Single Man

Dá se říct, že nebýt Colinovi nominace na Oscara, tak mě tento film zcela mine. Naštěstí se tak nestalo a já mohl prožít něco nevšedního. A v čem že je tento snímek výjimečný? Především tím, že hlavní postava (která je gay) není karikaturou. Není to ani přehnaný slušňák (jako Tom Hanks v Philadelphii) ani nějaký blbeček (většina komedií, kdy gayové jsou spíše těmi šašky). Zde je postava Colina Firtha naprosto reálná, je to normální člověk, kterého byste možná ani netipli na gaye, kdybyste jej neznali. Mimochodem, Colin podal opravdu obdivuhodný výkon a nominaci si určitě zasloužil. A co dál? Julianne Moore byla i na malém prostoru skvělá a okouzlující a Tom Ford odvedl skvělou práci. A Single Man je opravdu skvělý snímek, který si určitě ještě pustím (a to říkám jako chlap, který se řadí do té 96% většiny :-)) (05.07.2010)

Údajně přeartovaný film o ničem. V jistém smyslu to tak je, ale u mě osobně vypiplaný retro vizuál, skvělý hudební doprovod, a herecké obsazení zafungovaly naplno. Viděno dvakrát, a pořád mi to nestačí. Soundtrack s hudbou Abela Korzeniowského funguje dokonale i bez filmu sám o sobě. Film, který pro mě znamenal dva zásadní objevy: herce Colina Firtha a skutečnost, že se v biu Oko může pít v kinosále alkohol :) Pro mě osobně filmová událost roku 2010. Těším se, s čím přijde Tom Ford příště, budu ho bedlivě sledovat. Víc takových přeartovaných filmů o ničem :) (19.04.2011)

Gay Vertigo by Tom Ford? Při sledování Single Mana se může zdát, že není dostatečně obsažný a zajímavým ho dělá pouze vytříbená filmařská forma a výborný herecký výkon Colina Firtha. Ostatně, je pouze o tápání protagonisty po ztrátě nejbližší osoby, s flashbacky do hezkých chvílí minulosti, které můžou působit kýčovitě. Odstupem hodin a dnů ovšem ve mě film roste, coby originálně pojaté autorské dílo s promyšleným uzavřením příběhu a hezkými a pravdivými myšlenkami v monolozích hlavní postavy. Její psychologická studie v krizové situaci je srdcem filmu, osudově procítěná hudba jeho plícemi. Ve scéně, začínající před billboardem Psycha, dokonce Umebayashi variuje Herrmannovu skladbu z Vertiga “Scotty Tails Madeline”. (18.08.2024)

Po dlouhé době opravdu kvalitní film, ve kterém se Colin Firth objevil, jen si říkám, jestli už nadosmrti bude hrát homosexuály :-)). Ale teď k filmu. Jde o pohled do života člověka- homosexuálního profesora George F., který ztratil vlastně jediného opravdu blízkého člověka a celý děj se odehrává v jednom dni, ve kterém se George pokouší zprovodit ze světa a současnost se prolíná s jeho vzpomínkami z minulosti. Film není ani tak vyjímečný dějově, to už tu opravdu párkrát bylo, ale svým zpracováním, co se týče výtvarného pojetí, střihu, nádherné hudby a hlavně skvělého herectví hlavního protagonisty, který si podle mě toho Oscara tady zasloužil. (09.05.2010)

Vynikající filmová adaptace románu Christophera Isherwooda. Formálně dokonale vytříbený snímek o hluboké skutečnosti, která byla již nesčetněkrát popsána v literatuře, tedy o tom, že mezní situace bývají zpravidla doprovázeny existenciálními stavy, v nichž je stěžejní ona fascinace bezvýznamným detailem, vůní, pocitem, tak jak to známe kupříkladu z Camusova Cizince. I tady se titulní postava pod vlivem vyhoření zapříčiněným ztrátou nejbližšího člověka (hrubé by bylo zjednodušení na pouhý vztah dvou homosexuálů) při rozhovorech soustředí na bezvýznamnosti, konkrétně si třeba v jedné z typických scén v době kubánské krize a aktuální jaderné hrozby při rozhovoru o jaderných krytech všímá až v jakémsi riefenstahlovsky podávaném kultu těla hry svalů náhodně zahlédnutých tenistů. Celá ta fascinace bezvýznamnými detaily slouží stresované mysli jen k jednomu jedinému - k odvedení pozornosti od hlavního stresoru, který vědomí člověka není sto zvládat. Stejně jako pováleční existencialisté reagovali na hrůzy holocaustu a druhé světové války, reaguje i hlavní postava na svého démona reality. ,,Vlastně se většinu času cítím být sám. Vždy jsem se tak cítil. O samotě se narodíme, sami též zemřeme." Tenhle pocit je vlastně bytostně depresivní a působí až nihilisticky, ne nadarmo se celá dějová linie točí okolo fenoménu ryze existenciálního - aktu sebevraždy. Debutující režisér Tom Ford nezapře svou reklamní minulost, jelikož po formální stránce používá přehršel postupů a neotřelých technik z reklamní filmové branže. Vynikající jsou především herecké výkony, hudba a retro stylizace, zvláště pak postižení přesněji neidentifikovatelné nálady a atmosféry plynoucí k divákovi ze snímku. Za ni si tehle svojský film pátou hvězdičku téměř zasloužil... ,,Párkrát jsem ve svém životě zažil chvíle úplné jasnosti. Když na pár krátkých sekund ticho přehluší ten hluk, to víc cítím něž myslím. A věci vypadají tak ostře a svět vypadá tak svěže, jako kdyby všechno právě teď vzniklo." (16.06.2010)