My děti ze stanice Zoo

Ty vole, to boli socky. Od scény jak sa prestrelila až po koniec, teda zhruba hodinu, ide o zážitok tak bolestivo depresívny, že z obyčajnej narkoexploitácie, vypotí takmer dokumentárny film. Nechutný, odporný, skutočný, a ešte k tomu s deckami. Až raz budem mať deti ja, schválne im ho pustím. Pre prípad, že by sa nudili. We can be Heroes, just for one day. (14.10.2014)

.„Chtěla jsem vědět jaký to je“. Autobiografický příběh čtrnáctileté narkomanky ze Západního Berlína, který je u nás známější spíš ve své knižní podobě. A kniha byla podle mě i mnohem lepší (asi by se spíš hodilo slovo drsnější nebo působivější ). Přesto je tahle doslova šokující předloha ( i přes značné zkrácení) zfilmována s veškerou tou hrůzou a hnusem jakým svět drog je. Příběh naivní dívenky, která chtěla udělat dojem na kluka a zapadnout do party, aby se z ní stala zoufalá, bolavá bytost věčně štvaná potřebou sehnat něco než přijde další absťák „Jenom jedinkrát.- To říkají všichni“. Pro K212: Film vysílala Česká televize, konkrétně ČT2. (27.04.2006)

Čakal som síce, že nemeckí tvorcovia nebudú nič zľahčovať, ale aj tak ma táto adaptácia emocionálne rozobrala a nielen svojou explicitnosťou. Hviezdu však síce nerád, ale predsa, uberám za vyššiu absenciu matky v deji. To si preboha nič nevšimla? Predpokladám, že predloha je v tomto smere dôkladnejšia. Atmosféricky dokonalé, i keď nie som Bowieho fanúšik. Song Zoo Station od U2 zrejme na film odkazuje, ale nepátral som po tom. (16.08.2022)

Nechvalně proslulý počin producenta Bernda Eichingera se připojil k vlně fascinace příběhu mladistvé narkomanky Christiane F. Připomíná se mmj. jako záznam určité atmosféry a doby, nezapomíná se na účast Davida Bowieho. Nicméně, pokud vnímáte zobrazované peripetie optikou dospělého, vidíte naivní děcko, které pobíhá po sídlišti s igelitkou v ruce, bere drogy a začíná s prostitucí jenom proto, aby se zalíbilo prvnímu příteli. Žije si v sociální bublince, ve které neexistují žádné hranice, postihy. Občas sice přichází facka v podobě úmrtí kamarádky nebo známého, ale rodina je netečná, prakticky neexistuje, stát se nestará, ani nic neřeší. Krást a fetovat je snadné, absťák se dá přežít a iluze "mám to pod kontrolou" vesele pokračuje dál. Poselství filmu je sporné, už jen reakce těch, kteří film a knihu glorifikovali jako puberťáci, jsou na pováženou. Únik ze strastí dospívání nikdy nebyl snadný, ale zároveň nikdy nebylo tolik jiných možností, jak se s tím poprat. (29.03.2021)

Jeden z nejpůsobivějších filmů o drogách. Proč? Naturalisticky vykresluje vše, a ukazuje tak surovost a špínu drog. Ukazuje přesně tolik, kolik je potřeba, ne víc ne míň. Je naprosto skutečný, nepřikrášlený, nechce vás přesvědčit, že drogy jsou špatné či dobré, jen ukazuje, co umí, co drogy přináší, jaký je život narkomana/narkomanky... V tom všem hnusu, který vás občas přinutí přivřít oči, najdete přece jen něco - uvidíte malou naivní životem znuděnou a zamilovanou holku, stejnou jako my všichni. (08.05.2008)