Zběsilá krev

Zhlédla jsem soustředěně a s velkým zájmem. Přesto ne více než tři hvězdičky. Problém nevidím ani tak ve formální stránce, nýbrž (jako vždycky) v poselství díla. Evidentně šlo tvůrcům o to, aspoň trochu "očistit" špatné lidské a občanské renomé dvou někdejších hvězd italského filmu z éry fašismu. Proto se snímek tváří jako "non-fiction", jako historická rekonstrukce s uměleckou licencí. Jenomže obě hlavní - reálně existující - postavy (Valenti a Ferida) jsou nejvíce ze všeho "očišťovány" pomocí fiktivní postavy - režiséra Golfiera/Taylora. A v tom tkví kámen úrazu, ba svého druhu to pokládám i za určitý podvod na divákovi. Pravda, předlohou Golfiera/Taylora je sice do určité míry Luchino Visconti, avšak dle mého názoru jde v tomto směru o zneužití jak skutečného Viscontiho, tak fiktivního Golfiera. Tento absolutní klaďas totiž nemá jiný úkol než postavit oba kontroverzní hrdiny do přívětivějšího světla. A snad právě usilovné a mazané míchání fikce a non-fikce, faktů a výmyslů... mě přesvědčilo o tom, co autoři chtěli jaksi decentně "přepudrovat": Osvaldo Valenti a Luisa Ferida museli být skutečně dvě obludy. (08.07.2011)

Novinka s M.Belluci pôsobila svojimi 148 minútami celkom vážne. Až doma som zistil, že ide pravdepodobne o tv film rozdelený na dvd do dvoch dielov. Či sa naozaj jedná o tv film neviem /nepôsobil na mňa tak/, ale inak si rozdelenie filmu neviem vysvetliť. Film rozpráva naozaj silný príbeh na pozadí zaujímavých udalostí koncom 2. svet. vojny. Najslávnejší herecký pár talianskej kinematografie čelí vážnym obvineniam z ktorých sa ťažko vymotáva, zvlášť tesne pred koncom vojny , keď sa v ľuďoch nahromadilo množstvo nenávisti a túžby po pomste. Slabšiu prvú časť, kde mi dojem kazili zbytočné posteľné scény /kto by to povedal?/ a rozvláčnosť, mi vynahradil druhý diel , ktorý je podstatne kvalitnejší. V rukách partyzánov je im dopriaty "riadny" súdny proces. Zaujímala ich iba odpoveď na jedinú otázku. Bol Osvaldo Valenti fašistom? Si or no? Film 60%. (20.09.2009)

Talianska histotická dráma z tohto roku je o osudoch slávneho talianskeho filmového páru počas druhej svetovej vojny. Režíroval ju Marco Tullio Giordana. Charizmatický herec Osvaldo Valenti (Luca Zingaretti) je závislý na kokaíne, ale získa si lásku vychádzajúcej hviezdy strieborného plátna Luisy Feridy (Monica Bellucci). Ich život je sám o sebe utrpením a zdá sa, že ani krutosti vojny ich nemôžu prekvapiť. Snaha o prežitie, byť hercami, umelcami a celebritami v každej dobe, si prinesie cenu najkrutejšiu. Partizáni, medzi ktorými je aj režisér, ktorý pomohol Luise ku sláve a jej oddaný priateľ, Golfiero Goffredi (Alessio Boni), majú ku kolaborantom režimu Duceho jasný postoj. Goffredi sice trvá na riadnom súde manželov Valenti-Ferida, spolupracovníkov fašistického režimu, avšak kolesá osudu jednotlivec nezastaví. (11.04.2012)

Zašlé zlaté časy Talianskej kinematografie Sophie Lorenovej a Marcella Mastroianniho, tak trochu pripomenuté v podobe Monici Bellucciovej a Luca Zingarettiho, kde sa nestratili aj ďalší, pod slušnou réžiou a vôbec, celou výpravou. Príbeh v sviežej autorite, pravého Talianskeho humoru, v reálnom režime, slušne prepracované a pôsobivé svojim dejom. Slušná Talianska satirická dráma, pre toho, komu už zabudnutý taliansky filmový šarm ešte srdcu ulahodí. (30.06.2019)

Netuším, jak se na film tvářili Italové, mně na něm nejvíc vadila střihová skladba. Zingaretti s Bellucciovou výborní. Co se týká tématu- osud filmařů v totalitním (fašistickém) režimu- chtěl bych vidět pořádně kontroverzní filmy třeba o Janu Svitákovi nebo Čeňku Šléglovi. Na něco takového (kdysi se v tisku spekulovalo o přípravách na zfilmování osudu Lídy Baarové) u nás ale nikdy nebudou peníze. (25.08.2011)