Pěst legendy

Jet Li v životnej forme. Kung-fu a karate mlátička. Vlastne aj to karate vyzeralo skôr ako kung-fu, čo je trochu na škodu. Príbeh celkom ušiel, neskrývané napätie medzi Číňanmi a okupujúcimi Japoncami, ale samozrejme najpodstatnejšie boli akčné súboje. Tie boli veľmi efektné, niekedy aj efektívne, ale niekedy aj porušujúce fyzikálne zákony. Choregrafia súbojov vymakaná, to sa nedá poprieť...obzvlášť som vyzdvihol scénu s remeňom, ktorý napodoboval nundžaky. (07.05.2016)

Jet Li ve vrcholné formě, navíc v choreografii Yuen Woo-Pinga? Je vcelku jedno jak moc nacionalisticky laděný tento příběh je, nebo jak moc klišoidní scénář má. Tady jde především o kung-fu. A toho je tady v nejlepší kvalitě dostatek na to, aby jste se nenudili. Pokud překousnete ty absurdní scény, kdy se pěstí drtí kamenné desky, přeráží se poctivé trámy, lámou stromy a přesto pak v soubojích kosti nekřupou, lebky nepraskají...tak si to užijete. (15.04.2017)

Pokud na to divák nahlíží jako na žánrovku, nad kterou se má bavit, nikoli přemýšlet, tak film dopadne dobře. Bohužel přesně takový mdlý přístup většina diváků má a hloupé filmy z toho vychází s vysokým hodnocením. Děj filmu je vyloženě špatný. Zní to možná moc přísně, ale nevím jak jinak shrnout film, který je tak plytký, kde je celý politický konflikt je vykreslen neskutečně naivně, kde některé postavy (přítelkyně Japonka) nemají vlastní inherentní osobnost, ale slouží jen jako hlas, který má hlavní postavu někam nasměrovat, aby se příběh pohnul. Tuto vyumělkovanost nesnáším.  Typický lazy writing a tím já opovrhuji. Být já tvůrcem, buď bych z toho udělal přehrocenou frašku plnou karikaturních postav a šílených bitek a nebo vážný příběh o cti zasazený do historického období. Vizionářský tvůrce by se mohl odvážit zkusit oba tóny spojit, ale přirozeně by to na něj kladlo vyšší nároky a celé by to bylo dvousečnou zbraní. Nemyslím, že Gordon Chan takový úmysl měl, ale přesto výsledek jeho práce tak nějak klopýtá mezi oběma póly a současně nefunguje v jednom ani druhém. Nemá to žádný emocionální náboj, není to ani vtipný, divák zkrátka zůstane nezainteresovaný do celého dění. Snad jen doufá, že postavy už přestanou mluvit a začnou se zase prát. Osobně vítám filmy, které jsou jen žánrovou akční řežbou. Musí však fungovat (není lepší příklad než Raid 1 nebo John Wick 3). I zde má Fist of Legend své nedostatky a myslím, že částečně se na tom podílí i onen příběh. Pokud je to divákovi jedno, tak ani akce nebude působit tak intenzivně, jak by jinak mohla. Technické kvality však uznávám - minimálně teda u některých bitek. Kupříkladu akční pasáž, v níž japonská škola bojových umění naběhne na pozemek čínské školy a začnou se řezat s meči, působí blbě, protože nikdo nepřijde kvůli ratingu PG-13 k vážnému úrazu. Někteří to ochotně přejdou, ale já nikoli, protože to jen vygenerovalo fail a šlo to udělat lépe. Když už se film točí kolem násilí, tak ať se mě nesnaží ušetřit jeho následků. Jednak to kazí dojem a druhak tím opovrhuji. Finální souboj s generálem který hlavou láme kameny a kopance z otočky do brady mu nic nedělají je též otřesně umělý. Takové nesmysluplné rozvržení "síly" opět působí nevěrohodně, čímž diváka opět nechá chladným. Přitom akci jsem měl ve filmech vždycky rád, protože dokáže být velmi napínavá. Ne každý ji však umí dobře natočit a vymyslet! 1/5 se možná zdá jako příliš přísné hodnocení, ale ono věru není co chválit. (10.12.2021)

Perfektní podívaná, která sice má průzračný děj jako vodu ve studánce, ale to kung-fu, to je něco, absolutní špička mezi souboji.Jet Li prostě umí, i když vždycky na mě působil tak divně, takovým charismatem, jakým na vás kouká špalík, kterým právě chcete přiložit do ohně.Přiznávám, beru zpět, mám moc ženský názor:-) Takový Sanada,....to je charisma:-) No, Jet Li holt nemůže mít úplně všechno,hudba byla skvělá a já ještě počkám s koupí nového pásku na džíny, u nás se totiž o Asiaty zakopnete všude a co vy víte......:-) :-) :-) :-) (12.08.2013)

Hongkongské kung-fu filmy kdysi vznikali jak na běžícím páse (ročně jich klidně vzniklo i 300), pochopitelně ovšem vznikla i díla, která vynikají nad ostatními. Především první dva díly série Tenkrát v Číně patří skutečně mezi to nejlepší, při výběru toho skutečně nejlepšího by ovšem nejspíš došlo na jiný film Jeta Li- Pěst legendy.   Režiséru Gordonu Chanovi výrazně pomohl choreograf Yuen Woo-ping. Byla to právě Pěst legendy, která (tehdy ještě) bratry Wachowské přiměla Woo-pinga najmout pro choreografii u jejich Matrixu. Právě ve stylu soubojů jde mezi Pěsti legendy a Matrixem díky tomu najít jisté paralely, v Pěsti legendy přitom chybí pověstné Wire-fu a akční scény se drží při zemi. Díky bohu za to.   Předělávka snímku Pěst plná hněvu, kde Jet Li nahradil Bruce Lee stojí na naprosto vypilované choreografii, která je promakaná do nejmenšího detailu. Pěst legendy skutečně patří mezi vrchol akční hongkongské školy, kdy je každá akční scéna odlišná od té předchozí a Li v nich působí jako nebezpečná zbraň, které se člověk nechce postavit do cesty. Z málokoho šel v rámci akčního filmu takový respekt jako právě z Jeta Li v Pěsti legendy.   Pěst legendy přitom musí povinně obsahovat nějaký ten děj, který je v rámci hongkongských filmů pochopitelně jaksi vedlejší, protože hlavní je čekání na Jeta Li v akci. Když ovšem dojde na motiv Zhenovy pomsty a jeho lásky k japonské dívce, který má překážku v podobě rasové nenávisti mezi Číňany a Japonci, ten děj přeci jen funguje i v rámci žánru. Pěst legendy zůstává jednoduchým filmem, přeci jen ovšem v emocionálních pasážích nezůstává hluchá. A naštěstí pořád zůstává většinu času našlapanou akční jízdou, kdy Jet Li pomalu vytírá podlahu s každým, kdo se mu připlete do cesty.   Pěst legendy zůstává vrcholem hongkongské akční školy, který Jeta Li předvedl ve vrcholné formě a z Yuen Woo-Pingovi definitivně otevřel zasloužené dveře do Hollywoodu. Hlavní hvězda, choreograf a mezi nimi režírující Gordon Chan zvládli vytvořit vrchol tehdejší hongkongské tvorby, která si svůj dnešní kultovní status vysloužila naprostým právem...... (27.10.2021)