Zombieland

Extrémně vtipná honba za krémovou buchtičkou, během níž se najde čas nejen na střílení zombíků, ale i na rady do života a jednu strašně milou romanci, kvůli níž mám chuť přihodit i "pátý pěticíp". Možná po druhém zhlédnutím. Zatím silné čtyři a spousta hezkých vzpomínek na ne úplně typickou zombie komedii s tunou odkazů, sexy Emmou Stone a famózním Eisenbergem, který útočí na post sympaťáka sezóny. P.S.: Druhé zhlédnutí rozhodlo. (05.11.2009)

Jaké tři hodnoty jsou pro každého zdravého a úspěšného muže v životě nejdůležitější? Je to kamarádství, ženy a práce; či, chceme-li jít k podstatě věci, homosexuální, heterosexuální a asexuální láska k věcem a lidem kolem nás. Hlavní hrdina Zombielandu, ostýchavý geek, ani jedno z trojího nemá, nicméně postupně vše nabývá: kamaráda nalezne ve Woody Harrelsonovi, ženu v Emmě Stone a práci v zabíjení zombíků. Zombieland zcela jistě není typickým hororem, žánrem, který zpravidla odráží noční můry v dobách hospodářských a společenských krizí (kapitalisté jako upíři z Drákuly vysávající dělníky za Velké hospodářské krize, nebo zmutované monstrum Godzilla zrozené z hirošimských traumat), nýbrž do sebe zapouzdřeným a z důvodu geekova pobývání ve virtuálním prostoru s realitou rozkmotřeným filmem, vykreslujícím iniciační fázi puberťáka na přechodu k dospělosti, tj. psychologický vývoj postavy, která se z outsidera stává insiderem. Zombieland, ona bezútěšná provizorní krajina, není pro hlavní postavu noční můrou, ale splněným snem, který si osobně vyprojektoval, včetně „desatera“ pro NE-přežití ostatních, a který přes ichformu kontroluje: disneylandem, ve kterém se přemisťuje mezi různými druhy umělých atrakcí, potká komiksového hrdinu a sám přebírá vlastnosti kreslených postaviček. Závěrečná sekvence v zábavným parku je pak takzvanou „mise en abyme“, kdy určitá minimální část díla zobrazuje a odráží jeho celek. Zombieland představuje extrémně nevybíravou podobu vzdoru mládeže vůči dospělým a světu vůbec: perverzní fantasii, v níž jsou svévolně jednající autority svrženy a suverénem se stává každý jednotlivec sám pro sebe, jak s tím např. počítá Kantova etika, díky čemuž nemusí mladík soupeřit o dívku a kamarády s ostatními, protože jsou k jeho radosti všichni mrtví, počítaje v to i ostrahu kvelbu. (-spoiler-) Žánrový předěl mezi komedií a hororem opisuje geekův osobní předěl mezi simulací a životem; vypořádání se s fobiemi mezi sebou však oba vztahy prohazuje: konečně je život krásný a smysluplný a nedávné geekovské vegetování snad nadobro zmizelým hororem. (06.11.2009)

No, od snímku jsem předem nic nečekal, ale moje filmová dušička tajně doufala v něco ve stylu Braindead či Bad Taste. Zombieland si sice šel svou cestou, ale k mému velkému překvapení jsem se u jeho sledování bavil. Je sice škoda, že po hodně dobře rozjetém začátku přišel trochu vyšťavený prostředek, ale od náštěvy domu Billa Murraye (jeho přítomnost film znovu nastartovala) to zase chytlo správné tempo, a to vydrželo až do velkolepého finále v zábavním parku. Ne že by Zombieland odzačátku filmu napadl moji bránici a nenechal ji v klidu až do konce, ale některé hlášky byly opravdu vtipné, k tomu možná nečekaná přítomnost romantiky, dále pak efektní scény, triky, masky, dobrá hudba, kamera a solidní tempo. Ikdyž je film asi tak na 1, max. 2 použití a ničeho převratného se divák nedočká, můži ho vřele doporučit, já se bavil. (28.03.2010)

Skvělá zábava s nadhledem. Ať se dívám, jak chci, Zombieland mě příjemně potěšil a představil Rubena Fleischera jako příjemného hračičku, co umí najít správný poměr akce, krve a netrapného humoru. Samozřejmě tomu hodně pomohl Woody Harrelson a další (Jesse mi přijde jako náhrada za Antona Yelchina vizuálně a Emmě Stone to moc sluší), včetně Billa Murrayeho... jeho účast je totiž naprosto skvělá a překvapivě decentní a současně nechutně zábavná. Velmi mě potěšilo efektní použití (i úvodních) titulků s pravidly v obraze a celkový post-apo nádech s dostatkem humoru. Doufám, že se na podobnou jízdu brzy zase vydám...a znovu bude stopáž přesně akorát:) (15.03.2010)

Převrat v žánru ani bezprecedentní zábava se nekoná. Sled více či průměrně zábavných epizod, jako bonus Bill Murray a Woody Harrelson. Soumrak mrtvých byl lepší komedie, Úsvit mrtvých lepší střelnice. Přitom postavy jsou celkem sympatický (i když těch všechnomožnýfóbickejch vápenek od kompu už bylo trochu moc - ovšem je to zjevně cílová skupina, zabij si svou zombie a získáš kočku co o tebe jinak nezavadí), začátek je dobře rozjetej (pravidlo o dobrý kondici rulez - dvě kolečka kolem parkoviště) a pár dobrejch nápadů se rozhodně najde. Jenže místy ty pokusy o co nejvtipnější zabití zombíka sklouzávají trochu k samoúčelnosti a v dlouhejch pasážích se prakticky nic neděje - resp. je to až moc na pohodu. Jako taková jednohubková oddychovka film funguje dobře, ale nic víc (na druhou stranu ani nic míň). (01.12.2009)