Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama z produkce HBO vypráví o přátelství a spolupráci německého fyzika Alberta Einsteina a anglického astronoma Arthura S. Eddingtona za první světové války, která vedla k uznání Einsteinovy teorie relativity. V hlavních rolích David Tennant a Andy Serkis.
Na jaře roku 1914, kdy Evropa stála na pokraji války, ještě nikdo nevěděl o tehdy bezvýznamném německém fyzikovi jménem Albert Einstein a jeho teorii relativity. Teorii, která zanedlouho otřásla základy světové vědy. Britský astronom Sir Arthur Stanley Eddington, ředitel observatoře v Cambridge, který patřil k vědeckým prominentům své doby, a byl považován za nástupce Isaaca Newtona, si nicméně uvědomoval, že Einsteinovy výzkumy by mohly přinést zcela nový pohled na čas a vesmír. Navzdory nebezpečí, že budou ve svých zemích označeni za zrádce, začali tito dva velcí muži spolupracovat. Eddington, jenž razil heslo, že pravda nezná hranic, se vydal na cestu do Afriky, aby si tam ověřil výsledky Einsteinova bádání. A byla to cesta, která změnila lidské vnímání vesmíru jednou provždy. V roce 1919 se Albert Einstein stal vědeckou hvězdou století… V hlavních rolích historického dramatu z původní produkce HBO hrají David Tennant a Andy Serkis, režie se ujal Philip Martin. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (59)

Anderton 

všechny recenze uživatele

HBO nakrútila podľa očakávania informačne a herecky síce veľmi zaujímavý film s nejakými tým filozofickými a etickými dilemami, ale až príliš konvenčne, čo sa týka ako obsahu, tak formy. Všetko je precízne, drží sa to pri zemi, ale zase sa nebojí ani opomenúť Einsteinovo sukničkárstvo. Pričom jeho zásluhy za teóriu relativity pripisuje, čo sa týka dôkazového materiálu, aj istému Eddingtonovi, ktorý mal nejaké tie nevyriešené záležitosti s Bohom. Inak film môže slúžiť súčasným nerdom na to, ako baliť ženy na intelekt. Len nie každý má také IQ a vlohy na flirtovanie ako Albert. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Zajímavý historický příběh, skvěle natočený, s tradičně výtečným Davidem Tennantem a snad ještě o chlup lepším Andym Serkisem v roli Einsteina. Herecký koncert a výborný film, který je vlastně nositelem velmi milého a příjemného diváckého zážitku. A i to hlavní téma je samozřejmě mimořádně zajímavé. Pro televizi je takového filmu ale vážně škoda. 75%. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Zvoňte na poplach a vypusťte válečné ordogy! Takhle prolhaný a dramaticky nezvládnutý film tady už dlouho nebyl. Skrývá se v něm hnedle několik omylů.: ____ 1, Přepisování newtonovské fyziky fyzikou einsteinovskou není nic jiného než lež povstávající z nutnosti zastřešit děj dramatickým a divácky poplatným střetem. Tvůrci filmu zjevně nepochopili – a nebo nechtěli pochopit -, že Einstein našel hlubší strukturu, která prakticky celou Newtonovu fyziku v sobě obsahuje a je pro ní vlastně i novým důkazem. Stejně jako to, že i Newton už věděl, že jeho rovnice jsou jen jakýmsi efektivním přiblížením nějaké hlubší fyziky. Věda totiž poznává svět jaksi po etapách a pro pochopení určité třídy jevů lze objevit jakousi zjednodušenou verzi teorie, která stojí za celým naším světem. Tato zjednodušená verze má omezenou sféru působnosti, ale tato hranice je obvykle velmi daleko, a proto je možné zcela spolehlivě užívat tuto teorii i nadále pro danou třídu jevů a považovat ji za „pravdivou". A tak například astronomové mohou v drtivé většině případů dále užívat Newtonovy mechaniky a docházet ke stejně správným závěrům, k jakým vedla Newtonova mechanika i před objevem obecné relativity. ____ 2, Rozmach feministického myšlení o filmu od sedmdesátých do poloviny devadesátých let na jednu stranu kriticky přehodnotil automaticky přijímaná mínění, na druhou mu splácíme dluh v těch nejméně vhodných okamžicích. Ono instalovat ženy do ryze mužského (vědeckého) světa nemůže skončit jinak než fiaskem, a to právě pro ženy (a následkem i pro muže a děj – jedna zborcená dominová kostka ke zkáze stačí), jelikož ženy se po celý čas filmu nemohou vymanit z role stereotypizovaných figur, ať už ztracených hlupaček ve složitém světe fyziky (kde pouze zastupují nezasvěceného diváka a motivují vyprávění k tomu, aby mohlo odhalovat zákonitosti Einsteinova génia), nebo odvržených manželek a matných loutek, jimiž si scénáristé ulehčují práci na dialozích (hlavní postava si nemůže povídat sama ze sebou – monology ve filmech nefungují –, proto je nezbytné připsat postavy další, klidně i zbytečné – kolik jich jen kinematografii pamatuje! – , s nimiž bude hlavní postava rozmlouvat). Ale evidentně nemá smysl proti feministkám brojit, dokonce i v USA je naprosté tabu upozorňovat na anatomické a fyziologické rozdíly mezi „mužským" a „ženským" mozkem, o což se pokusil kupř. špičkový ekonom a prezident Harvardovy univerzity Lawrence Summers (pronesl názor, že diskriminace bude sotva hlavní příčinou, proč je dodnes tak málo žen v exaktních a technických oborech) a dojel na to. O jeho skandálu referovala všechna světová média a posléze byl nucen pod tlakem vydat prohlášení, kde se omluvil. Pokud pojedete do USA a budete se chtít vyhnout jakýmkoliv problémům, nezapomeňte, že existence dvou pohlaví je pouhou sociální konstrukcí a důsledkem diskriminace. ____ 3, O géniích se nedají natáčet špatné filmy, jen průměrné a lepší. Odtud záruka umělecké kvality a potlačení producentského rizika, stejně jako zjevná vychcanost při výběru tématu. Svým způsobem je vulgární, že se „jen lehce nadprůměrní“ filmaři zmocňují génia a racionalizují jeho iracionální uvažování (IQ 60 a IQ 160 je nahlíženo veřejností shodně coby iracionální defekt), podobně jako někteří filmovědečtí hochštapleři analyticky zhodnocují a sestavují obraz rozvolněných šedesátých let. ____ 4, Kompromis mezi fyzikální osvětou a zemitým dramatem nesvědčí ani jednomu – fyziku zúží na plakátový teze dobrý tak maximálně pro kursy celoživotního vzdělávání, drama končí ještě hůře, coby mrzkej chuchvalec destilovanejch chcanek. ____ 5, A nakonec mě iritovalo, že se - slovy Mukařovského z Pražského lingvistického kroužku - „vnitřní struktura děje vůbec nepromítá do celkové struktury filmu.“ Ideálně bych si představoval, že by film pozměňoval žánrovou, stylistickou nebo syžetovou „vnější“ strukturu spolu s tím, jak se Eddington blíží k platnému ověření Einstenoty teorie. Doslova, ale i přeneseně, můžeme říci, že se Eddington po celý čas děje jakoby pokouší najít místo, „odkud“ se Einstein díval na skutečnost tak, že vznikla právě jeho teorie relativity, tento „einsteinovský obraz světa“; Eddington by se tedy - spolu s divákem, jemuž by to vsugerovával film změnou „svého tvaru" - snažil zaujmout a osvojit právě tu perspektivu, jež jediná mohla dát vzniknout právě tomuto obrazu. Pokud ji nenalezne, je ztracen; pokud ji nalezne a pokud si tento jiný způsob pohledu sám osvojí, vidí tento obraz nejen jako obraz, nýbrž je schopen dívat se tímto úhlem pohledu i sám. Pochopil způsob zobrazování, na jehož základě se mu tato věc najednou ukázala jako obraz, a nikoli jen jako zmatená změť čar a barev, nikoli jen jako nahodilé seskupení nesmyslných předmětů na podlaze: vidí, že obraz je obrazem, že se na něm či v něm nějak ukazuje to, čemu říkáme skutečnost. () (méně) (více)

