Single Man

Aranžmá je tak dokonalé! Každá vlna ve vlasech nádherné Charlie, telefonní sluchátko, manžetové knoflíčky i přehoz přes pohovku! Vysoký styl a vkus! V ideálech krásy, dokonalosti a harmonii se skrývá temná hlubina. Tichá bolest a samota dotíravě rezonuje, graduje, mlčí, hučí a volá po spáse. Sáhnout po revolveru je snadné, ubohé a tak prosté. Každá hlubina má své dno, co takhle se odrazit a žít? Přirovnávat bolest ke kráse?! V tomto případě ano. (07.11.2011)

Připadá mi, že autoři artové tvorby jdou do natáčení filmu s nějakým poselstvím, ale nakonec se jim to nikdy nepovede dotáhnout do konce kvůli tomu, že se až příliš soustředili na vizuální stránku. A nebo to tak má být? Takovéhle filmy mě zkrátka neskutečně matou. Možná to bude tím, že miluju drama - opravdové, skutečné drama, kde se něco řeší, kde se něco děje. A Single Man je o osamělém člověku, který je v takové fázi života, kdy si připadá pro svět zbytečný, ale naservírováno je to diváku až příliš citlivě. Tady by neškodilo tlačit na pilu. Jinak je to plné inteligentních dialogů a mouder ("Zkušenosti nejsou to,co se člověku stane.Jsou to,co člověk udělá s tím,co se mu stane."¨), Ale narovinu, když zrovna není na scéně Nicholas Hoult, je to prostě nuda (nejsem bláznivá fanynka, ale líbily se mi jeho rozhovory s Firthem). Všechny vedlejší postavy zůstaly trestuhodně nevyužité, jen se o nich mluvilo, ale nic víc (Lois, Charley..). Trochu mám dojem jako po shlédnutí nějaké pilotní epizody seriálu. Asi jsem na to zkrátka nebyla v tom pravém melancholickém rozpoložení....Každopádně oceňuji šedesátá léta (tehdy měly ženské úroveň, a ty oční linky !) a výbornou hudbu (přestože ta poslední skladba až moc okatě připomínala písničku z Fontány). (28.11.2012)

Po závěrečných titulcích jsem chtěla volat do světa, ať se pro příště každý nově vznikající film neobejde bez pomocné ruky nějakého módního návrháře. Pak jsem uvědomila, že by to byla pošetilost, protože by podobné filmy a la A Single Man nemohly vyčnívat. Obrátila jsem v žádost, ať je Tom Ford režisérem jednoho filmu. Možná se mi hodnocení ještě rozleží až přihlédnu ke scénáři nebo se někdy dostanu k literární předloze (proč toho Isherwooda nikdo nepřekládá?!), ale dneska jsem prostě nadšená vizuální a hudební stránkou natolik, že nemůžu jinak. (07.05.2010)

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)

Po dlouhé době opravdu kvalitní film, ve kterém se Colin Firth objevil, jen si říkám, jestli už nadosmrti bude hrát homosexuály :-)). Ale teď k filmu. Jde o pohled do života člověka- homosexuálního profesora George F., který ztratil vlastně jediného opravdu blízkého člověka a celý děj se odehrává v jednom dni, ve kterém se George pokouší zprovodit ze světa a současnost se prolíná s jeho vzpomínkami z minulosti. Film není ani tak vyjímečný dějově, to už tu opravdu párkrát bylo, ale svým zpracováním, co se týče výtvarného pojetí, střihu, nádherné hudby a hlavně skvělého herectví hlavního protagonisty, který si podle mě toho Oscara tady zasloužil. (09.05.2010)