Pravda zabíjí

S mírnou nadsázkou lze říci, že Drsný Harry zestárl a dal se na novinařinu. Pravda zabíjí je totiž typická ,,clinteastwoodovka" vracející se vývojově o nějakých dvacet až třicet roků zpátky do dob, v nichž Clint byl ještě ten typický ,,clinteastwoodovský" hrdina zůstanuvší tu coby poslední relikvie starých dobrých časů, kdy politická korektnost nebyla akceptovatelná, kouřit i požívat lihoviny bylo in a muži žili ve světě, v němž ženy představovaly pouhý sexuální objekt... Mezi tou vlnou nevěr, hromadami cigaretových špačků, záplavou prázdných lahví, uprostřed cigaretového dýmu jde tentokrát o případ k smrti odsouzeného člověka, jemuž se už pomalu natahuje smrtící injekce a jen jeden muž věří v jeho nevinu a je tedy jeho jedinou nadějí...nadějí ovšem tak nevyzpytatelnou, jak nevyzpytatelný je onen hrdina sám. Clint Eastwood se sedmdesátkou na krku evidentně začíná bilancovat a v jeho reflexi konzistence běhu jeho života i běhu celé americké společnosti nacházíme zajímavé postřehy - zbyl tu jako hrdina, který kašle na pravidla a konvence (to se nezměnilo) a stojí sám proti celému světu (to se nezměnilo též), ten svět ale již dávno hraje podle zcela nových norem a pravidel, přišel čas politicky korektní mluvy i uvažování, cigareta v sobě začala nést nový rozměr, totiž rozměr pasivního kouření, alkohol začal dělat z lidí ne drsné hrdiny, ale politováníhodné trosky, nevěra se stala problémem a žena na ni nově odpověděla po svém, tedy rozvodem...a uprostřed toho všeho stojí absolutně charismatický solitér Clint alias Steve Everett s cigaretou v ústech, s obrovskou chutí na panáka a s vůní milenky na těle a hlavně s čichem na velké novinářské případy. Civilizace se pohnula, jen Drsný Harry-Clint-Steve zůstal stát. Tahle zatrolená symbióza bude skřípat, ale zrodí něco podstatného...totiž vědomí, že je důležité stát si za svým... ,,Budeme hrát hru Rychlá ZOO..." :-) (09.12.2011)

Celkově se mi film líbil, jen jsme měl pocit, že je trochu zdlouhavý. Herecky Eastwood nezklamal. Film se podle mě bohužel nevyhnul určité naivitě, zejména v závěru. Celkem vtipně vyřešili to, že pravý vrah je vlastně dávno po smrti a proto nemusí teta poslat na šibenici vlastního žijícího synovce, ale s tím náhrdelníkem v televizi to bylo podle mě dost laciné. Buď jak buď, za vzhlédnutí to stojí. (30.09.2007)

Když pominu skutečnost, že jeden výborný novinář (Eastwood) zjistí za necelý den něco, co se nepodařilo vyšťourat obhájcům, policistům a ostatním novinářům během jednoho, šest let sledovaného případu - není z mého pohledu mnoho co vytknout. Možná ještě závěrečných 15 - 20 minut bylo značně přitaženo za vlasy, ale jinak se mi Pravda zabíjí líbila. Zejména společné výstupy Jamese Woodse a Clinta Eastwooda byly skvostným představením, až mě nakonec mrzelo, že Woodsova úloha ve filmu nebyla delší. Obsazení Isaiaha Washinghtona bylo také výborným tahem. Jako vězeň očekávající brzkou smrt byl uvěřitelný a politováníhodný. Debatovat nad Eastwoodovou hvězdou nemá asi smysl - hraje to co mu nejvíc sedí a kde nemůže šlápnout vedle, prostě starý dobrý Clint před i za kamerou. 75% (21.09.2009)

Líbí se mi novinářské prostředí, co vynikne víc je li zabydlené tak svéráznými figurkami jako Clintův ex-alkoholik šukající kolegovu ženskou -co má ráda nějaké to násilíčko- její manžel Denis Leary, nečinně přihlížející a hlavně šéf Jamese Woodse, kterého zajímají podrobnosti. Škoda, že o tom všem to není a hlavní linka: případ neprávem odsouzeného z vraždy -čekajícího na popravu- se mě marně snažil nějak víc zainteresovat, jak dramaticky tak emočně. (07.05.2020)

Clint Eastwood se mi pár povedenými filmy jevil jako velice schopný režisér. Ale ne vždycky je tomu pravda a má v repertoáru plno kousků, které nejenom, že nudí, ale příběhově jsou absolutně nijaké a nezajímavé. Pravda zabíjí je jedním z nich. Těch 123 minut mi přišlo jako utrpení, o to hůř mě bylo, že jsem nemohl usnout a ten film pořád stejně otravně a nezajímavě plynul. (20.11.2011)