Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dokument o lidech, kteří si tento druh hudby zvolili pro život. Postupně se podíváme do Brazílie, Japonska, Indie, Číny, Izraele a na Střední východ. Zjistíme, že jinde je tento styl brán jako postoj proti zažitým tradicím anebo proti represím daného režimu. (Kryton)

Recenze (62)

AllShallFall 

všechny recenze uživatele

Já nevím jak se mám vyjádřit......Jsem ohromen tak vynikajícím dílem. Autor procestoval opravdu značnou část světa, aby se zblížil s metalovou kulturou v zemích, kde bych to ani já sám nečekal. Taková Indie a Indonésie, Arábie a Čína... Je to neskutečné... Dokonce i Izrael... Což mě na jednu stranu rozesmálo. Neboť tak samozřejmě nesmělo chybět naříkaní židů o "zvěrstvu holokaustu". Jako odpověď na to byla zmínka o mých velmi oblíbených Burzum a Vargu Vikernesovi. Pro mě je velké mínus, že se o severském Black metalu autor zmínil pouze při takové situaci. Přitom právě severský Black Metal má v historii metalu své velké místo. Ale I tak jsem v žádné případě nebyl zklamán. Dokument měl opravdu grády. Rozhovory se známými osobnostmi jako Tom Araya, Lars Ulrich, Max Cavalera a Bruce Diskinson, byli pravdovou perličkou autora, který je skutečně možná tím největším fanouškem metalu na světě. Už jen kvůli tomu co se mu podařilo a co dokázal. Ukázat metal ze všech stran a procestovat kvůli tomu celý svět. Metal je i pro mě neodmyslitelnou součástí života pocílitl jsem opravdu obrovsé nadšení při sledování. I přes absenci o severském Blacku, dávám v každém případě za 100% ()

CANNIBAL 

všechny recenze uživatele

O něco málo zajímavější dokument o metalu, například o brazilský Sepultuře, která začínala úplně s holou prd**í, ale žvásty jako třeba, že si slepovali tužkovky na místo patron, to už bych f*ck vědět nemusel. Raději ty hudební ukázky z různých koutů světa, mohli dát delší, namísto těchto nesmyslných keců. Nebo například nejhorší moment v dokumentu, který mě pohoršil, bylo vyjádření Larse Ulricha z Metallici, zda mu nevadí, že chudí lidi z třetího světa stahují metal, pač jinou možnost prostě nemají. A on na to, že "dřív, když internet nebyl tolik rozšířený, tak mu to vadilo, ale v současnosti už to neřeší". Bodejť by to tý k*rvě komerční vadilo. Toho d*bila tam neměli vůbec dávat navíc xkrát. Od dob, co Metallica přestala hrát trash, stojí úplně za vyliž p***l. A nakonec, jako ten pitomec se sám Sam natočí celej vytlemenej na koncertu Maidenů v Iránu. Tomu tedy říkám klišovitá třešnička na dortu. ()

Reklama

Icefist 

všechny recenze uživatele

Sam Dunn se vydal do netradičních míst světa, alespoň tedy co se metalové hudby týká, aby provedl sondu, jak že to tady vůbec s tímto stylem muziky je. A my se díky tomu z první ruky dovídáme spoustu zajímavostí a spojitostí přímo od domorodců. V tom já vidím největší přínos, protože o metalu vám obecně může vykládat kdejaký expert, jenže stejně poutavě (ba možná i víc) dokáže vyprávět obyčejný fanoušek. 90 % Oblíbená část- dotaz na Armina (Írán), zda někdy viděl něco podobného jako nasprejované logo Slayer ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Rebelie, nasranost na všechno, na život, na to, že musej vyrůstat v takový díře... a asi v ní i umřou... takže co udělají? Začnou poslouchat METAL!!!... Tento film je o postoji ostatního světa o kterém (očividně) nic nevím k HM. Pohled do Brazílie, kde je SEPULTURA vnímána stejně jako Pelé a že Japonci jsou v metalu stejně ,,švihlí“ jako ve filmech tolik nepřekvapí. Kromě toho, že je v Indii lidí jako sraček, Indonésii ,,zdobí“ 40% nezaměstnanost a v Číně (kde každej jezdí na kole) znamenají dlouhý vlasy sílu - mohou tyto kultury nabídnout taktéž tvrdou muziku. Takový TANG DYNASTY a jejich Ritual Day fakt stojí za poslech. Pravda – Irák či Dubaj už tak zajímavý nejsou, ale je třeba, aby sbírka byla kompletní. Zajímavá fakta z historických (metalových) událostí, doplněné archivními záběry plní učel: rozšířit si obzory. Třeba jednou začnu poslouchat X JAPAN. ()

brit84 

všechny recenze uživatele

Je velmi zajímavé sledovat, jak vnímají pojetí metalu různé kultury. Bez nadsázky si myslím, že to zaujme i naprosté nemetloše, kteří se rádi něco dozví i z jiného soudku, než který je zajímá. Co se povedlo, jsou autentické záběry koncertů, které se v těch zemích hráli. Takovej pohled na 1 300 000 lidí v Rock in Rio v Brazílii 1985 je fakt lahůdka největšího kalibru. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama