Zombieland

Super nářez doslova přeplněný hláškami. Zombie film konečně pochopil, že hrdinové musejí být sympatičtí a předhazuje nám partu týpků, kteří nejdou pro ostré slovo daleko a pro zombie představují zhruba stejné nebezpečí, jakými jsou zombie pro ně. Kolem se motá Bill Murray a konečné zúčtování v zábavním parku má skvělé grády. Přes všechna klišé zábava a téma vyždímané do poslední kapky. Film si na nic nehraje, jen devadesát minut baví. Proč si ho maximálně neužít... (13.12.2009)

Jaké tři hodnoty jsou pro každého zdravého a úspěšného muže v životě nejdůležitější? Je to kamarádství, ženy a práce; či, chceme-li jít k podstatě věci, homosexuální, heterosexuální a asexuální láska k věcem a lidem kolem nás. Hlavní hrdina Zombielandu, ostýchavý geek, ani jedno z trojího nemá, nicméně postupně vše nabývá: kamaráda nalezne ve Woody Harrelsonovi, ženu v Emmě Stone a práci v zabíjení zombíků. Zombieland zcela jistě není typickým hororem, žánrem, který zpravidla odráží noční můry v dobách hospodářských a společenských krizí (kapitalisté jako upíři z Drákuly vysávající dělníky za Velké hospodářské krize, nebo zmutované monstrum Godzilla zrozené z hirošimských traumat), nýbrž do sebe zapouzdřeným a z důvodu geekova pobývání ve virtuálním prostoru s realitou rozkmotřeným filmem, vykreslujícím iniciační fázi puberťáka na přechodu k dospělosti, tj. psychologický vývoj postavy, která se z outsidera stává insiderem. Zombieland, ona bezútěšná provizorní krajina, není pro hlavní postavu noční můrou, ale splněným snem, který si osobně vyprojektoval, včetně „desatera“ pro NE-přežití ostatních, a který přes ichformu kontroluje: disneylandem, ve kterém se přemisťuje mezi různými druhy umělých atrakcí, potká komiksového hrdinu a sám přebírá vlastnosti kreslených postaviček. Závěrečná sekvence v zábavným parku je pak takzvanou „mise en abyme“, kdy určitá minimální část díla zobrazuje a odráží jeho celek. Zombieland představuje extrémně nevybíravou podobu vzdoru mládeže vůči dospělým a světu vůbec: perverzní fantasii, v níž jsou svévolně jednající autority svrženy a suverénem se stává každý jednotlivec sám pro sebe, jak s tím např. počítá Kantova etika, díky čemuž nemusí mladík soupeřit o dívku a kamarády s ostatními, protože jsou k jeho radosti všichni mrtví, počítaje v to i ostrahu kvelbu. (-spoiler-) Žánrový předěl mezi komedií a hororem opisuje geekův osobní předěl mezi simulací a životem; vypořádání se s fobiemi mezi sebou však oba vztahy prohazuje: konečně je život krásný a smysluplný a nedávné geekovské vegetování snad nadobro zmizelým hororem. (06.11.2009)

Tak tohle byla výzva od jednoho uživatele a já naprostá nehororka jsem si řekla.....že to na just dám a s hrůzou jsem si to ještě pustila pozdě večer. A vida, když jsem zavřela oči při různých momentech hladových zombíků, vyloupl se z toho celkem zábavný horor s výbornými hláškami s chlapem jak víno, Woodym a s kočkou Stoneovou. Občas mi to nedalo a dívala jsem se na ty autíčka poházená kolem a díky za triky. Na konci jsem se už nenamáhala zavírat oči a jednohubkový horor mám za sebou........vidíš, zvládla jsem to ! Když vypustím zvratky, tak klíďo solidní čtyřka. (20.01.2017)

Slávu provolávající zámořské ohlasy sice chápu, ale odmítám se k nim přidat. Zombieland totiž jede tak na půl plynu, i když by s klidem mohl 85 minut tlačit pedál skrz podlahu. Nápady ze soudku černohumorného tvůrci vysypou během úvodních titulků, aby se pak hodinu víceméně nic nedělo, dojelo se k B. M. a pak do zábavního parku. Sem tam se vzpomene popkultura (Facebook, herci, filmy), občas se přeladí do videoherního módu (jízda na horské dráze je datadisk Painkillera), ale opravdu málokdy se vynoří něco opravdu kulervoucího, co bych nevypustil z hlavy navěky a chtěl si kvůli tomu snímek pouštět znovu… na to mi vlastně stačí trailer. PS: Woody Harrelson patří k absolutně nej frajerům roku, o tom žádná. (03.11.2009)

První část je přesně ta syrová a krvavá flákota, po které jsem toužil – parodicky si vyhrává s estetikou teenagerovských hororů i komedií, pepří jednu hlášku za druhou a graduje famózním cameem Billa Murrayho, které je z řádu těch předem kultovních. Bohužel pak naprosto zgrajzne jakákoli invence a Zombieland začne divně posmrkávat, kecat z cesty a tuctovým finále už se ze ztráty tempa nevykroutí. Najednou to, co před tím bylo parodováno, tvoří součást filmu – a je tu křeč a nevěrohodnost. Taky je tu odulý redneck Harrelson, který zachraňuje loď před úplným najetím na mělčinu. Dílčími prvky Zombieland patří ke skvělým zástupcům hororové komedie, škoda, že se to Fleischerovi a spol. nepodařilo propojit ve smyslupný celek. Vlastně škoda, že to vůbec zkoušeli. Protože za ten rodinný závěr by zasloužili bendžem po kedlubně. (19.11.2009)