Aky 

všechny recenze uživatele

Je to věčný problém, jak skloubit teoretickou vědu s jejím využitím v praxi, které je mnohdy zločinné a v rozporu se smýšlením a zásadami vědce, který své nápady vypustil do světa a tím nad nimi ztratil kontrolu. Tenhle příběh je však ze všeho nejvíc o mužském přátelství, které může vzniknout, žít a být nade vše, aniž spolu lidé prodělají noční flámy nebo hrůzy na frontě, a aniž se třeba i jen setkají, protože přátelství je ze všeho nejvíc o hmotě, ze které jsou ti dva uhněteni. ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Ač k fyzice ani k vědě jako takové nemám žádný vztah, ač nevím nic o teorii relativity či nevím ani téměř nic o Albertu Einsteinovi, přesto se mi tenhle film velmi líbil, což je možná trochu překvapivé, protože jsem se obával, že vzhledem k mému nepříliš přátelskému vztahu k fyzice budu z filmu spíše zklamán, k čemuž naštěstí nedošlo. Možná za to mohl atraktivně podaný příběh, kterému mohl porozumět bez větších problému i laik jako jsem například já, možná za to mohly herecké výkony všech zúčastněných, a nebo mi prostě film sedl do momentální nálady. Každopádně ať je to způsobeno čímkoliv, tak jsem velmi rád, že film dokázal takhle příjemně překvapit, ty obavy, že se mi film nebude líbit, tam totiž opravdu byly, a to rozhodně nemalé. Je určitě třeba pochválit herce v hlavních rolích, obzvláště tedy Davida Tennanta, kterého jsem dosud viděl jen ve čtvrtém filmu o Harrym Potterovi (kde jako záporák dokázal zaujmout), a Andyho Serkise, který Alberta Einsteina ztvárnil velice kvalitně a lepší to snad ani být nemohlo. Ve vedlejší roli potom byl jako téměř vždy vynikající Jim Broadbent. Takže mé počáteční obavy se přetavily v nadšení ze zajímavého příběhu, u kterého jsem se téměř nenudil a který dokázal zaujmout. Z toho důvodu hodnotím nadprůměrnými čtyřmi hvězdami. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Andy Serkis je pravák, no Albert Einstein bol v skutočnosti ľavák. (kacer4)
  • Ve skutečnosti významnou úlohu při úspěšném pozorování úkazu a potvrzení Einsteinovy teorie relativity sehrál Frank Dyson (Richard McCabe), který zatmění pozoroval z brazilského Sobralu. Na Princově ostrově, kde měření podnikl Artur Eddington (David Tennant) a jeho kolega Edwin Cottingham, bylo v době úkazu převážně zataženo a astronomům se podařilo naexponovat minimum vědecky použitelného materiálu. (imaginer21)

Reklama

Reklama