Univerzální voják III: Znovuzrození

Van Damme s Lundgrenem prodělali zmrtvýchvstání ve třetím Univerzálním vojákovi a jejich znovuzrození přineslo solidní akční nářez v naprosto "béčkovém" balení. Když spojí síly proslulý producent Moshe Diamant, veterán Petr Hyams za kamerou a jeho syn John Hyams na režijní sesli, divák si může být stoprocentně jist, že ho nečeká nuda. Teroristé bleskurychle obsadí jadernou elektrárnu Černobyl a na její reaktory umístí nálože, které budou odpáleny, pokud vláda nesplní jejich požadavky a nepropustí slušnou řádku politických vězňů. Jako rukojmí si vezmou děti a do akce jsou povoláni moderní univerzální vojáci, kteří však tváří v tvář houževnatému protivníkovi Andrei Arlovskemu naprosto selžou. Nezbývá než se obrátit na vysloužilého vojáka Luca Deverauxe neboli Van Damma, který však žije v ústraní, ale když se má do akce vrátit i jeho nenáviděný kolega Dolph Lundgren, je to dobrá výzva, jak mu po letech nakopat zadek, popřípadě i něco jiného. A taky že se ti dva v závěrečné, naprosto strhující půlhodině budou mydlit hlava nehlava, je opravdu radost je pozorovat, jak se prohazují stěnami, hází sebou o zem a rozdávají přesně mířené kopy. Po tomto nostalgickém setkání, převážně mlácení, se Van Damme pobije s mladším kolegou Arlowskim a dokáže si, že když vyřídil záludného Lundgrena, tak mladší ročník půjde pod kytky taky stylově. Všechno tedy dynamicky odsýpá, ale určitě bych viděl menší námitky směrem k lacinějšímu výběru kašírovaných lokací, které se ale v pohodě daly přehlédnout, protože na akční film se přece nedívám kvůli jeho lokacím nebo nějaké strojově přesné logice. Akční film přece poskytuje rozptýlení mozkové kůry a akce tu bylo dostatek, Van Damme s Lundgrenem nebyli jako přestárlí fotři a John Hyams ještě sice nemá vybroušenou stylovost jiných akčních režisérských kolegů, ale rozhodně se vzepjal na maximum a víc už prostě od něj nelze očekávat vzhledem k jeho nepříliš zajímavé filmografii. A oproti útrpné dvojce, je tohle hotový zázrak, který občas překonává i trošku rozvleklou jedničku. (04.01.2011)

Poctivé akční béčko, které má scénář tak debilní, že můj šestiletý bratr by dokázal napsat lepší. Co se ale podařilo jsou scény kontaktních soubojů Van Damma, ať už se jedná o hromadnou likvidaci teroristů na jeden záběr nebo usměvavý závod ve sprintu za rukojmími. Sekvence mezi JCVD a Lundgrenem, při které zápolící dvojice prorazí skrz desatery zdi, patery dveře a dvoje okenice jasně vede. Slabší, ale stále hezké dvě. (06.02.2010)

Tak Van Damme je zpátky tam, kde byl poslední více jak 10 let, ve špatných filmech. Není to sice špatné jako většina jeho předešlých DVD srágor. Po JCVD, kde si ze své kariéry dělal i tak trochu srandu, bych ale očekával, že si dá na ty projekty většího bacha a nevleze hned zpátky do kanálu. Zvláště ne s postavou co ho proslavila. Van Damme se tady celou dobu tváří jako by měl kocovinu po nějakém 5denním flámu. Společnost mu tady navíc dělá stejně znavený, i když možná o trošku více snesitelný Lundgren, i ale to je možná tím, že je na scéně asi tak 10 minut, a maximálně otřesný Andrei Arlovski, ze které asi nová hvězda béčkových DVD filmů nebude. No a pak tu jsou ještě Hyamsové za kamerou, který to celý natočili v polorozpadlém "Černobylu" s mizernou kamerou, špatnou choreografií, ale hlavně s opravdu málo akčními scénami!! Vždyť v první hodině filmu je snad jenom jedna akční scéna a Van Damme samotný vlítne do akce až nějakých 20 minut před koncem (ano na hodinky jsem se koukal až podezřele často). Mezitím je jenom nudná nicneříkající vata, po které už vám i těch pár soubojů na konci bude jedno, protože už hodně rychle budete chtít konec. Žádný zázrak jsem sice od toho filmu nečekal, ale aspoň docela zábavnou béčkovou akční jednohubku ano. Bohužel z toho vzniknul větší průser, než jsem očekával. 30% (18.01.2010)

Oproti dvojke do rozpočtu a ctižiadostivosti chudobnejšie no natočené zručnejšie. Krásna old school akcia, súboje a prestrelky odohrávajúce sa v jedinom leveli Counter-Strike s názvom Černobyľ sú prehľadné a JCVD je vyslaný do boja proti na slovo poslušnému Andrei „The Pit Bull“ Arlovskimu a stále kúzelne narušenému Dolph Lundgrenovi. Obaja borci sa objavujú na scéna až po dlhšom čase. USR má svoje zvláštne kúzlo malého filmu. (03.01.2010)

Ztrata casu. Beru, ze to je stupidni becko s jednoduchouckym pribehem a to by problem nebyl, jenze asi tak vsechno ostatni problem uz je. Kameraman patrne umi jen prepinat mezi hnedym a sedivym filtrem, cely to vypada naprosto lacine, jak kdyby nekdo tocil v lese za chalupou, casto tu sice vojaci strili, ale i to je absolutne nezajimavy a nezabavny, ale musim priznat, ze obcas aspon docela krvavy. Jean - Claude si nejdriv hraje na sklerotickyho debila s bolavejma kolenama a do akce se dostane az nekdy po 70. minute a je na nem videt, ze ackoliv jeste nejakej ten kop zvladne a s nozem se umi docela ohanet, stejne uz je na to proste starej a unavuje ho to. Ani tomu nepridaj obrovsky pytle pod ocima a naprosto tupej vyraz. Jestli se nekdo tesil na duel v Dolphem, tak na to rovnou zapomente, jejich bitka je o nicem, Dolph tu je naprosto zbytecna postava a vic toho nakeca nez predvede. Ale jeho dvoumetrova, porad jeste docela namakana postava jeste stale vzbuzuje respekt. Proste nudny mizerne natoceny becko s nezabavnejma soubojema a unavenejma hlavnima hrdinama. Slabsi 3*. (09.01.2010)