The 81st Annual Academy Awards

Výborná šou, která neznala klišé, ale jen originalitu, lesk a slávu. Byl to nádherný zážitek v kině Světozor. Bohužel nevyhrál nikdo komu jsem to přál, takže vyhlašuji svoje Oscary. Nej film: Frost/Nixon *** Nej herec v HR: Frank Langella *** Nej herečka v HR: Angelina Jolie *** Nej herec ve VR: Heath Ledger *** Nej herečka ve VR: Amy Adams *** Nej režie: Ron Howard. (23.02.2009)

Oproti dvěma předchozím "Oscarům" tu nevzniklo příliš dojemných nebo dechberoucích momentů. Novější koncept vytvářející více prostoru reklamě na oscarové laureáty (obdoba vychvalování oblíbenců jako u MTV Movie Awards) mi přišel trošku zvláštní. Systém pochlebování nominovaným hercům/ečkám mi přišel stupidní, zdlouhavý, nucený a tedy podivný. Jackman byl úžasný, rozhodně nejlepší volba posledních let od Billy Crystala, ale jinak nuda. Vzhledem k tomu, že Nolana nenominovali, tak jsem hodně fandil Danny Boyleovi, přece jen byl Benjamin Button jak na objednávku, no a taky měl dostat Oscara Rourke... To víme všichni. (24.02.2009)

Poprvé, co jsem se koukal na přímý přenos. Sice angličtinu mám pouze druhý rok, ale neměl jsem s tím větší problémy. A teď k Oscarům. No prostě paráda.. :-) Hugh Jackman mě hned v úvodu rozsekal, když "představoval" filmy, které byly nominovány na Nejlepší film. Potom se mi líbil ten nápad, že když byla herecká kategorie, tak tam přišlo 5 herců/hereček a mluvili vždy k jednomu z nominovaných. S výsledky jsem poměrně spokojen, jediné překvapení z mé strany bylo, že Sean Penn dostal Oscara za hl. mužskou roli. (Ne, že by si ho nezasloužil, to já nevím, Milk jsem ještě neviděl, ale myslel jsem, že ho dostane Brad Pitt). Určitě se rád podívám na příští ročník. (23.02.2009)

Takže letos se to povedlo! Obávala jsem se Hugh Jackmana v roli moderátora večera, ale opak je pravdou, byl přímo famózní! Fandila jsem filmu Slumdog Millionaire a proto jsem ze Světozoru odcházela s úsměvem od ucha k uchu. Sama show ze začátku postrádala na dynamičnosti (tedy až na perfektní úvod) a až zhruba od poloviny zazněly první tóny a hudební čísla, která se pak téměř zběsilé střídala. O hvězdu míň za křivdu Mickemu Rourkovi a za to, že zkrátili nominované písně, na O Saya a Jai ho v plném znění a na obrovském plátně jsem se těšila už měsíc dopředu. No a teď už jen doufám, že příští rok (2010) na Oscary půjdu zase a počtvrté do kina a nebudu usínat doma před televizní obrazovkou. (07.01.2012)

Mé první udílení Oscarů v přímém přenosu. Můj úžas nemá mezí. Zcela logicky nemohu srovnávat s uplynulými ročníky, tudíž se nezdráhám nazvat toto umělecké představení zážitkem z kategorie nadpozemských. Jsou-li tu hlasy, které říkají, že letošní ročník nebyl z nejpodařenějších, nemohu než se těšit na příští léta. Napadají mě jen samá superlativa. Skvělá atmosféra v kině Světozor, vtipní komentátoři přímého přenosu, vynikající dramaturgie slavnostního večera, originální nápady, legendární hosté, dojemné i radostné okamžiky. Vzdávám Americe hold. Je dosti možné, že časem tento komentář doplním další záplavou mých myšlenek, avšak prozatím jen odkáži na článěk Mirky Spáčilové z Mladé fronty, která v úterním vydání s datem 24.2.09 dokonale vystihla naprosto vše. Děkuji za zážitek. (23.02.2009)