Single Man

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)

Téměř k dokonalosti vytříbený vizuální zážitek, kterým velmi vybraně debutuje Pán Stylu (a zosobněná výkladní skříň úspěšných gayů) Tom Ford. Jistá "estetická" ruka a velká spousta nápadů však téměř způsobily, že vynikající Colin Firth byl utlumen luxusními dobovými kulisami, rekvizitami a doplňky. Nebýt jedné scény bez zvuku a jedné scény s tancem a následným křikem, hrálo by nitro profesora Falconera (o které ve filmu jde) bezvýhradně druhé housle a duší filmu by se stala jeho stylizace. Říkám rozhodně ano, takovýchto filmů je také třeba, ale má-li pan Ford dál točit a má-li takto nastavený svůj rukopis, asi se nebudeme setkávat příliš nadšeně (byť zájem PODÍVAT SE určitě mít budu...otázka je, zda to bude stačit, protože film pro mě není jen o obrazech). Pokud je forma Single Mana dána tím, že bylo třeba nějak uchopit velmi niternou předlohu - kterou jsem nečetl - pak je rozhodně třeba před režisérem smeknout, i když cestou k cíli tak nějak učinil sám sebe nejvýraznějším prvkem svého díla a... ne snad promrhal možnosti nabízené mu extrémně schopnou hereckou sestavou, ale rozhodně způsobil, že si herecké představitele můžete velmi snadno zapamatovat jen jako prosté protagonisty působivé reklamy na eleganci šedesátých let. Překvapivě ne úplně jistých 80%. PS: Vypadat na kraji padesátky tak jako Colin Firth zde, začnu se tím živit...navzdory orientaci jím hraného hrdiny jde o jednoznačný slintací objekt pro dámské publikum. PPS: Rozhovor se španělským Jamesem Deanem na kapotě Mercedesu v západu slunce před obřím plakátem filmu Psycho je nezapomenutelný;) (28.07.2010)

Připadá mi, že autoři artové tvorby jdou do natáčení filmu s nějakým poselstvím, ale nakonec se jim to nikdy nepovede dotáhnout do konce kvůli tomu, že se až příliš soustředili na vizuální stránku. A nebo to tak má být? Takovéhle filmy mě zkrátka neskutečně matou. Možná to bude tím, že miluju drama - opravdové, skutečné drama, kde se něco řeší, kde se něco děje. A Single Man je o osamělém člověku, který je v takové fázi života, kdy si připadá pro svět zbytečný, ale naservírováno je to diváku až příliš citlivě. Tady by neškodilo tlačit na pilu. Jinak je to plné inteligentních dialogů a mouder ("Zkušenosti nejsou to,co se člověku stane.Jsou to,co člověk udělá s tím,co se mu stane."¨), Ale narovinu, když zrovna není na scéně Nicholas Hoult, je to prostě nuda (nejsem bláznivá fanynka, ale líbily se mi jeho rozhovory s Firthem). Všechny vedlejší postavy zůstaly trestuhodně nevyužité, jen se o nich mluvilo, ale nic víc (Lois, Charley..). Trochu mám dojem jako po shlédnutí nějaké pilotní epizody seriálu. Asi jsem na to zkrátka nebyla v tom pravém melancholickém rozpoložení....Každopádně oceňuji šedesátá léta (tehdy měly ženské úroveň, a ty oční linky !) a výbornou hudbu (přestože ta poslední skladba až moc okatě připomínala písničku z Fontány). (28.11.2012)

Kdybych se měla uchýlit ke klišé, prohlásila bych film Single Man za dokonale vybroušený diamant, v jehož nitru se stále ukrývá divokost, syrovost a bolavost, které vám rozřezávají ruce do živého masa každou ze svých vycizelovaných hran. Kdybych byla filmový znalec, obsáhle bych pohovořila o styčných plochách s Hodinami, Daleko do nebe nebo Americkou krásou díky době děje, výtvarné stylizaci, tématice, pocitovosti v elegenatním rámu a uvěznění v každodennosti, popsala bych nejednu stránku o sladění kamery, hudby a barev s dějem a rozpoložením postav a za každým druhým slovem by se přetlačovaly výrazy jako existencialismus, identita a sebeurčení. Kdybych měla chuť někomu něco radit, doporučovala bych vám vidět to ve stejném prostředí jako já, ve starém polozapomenutém kině a kavárně dohromady, kde sedíte u stolku pod starými obrazy a díváte se na plátno během upíjení červeného vína, nerušeni šustěním pytlíků a chroupáním popcornu. Jsem jen ta, která jsem, tak řeknu pouze tolik: Single Man je příběh o drásavé opuštěnosti, o propasti zoufalství skryté za jedním jediným všedním dnem, o snaze (ne)přežít něco, co se přežít nedá a snaze (ne)přežít ve světě, který se rozhodl vzít to do pekla zkratkou... a taky holdem Kráse s velkým K a definitivním důkazem, že když Colin Firth chce, dokáže odhodit svetr se sobem kilometry v dál a zadupat vás do země jediným pohledem. Skláním hlavu, zavírám oči a dovoluji jediné slze prodrat se na svobodu zpod pevně stisknutých víček - a definitivně se loučím s létem. No co, stejně jsem léto nikdy neměla ráda.... P.S. Patřit mezi členy Akademie, kteří odepřeli Firthovi a Korzeniowskimu Oscara, chodím kanálama i po smrti. (11.10.2010)

Hodně zajímavý snímek. Je hrozné, když někdo ztratí to, co ho celý život naplňuje. Colin Firth předvedl opravdu úchvatný výkon. Úplně jsem se do něj vžila stejně jako do celého děje, který mě pohltit a nutil mě zapojit mozek. Julianne Moore je pro mě ohromná herečka, která mě vždy upoutá a něčím překvapí. Škoda jen, že tam Matthew Goode moc nebyl. Jediné co bych vytkla je ten nejmenší chlapský zadek co sem kdy viděla, který vlastní Nicholas Hoult, který byl extrémně přeslazený - což je mínus. Něco mi tady chybělo, nevím co, možná nějaká větší akce, nebo trochu jiná atmosféra, ale i tak kvalitní film. A ještě musím pochválit vynikající konec! (03.06.2012)