Obraz Doriana Graye

Ježiši Kriste, jako moderní adaptace Wildova románu to chápu,trošku, na druhou stranu nechápu období ve kterém se tento příběh odehrává, protože po téhle stránce je to neorázný guláš prvního stupně. Film samotný je otřesný, to jak se tam maluje na skále je prostě děs, já jsem se tomu musel smát, to fakt jinak nešlo. On totiž příběh samotný dostal řádně zabrat, to se musí nechat. Popravdě, já vlastně nevím co si o tom mám myslet víc. Prostě je to děs, řekl bych, že takové zpracování si ta knížka určitě nezasloužila. (22.03.2009)

Pene Bože! Nechápu, co tohle má znamenat. Kniha je naprosto dokonalá, ale tohle je strašný .. Wilde se musí obracet v hrobě.. Myslím, že vůbec nechtěl, aby postavy, které stvořil vyzněli, tak všedně a trapně. V knize to tak vůbec není, tam je každá osoba okouzlující.. a Dorian Grey? Do toho se musí v knize každý zamilovat, kdežto tady...nepovedlo se to no .. (12.10.2012)

Pokud jste stejně jako já četli slavný román od Oscara Wilda, museli jste být tímto zpracováním doslova pohoršeni. Nejen, že Dorianova podoba ani trošku nepřipomíná popis knižní, ale i samotný fakt, že slavný obraz „věčného mládí“ byl namalován na skále u moře a blonďatý Dorian je oblečen v plavkách svědčí o tom, že autor si s vystihnutím předlohy hlavu opravdu nelámal. Myslím, že po tomto úvodu už vás ani moc nepřekvapí, že slavný malíř Basil se v tomto filmu stává ženou a pro dovršení celé této „komedie“ se na konci vdává za Harryho Wottona. Kdybychom ovšem pominuli celý tento nesmyslný děj, musím podotknout, že ani herecké výkony nebyly nijak oslnivé a prostředí, ve kterém byl film natočen se také vůbec nehodil. Film na mě působil jako pořádná slátanina. (24.07.2012)

Ze všech adaptací jsem si zřejmě vybral tu nejpříšernější, která neměla nikdy spatřit...kterou neměl nikdy nikdo spatřit. Ohyzdná pizda namaluje buzeranta, který se nechá okecávat jiným buzerantem za občasné asistence blonďaté ohyzdy. Tohle vidět Wilde, vypije vitriol. I těch třech řádek komentáře je na to škoda. (22.02.2014)

Oscar Wilde by si zasloužil propracovanější a zasvěcenější filmovou adaptaci. Je chvályhodné, že si Dave Rosenbaum vybral ke své režijní prvotině provokativní hédonizmus Obrazu Doriana Graye. Wildeovo literární dílo má mnoho duši jitřících a zajímavých zákoutí, ale Rosenbaumovo pojetí je mizerné a povrchní. Nedokáže si vychutnat psychologické dopady, rozmělnil charaktery a vše se pokouší zachránit pronikavě světáckými výroky a knižními monology. Bez prožitku a nezúčastněně zobrazuje psaný text. Rosenbaum chtěl zachytit podmanivost hédonizmu a přitom sám svým filmovým výtvorem náznaky vlastního hédonizmu vraždí. Zobrazované prostředí vyšší vrstvy může vyvolávat otázky, kde končí hédonizmus a kde již začíná dekadence, ale nic z toho se nekoná. Hlavní postavou hédonistické selanky je Dorian Gray (Josh Duhamel), bohatý sirotek aristokracie. S lehkomyslným potěšením přijímá cynický hédonizmus za své poslání a v rozmarech slastí ochutnává život ze všech stran. S touhou pokořit a zvítězit. Nejzajímavější knižní postavou je urozený Harry Wotton (Branden Waugh), leč zde je jeho hédonistický světonázor rozdroben a sžírán vlastním svědomím do nicotnosti zamýšlené působivosti. Hlavní ženskou postavou je Basil Ward (Rainer Judd), idealistická mladá žena v pohledu na život a souznění duší. Tím se ztratila homosexuální nejednoznačnost a zbyla jen obyčejná chlípnost. Z dalších rolí: naivně důvěřivá, mladá a pohledná operní pěvkyně Sibyl Vane (Darby Stanchfield), Sibylin bratr a mstitel James Vane (Brian Durkin), či svobodomyslná Harryho manželka Laura Wotton (Julie Amos). Wilde a jeho pohled na život uspokojuje mou zvídavou duši, Rosenbaum mi svojí adaptací dává naději a víru ve vlastní schopnosti. Škoda času, když film se spíše podobá německým adaptacím uslintané romantiky ala Rosamunde Pilcher. Škoda. (08.12.2017)