Železný stisk

║Rozpočet $5,5milióna║Tržby USA $26,414,658║Tržby Celosvetovo $-║ na prekvapenie tu za celý film Eastwood nikoho neodstreli, kdež to mu rozstrieľajú na šrot dom, auto a autobus kde sa nachádzal alebo nachádza, nuž záver dosť spackaní /50%/ (24.04.2009)

Tohle je snad nejcallahanovatější Harry Callahan, i když to vůbec není Harry Callahan, ale Ben Shockley. Rozstřílenej barák, rozstřílené policejní auto a rozstřílenej autobusovej dojezd, to je něco, na co se nezapomíná - akorát teda nevím, proč neprostřelili kola... a křížová palba taky asi nikoho netrápila. Bophužel dějově to není moc chytré a ten konec, jak tam všichni ti cajti jenom stojí a nic nedělají, jenom nechají zabít svého šéfa a státního návladního, to už bylo taky takové uhozené. A ta chemie mezi děvkou a Eastwoodem funguje jen do té doby, než do toho začnou míchat lásku, proboha! Pro Sondru Locke to je její nejlepší role, ale myslím, že většina diváků by uvítala jinou herečku... nezachrání to ani její nevzrostlé poprs, která na nás párkrát ukáže. Jinak na plakátu k filmu (s vrtulníkem) mi to připadá jak nějakej fantasy film nebo Armáda temnot, heh. (16.06.2020)

Přestřelená akční ptákovina, kde se potvrzuje jednoduché pořekadlo: Všeho moc škodí.   Nesnesitelně dlouhé ale stereotypní akční sekvence (rozstřílení domu, hon motorky s vrtulníkem...) postupně ubíjí divákovu pozornost a tak ani opět značně přestřelené finále s  částečně obrněným autobusem tlak nezvedne.   Vcelku nanicovatý a děravý scénář bych pak nebýt výše uvedeného ani nezmiňoval, ale takhle jen dotváří vcelku zpotvořený obrázek nepříliš zvládnutého akčního béčka. Škoda, nostalgické vzpomínky mne tady trochu obelhávaly. Na hranici mezi dvěma a třemi hvězdami. (07.02.2023)

Nesmírně zábavná sebeparodická variace na Dirty Harryho. Nahláškovaná až po okraj a s množstvím groteskních postaviček (démonizovaný zkorumpovaný komisař, prosťoučký dobrosrdečný parťák, bodrý policista chlípník či zastydlí hippies na motorkách), kterým vévodí vyhořelý a tak trochu natvrdlý detektiv Ben Shockley dospívající k životně rozhodujícím zjištěním jen za pomoci oprsklé prostituující mužatky ztvárněné roztomile přehrávající Sondrou Locke. Příběh i přes svou zdánlivou naivitu a plochost výborně funguje, dokonce je místy i celkem přesvědčivě dojemný - především ve vyobrazení přirozeně sílící vzájemné nákonnosti mezi hlavními protagonisty, vznikající v těch nejnepříhodnějších podmínkách, a v jejich romantických vizích společné budoucnosti. Závěrečné Eastwoodovo heroické gesto vstříc jasné smrti působí trochu jako z nějakého historického spektáklu, ovšem není ani zdaleka nechutně patetické, nýbrž je krásnou ukázkou bláhové odhodlanosti a nezlomnosti lidmi a životem zklamaného a zrazeného hrdiny v moderním světě. Zajímavé a netradiční je, že Eastwood za celý film nezastřelí jediného člověka a vlastně zde nedojde ani k jakékoliv přestřelce - veškeré akční pasáže sestávají z honiček v různých dopravních prostředcích a z několikaminutových scén totálních destrukcí aut, vrtulníků, domů a autobusů. Eastwoodovky, především ty šedesátkové a sedmdesátkové, jsou jednou z mých největších filmových lásek už od raného dětství a tahle patří k mým nejoblíbenějším - proto, a mimojiné i protože z tohoto filmu pramění moje dlouhodobá iracionální obsese Phoenixem, ji neobjektivně hodnotím takto vysoko. (06.04.2013)

Moje největší guilty pleasure. Neskutečně pitomé a přepálené v každém ohledu, a vrcholící nejabsurdnější akční scénou všech dob. Jenže ta chemie mezi natvrdlým ožralým poldou Eastwoodem a prostitutkou s vysokoškolským titulem Locke funguje na jedničku, a ve scéně se sexistickým zkorumpovaným poldou si nelze Sandru nezamilovat. Ideál ženy. Napůl světice, napůl... (28.12.2017)