril tentokrát obrat o 180° a výsledok prinajmenšom určite nezostane bez búrlivých reakcií verejnosti, veď už teraz je internet plný diskusií o pravosti a nepravosti použitých materiálov a už to sa dá považovať za úspech, film o ktorom sa bude dlho hovoriť. Ktovie, čo by sme zistili, keby sa niektorí z nás nechali uviesť do stavu hypnózy. Ste si istí, že v noci spíte vo svojej posteli? (10.12.2012)

Je to jako s Gibsonovým Umučením Krista. Zatvrzelým odpůrcům bude tenhle film připadat k smíchu a lidem, kteří na UFO věří nebo (můj případ) jsou o něm alespoň schopni přemýšlet (protože prostě nejsou tak sobečtí, aby si mysleli, že vesmír je kromě nás mrtvý), se bude líbit. Co se Čtvrtého druhu týče, výhrady mám jen k přítomnosti samotného režiséra v něm - podle mě mohl doktorku Tylerovou zpovídat kdokoliv jiný, ale tenhleten Olatunde se zřejmě moc chtěl vidět na plátně - a k jedné scéně ze závěrečné čtvrthodiny (MOŽNÁSPOILER: Millu na palubě lodi a okolo ní rotující mimozemšťanské "lékařské" nástroje opravdu nebylo nutné ukazovat). Jinak vše OK, film se mi líbil, ze scén (hypnózy, střelba, závěrečný monolog skutečné Tylerové) slušně mrazilo, herci (Jovovich, Koteas, Patton) odvedli dobrou práci. Pochvala za minimalistickou, ale atmosférickou hudbu. A za to, že jsme se nedočkali ani jednoho E.T. (25.07.2010)