Nickyho rodina

Filmový pomník Nicholase Wintona. Svým způsobem natočil Mináč remake svého staršího filmu, je sice informačně bohatší, ale ve výsledku nepřekládá nic, co bych nečekal. Ba až příliš naplňuje vizi toho, co člověk od filmu o Wintonovi čeká. Navíc si mohl uvědomit, jak silný dramatický emocionální potenciál v sobě Wintonův čin nese, a netupit ho dojákovou hudbou už od úvodních titulků. Celkově vzato je to ale zručně natočený dokument, který velmi široce pracuje s mnoha různými materiály a zdroji a umí je zapojit do zábavného a zároveň funkčního celku. (20.01.2011)

Matej Mináč je poznamenán silou lidskosti Nicholase Wintona a úspěšně poselství předává dál. Má dar oživovat obrázky, poskládat mozaiku dobových dokumentů z archívu a přidat k nim hrané pasáže tak, že výsledek působí celistvě. Navíc mě vůbec nevadilo mluvené slovo jednotlivých aktérů. A když už je na spadnutí slza, přijde menší odlehčení. Potlesk v plném kině - pro Mateje Mináče, pro sira Wintona. (14.11.2011)

Nejnádhernější ukázka, že síla lidskosti přežívá v nás všech a je jen třeba ji probudit. Přestože se na nás denně valí veliká spousta hrůz co se kolem nás dějí a lidé si neváží svého života tak tato skutečnost co všechno udělal sir Nicholas Winton a opravdu nemusel bylo to a pořád je něco neskutečného co člověka jistým způsobem poznamená...Prolínání všech materiálů a neskutečně zakončený dokument. Díky bohu, že existují takové zázraky! (14.03.2012)

Na tenhle dokument jsem se hodně měsíců těšit, protože jen málo lidí na světě obdivuju tak, jako sira Nicholase. Ve filmu je nejdřív, ať už dokumentárně nebo i hraně, představen Wintonův počin téměř do detailů. Po té se dokument více věnuje osudům zachráněných židovských dětí po desítkách let od zachránění. O tom, jak je příběh Wintona inspiroval především k pomáháním druhým nebo i jiné bohulibé činnosti. Film obsahuje i komentář zachráněných dětí a jejich paměti z oněch osudných dob, stejně tak se i dozvíme, jak se daří skomnému hrdinovi Wintonovi dnes. Líbilo se mi to moc. (11.06.2011)

"Poradil som jej, aby si po vstupe do plynovej komory sadla aj s deťmi do kúta a začali spievať. Pri spievaní sa človek viac nadýcha plynu a rýchlejšie zomrie." Takéto neuveriteľné mrazivé svedectvá sa tu striedajú so zábavnými historkami a veselou hudbou s popiskovaním. A to mi prišlo dosť nevhodné. (15.05.2024)