Děsnej dupák

Kolik těch Wayansů vlastně je? No ale k filmu - mě se to kupodivu líbilo. Humor Wayansovic klanu je poněkud svérázný, takže tak trochu chápu rozporuplné hodnocení. Černohumorné a chvílemi zcela nepokrytě fekální vtipy každému nesednou. Jenže na mě Dance Flick, narozdíl od větší části ostatních diváků (soudě podle místního hodnocení), prostě fungoval. Některé scénky mě totálně rozsekaly, např. flashdance, teplá show nebo číslo Sugar Beara a po skončení závěrečných titulků jsem se na ně prostě musela podívat znovu. Jednoznačné napravení reputace Wayansů po hrůzném Někdo to rád blond. Jen tak dál! (05.05.2012)

Další z řady otřesných současných parodií, kterou se bratří Wayansové řadí po bok Friedberga a Seltzera. Pravda, sem tam se aspoň objeví celkem vtipná scéna (celkem asi 3), ale ty jsou okamžitě přebity tím dementním zbytkem, ve kterých figuruje humor typu neustálého padání a narážení do něčeho, tancování hodně tlustejch a nechutnejch lidí a špatnýho parodování filmů či celebrit. Ach jo,kdy už bude těmhle debilním filmům konec? (20.06.2011)

V sérii "děsných" parodií je tahle o trochu více pochopitelná a né přehnaně parodovaná ve stylu přílišné vulgarity apod...prostě tak trochu návrat do starších kolejí kdy parodie byli parodie a ne nesmyslně zplácané filmy.Super choreografie a bláznivé forečky z tohoto kousku dělá průměrnou rodinou komedii při které jsem se konečně párkrát zasmál! (06.02.2010)

Úroveň přibližně nedávno viděné parodie Vampires Suck, ale s tím rozdílem, že zatímco ve VS jsou některé vtipy dobré a ostatní (9 z 10ti) hrozně trapné, tady to do extrémů tolik nezachází. Takže jsem za celý film pořádně nezasmál, ale ani neobracel oči v sloup každých pět minut.. Povedený je soundtrack, i když obecně tyhle písničky moc nemusím, jsou sem vybraný dobře. (15.06.2011)

Tahle parodie od bratrů Wayansů sází na to, že je tak moc "cool", až se jí to nevyplatí. Tentokrát si bere na mušku především známé taneční filmy, jako například Let´s dance, Nežádej svůj poslední tanec, High School Musical nebo Flashdance. Nezůstanou však ušetřeni ani oskarový Ray (to se povedlo) nebo fenomén Stmívání (to se nepovedlo). Celkově je to až moc přeplácané a zmíněné taneční filmy nenabízejí až tak výraznou látku pro kvalitní parodii, a tak film nezřídka působí chaoticky a často musí mít divák opravdu důkladně "nakoukáno" aby pochopil, co se právě paroduje. A i tak mnohdy nebylo moc zřejmé, jaký film byl parodován. Wayansovi ani tentokrát nikoho moc nešetří a chrlí vtipy kulometnou kadencí, ale ty bohužel většinou cíl, kterým měla být divákova bránice, zasáhnou jen zřídka, protože většina parodovaných filmů je parodována spíše násilnou až místy nesnesitelně trapnou formou. Doslova utrpením jsou pěvecká čísla, která ani moc do daného konceptu nezapadají. Wayansovi jsou naopak silnější v momentech, kdy střílí do vlastních řad a přidávají vtipy, které se nevztahují k parodovaným filmům, ale třeba se týkají celebrit, potažmo jejich hereckých kvalit (Jessica Simpson to se svým filmem Rande měsíce nemilosrdně schytá). Nečekaným trumfem se ukázala být nepříliš známá Shoshana Bush v titulní roli, která dělá co může, aby diváka zaujala a její taneční číslo u tyče je jedním z vrcholů filmu. Téhle parodii však chybí hlavně větší propracovanost gagů, protože většina z nich je naprosto trapná, ale hlavně je to orientované až moc na černošské publikum. Ale právě takové to bratři Wayansovi chtěli mít. (20.03.2010)