Půlnoc v zahradě dobra a zla

Tak tento film sem opravdu nepobral...starej ostřílenej Clint si asi řekl, tak co bych si tak natočil teď? Mám za sebou kupu westernů, jedno drama o uprchlém trestanci, jednu romanci...tak co bych si tak zkusil teď? Aha, že by něco trochu mysteriozního a z Jihu? Čas zabíjet se mi docela líbil, Kevin Spacey se tam osvědčil, to bude můj první herec, John Cusack je taky mladej a nadějnej...a já si dám tentokrát od hraní pohov, o to víc si smlsnu na režii, udělám z toho trochu Lynchovinku na můj způsob...a už je nápad na další film na světě. To by bylo, aby se to nepovedlo! A vida, ono se to "kupodivu" nepovedlo...nezáživná a podivně podivná historka s rádoby bizarními postavičkami...no Clinte, holt, nevyšlo to, nic se něděje, i Mistr Cowboy se někdy utne, zvlášť když se pustí na cizí píseček, nevadí, nic se neděje, příště to bude opět lepší, až si to teda vyřídíš s Genem Hackmanem a dalšími padouchy.... Těším se zase někdy nashledanou! (13.01.2013)

Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela. (02.12.2016)

Jeden z těch méně povedených Clintových filmů, kterých je naštěstí jako šafránu. Prvních 30 minut pro mě byla absolutní nuda, druhá půlhodinka mě už začínala docela štvát. Nebýt scén ze soudní síně, které přišly zhruba v polovině filmu a vnesly do děje svěží závan dramatičnosti, tak hodnotím ještě níž. Navíc mi žádná z postav (včetně těch hlavních) nebyla moc sympatická a všechny ty poťouchle bizardní osoby (šamanka, transvestita, muž s mouchami, muž s imaginárním psem...) mě silně iritovali. Druhá půlka filmu to naštěstí alespoň trochu zachránila a vybojovala slabé 2*. (08.09.2010)

Prislo mi, ze se Clint tak trochu nemoh rozhodnout, co to vlastne chce tocit. Pribeh o novinari, potkavajicim zvlastni lidi? Pribeh o zvlastnich obyvatelich Savannah? Soudni drama o bohatym znamym chlapkovi obvinenym z vrazdy? Jasne, je tu od vseho neco, ale nic z toho neni vypilovany k dokonalosti. Coz ale rozhodne neznamena, ze by film byl spatnej. Lehce prehnana 150 minutova stopaz nijak nevadi, film nenudi a i kdyz Clint nikam nespecha a i pres perfektni pribeh se toho vlastne zase tolik nedeje a dava hlavne prostor postavam, stejne film docela svizne utece, na cemz ma taky podil fakt, ze je proste zajimavej, spousta postav je spravne divna a cely to ma takovou lehoulince mysteriozni atmosferu. Navic se tu seslo kvalitni herecky obsazeni, bohuzel Cusack v hlavni roli nepobral moc charisma a tak ho ve vsech scenach zastinuje spickovej Spacey. Takze ve vysledku kvalitni drama a zaslouzeny 4*, divim se, ze ma film jen 67%. (01.10.2009)

Snímek jsem už kdysi viděl, ale pamatoval jsem si z něj jen to, že je hrozitánsky dlouhý. Řada komentářů, která nacházela pod fasádou přetažené stopáže skryté hodnoty, mě ale přiměla se k titulu vrátit a případně ho přehodnotit. Clint se pokusil vstoupit na půdu dosud neprobádaného žánru, jenže výsledek je podle mého poměrně tristní. Eastwood zkrátka není dost velký magor, aby dokázal filmovými prostředky vybudovat přitažlivou a funkční mysteriozní atmosféru a použít opravdu ujeté bizarní postavy, které by utáhly 155minutovou stopáž. Zatímco u jiných filmů někdy říkám, že by šlo s klidem vystříhat 15-20 minut, tady by šlo rovnou o celou hodinu. Nedokázal jsem ho zkouknout z voleje, musel jsem mu věnovat dva večery, a i tak se mi podařilo v první půli dvakrát zaklimbat. V takovém případě ovšem nemohu jít ani na průměrné tři hvězdičky. Přesto, že ve svém týmu měl Clint pár hereckých hvězd, které se snažily svůj honorář zasloužit, a přes potenciál, který nabízela předloha, vznikl uondaný snímek, jeden z nejproblematičtějších v Eastwoodově kariéře. Celkový dojem: 40 %. (31.10.2013)