Pěst plná hněvu

Moje první setkání s legendou Brucem Lee a hned to je "údajně" jeho nejlepší film? Tak to abych zvážil zhlédnutí těch ostatních. Ne nechci být zbytečně negativní, Pěst plná hněvu má rozhodně neopakovatelnou atmosféru a já se konečně dostal k tomu, abych také přičichl k tvorbě kung-fu legendy ze všech nejlegendovatější. Není to tedy nějaká extra sláva, přeci jen je znát, že se na filmu podepsal zub času a leeho ječení v pomalu každé scéně působí opravdu zvláštně, nicméně samotné bojové scény jsou kvalitní a je vidět, proč je i dnes leeho jméno takovým pojmem. Samotný snímek zpočátku působí trochu zmateně a příběh o střetu dvou bojových škol na pozadí japonské okupace Šanghaje nevypadá nic moc, avšak časem se přemění v nefalšovanou vendetu a v ten moment začíná zábava. Přes nesporné klady však nemohu jít výše než jsou tři hvězdy. Rozhodně však oceňuji temnější vyznění filmu. (14.07.2013)

Klasika od Shaw Brothers (tak velebených Quentinem Tarantinem), která je typickou ukázkou jejich produkce - papundeklové kulisy, ne zrovna komplikovaný příběh a jeden zvukový efekt pro úder (jen si všimněte!). To, ale neznamená, že by se divák nudil. Tohle je jeden z nejlepších filmů Bruce Leeho a skvělým případem Hongkongské kinematografie. (04.05.2009)

Japonci tu vypadají jako Číňani v kimonu, romantické scény jsou úsměvné, až trapné (vlastně mě většinu filmu napadalo, jestli k němu vůbec někdo napsal scénář) a herci dělají všechno možné, jen nehrají... Film od podprůměrnosti nezachrání ani Bruce Lee, jelikož jeho výkon, v porovnání s ostatními klasickými filmy, je opravdu žalostný. Potěší snad jen úvodní titulky ve stylu Andyho Warhola, docela povedené kulisy (celý film byl natočen v jednom studiu, což je dost vidět, ale mě se to kupodivu líbilo) a extrémně nakažlivej soundtrack (skládá z jediného hlavního tracku opakujícího se po celou dobu filmu), kterej jsem prostě nedostal z hlavy. (16.02.2008)

Čo by sme za to niekedy dali vidieť to, a dnes sú pre mňa ázijsko-bojové filmy veľkou záhadou, ako sa im dostáva takého vysokého hodnotenia. Utláčanie Číňanov zo strany Japoncov je mi zbežne známe, film sa v tom vyžíva, a Bruce Lee má preto najviac naštvaný výraz zo všetkých Číňanov vo filmoch vôbec. Ku cti filmu slúži aj to, že bojovníci tu nelietajú na lankách, ani inak veľmi neporušujú gravitačné zákony. Japonci ako stelesnené zlo sa dokonca vyžívajú v striptíze prsnatej Japonky. Príbeh ma nenadchol, ale slabšie tri hviezdy z toho môžu byť. –––– Hahaha, celí Číňani. Ta rasa slávnê nesnese srovnání s Japonci. (19.05.2017)

Je to celkom dobrý akčný kung-fu film s Brucom Leem. Má dosť dobrý príbeh o najlepšom žiakovi školy bojových umení, ktorý príde na pohreb svojho majstra a rozhodne sa za každú cenu zistiť, kto môže za jeho smrť a tak sa dostane do sporu s japoncami, ktorí číňanov ponižujú. Spracovanie je ale iba priemerné, na film sa dá celý čas bez problémov pozerať, nenudí, ale tempo filmu je pomerne pomalé a mimo akcie je tu len veľmi málo dejovo zaujímavých scén, čo je pri tejto výbornej tématike veľká škoda. Akcie tu nie je až tak moc, ale páči sa mi. Je samozrejme presne v štýle Bruca Leeho, takže súboje majú slušnú choreografiu, sú prehľadné, pomerne drsné a v dobre zvolených prostrediach. Najviac sa mi páči celé finále, ktoré tvorí niekoľko súbojov a scéna v japonskej škole. Herecké obsadenie moc nezaujme, Bruce Lee je výborný a aj ženské postavy sú celkom dobré, ale zvyšné vedľajšie postavy sú úplne obyčajné a väčšina záporákov je skôr tragická. Réžia a technická stránka sú v rámci svojej kategórie bez problémov, rovnako ako aj zvyšné filmy Bruca Leeho patria po tejto stránke do vyššej úrovne kung-fu filmov sedemdesiatych rokov. S týmto filmom nemám väčší problém, dobre sa naň pozerá, ale nepovažujem ho za nejaký kult, v rámci žánru ma mnoho filmov baví viac a aj od Bruca Leeho sú podľa mňa filmy Cesta draka a Veľký šéf lepšie. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 64%. (28.03.2011)