Footloose: Tanec zakázán

Když jsem Footloose sledovala v kině, neměla jsem o existenci původního filmu s Kevinem Baconem ani ponětí. Říkala jsem si ale, jak je sympatické, že je řada písní, které film doprovázejí, docela příjemně poslouchatelná, a že děj není tak nudně jednostranný jako jiné, současné filmy pro teenagery. Po rychlém pohledu na třicet let starou klasiku však rozumím; Footloose totiž v mnoha ohledech podobný svému předchůdci, až to bolí. (Stejné scény se stejnými dialogy, byť jinak rozmístěné v ději, stejné písně, byť v modernějším pojetí.) Pravda, všechno je tentokrát mnohem vyhrocenější; každá postava se smiřuje s nějakou tou rodinnou tragédií, role náboženství je tu výraznější, všichni středoškoláci považují tanec za smysl svého života a bez výjimky se umí do rytmu pohybovat tak dobře, že by se mohli pomalu přihlásit do America's Got Talent. Jenže co naplat, když mě tahle moderní verze svým spádem, vizuálním zpracováním a nakonec i tím, že na taneční scény se skutečně dobře kouká, bavila víc než její předchůdce. (30.10.2011)

// A jedem !! Koho zajimá ta slabá premisa a prosté dialogy...hlavně když se paří !) A myslím to vážně, ten film by postavil na nohy i tým basketbalových paraolympiků. Parádní hudba, skvělá choreografie (hádám) a i když to asi nebyl plán, polovinu filmu jsem měl debilní výraz štěstí a druhou jsem prosmál, zkrátka super. Julianne Hough je pekelně sexy, Dennis Quaid si protentokrát vybral roli toho největšího vocase a perfektně mu padla a Kenny Wormald - to je klasický americký borec na druhou. Nejde mu nefandit. No a já už si teď jen říkám, že při první příležitosti se taktéž vrhnu na parket, nejlepší způsob jak balit holky. Loose, footloose, everybody got footloose! :)) edit:// nevím jak je je to možné, ale s odstupem času to vypadá, že můj první komentář jsem psal značně podnapilý... jinak si nedokážu vysvětlit, proč si z toho filmu už nevybavuji ani jednu vteřinu. ;X loss, memory loss, everybody got memory loss! (21.11.2012)

To takhle do jednoho zapadákova s prazvláštníma „zákonama“ přijel městskej boreček. A rebeloval, protože mu místní „zákony“ moc nevoněly. V průběhu filmu se tenhle boreček strašně naštval na celý město a tancem upustil trochu páry. Tím se uklidnil a začal opět rebelovat, aby se mohlo tancovat na maturitní ples v zapadákově, kde je tanec zákonem zakázanej. Bavit se někteří možná budou, od základu strašná pitomost a nedá se dát víc jak 2* (04.04.2015)

Takmer každý z nás určite prešiel obdobím, keď pravidelne navštevoval diskotéky a posilnený správnym množstvom zakazovaného alkoholu a v opojený mladých dievčat sa stával levom na tanečnom parkete. Rád spomínam na tie časy, keď som si užíval mladosť bez dnešných záväzkov a povinností a všetko čo bolo zakazované ma nesmierne lákalo. Tak to bolo aj tomto príbehu v podaní hriešne príťažlivej Ariel (Julianne Hough) a Rena (Kenny Wormald), ktorý mi imidžom pripomínal J.Travoltu z muzikálu Grease. Tento remake sa režisérovi Craigovi Brewerovi vydaril, keď za pomoci veľmi dobrého výberu hudobných skladieb vytvoril neobyčajne dobrý zážitok s vtipnými momentami. Pri pohľade na jeho produkciu filmov ho nemôžem pochváliť, ale raz za čas sa naozaj nakopme " a ukáže všetko čo schováva vo svojich vreckách" (tým mám na mysli film Black Snake). Počas viacerých momentoch som si nohou klepal do rytmu bluesových a gitarových tónov, takže zaslúžených 60%. (17.03.2012)

Je to tady, pozor, budu nadržovat a hledat něco, co pod slupkou možná ani není. Footloose se mi líbilo a ač jsem neviděl žádný současný taneční film, troufnu si tvrdit, že je právě tento něčím mnohem víc. Návratem k bezstarostnosti třeba takové Pomády. Může za to hlavně Kenny Wormald v hlavní roli – čistě heterosexuálně uznávám, že jsem se do jeho “jamesdeanovského” charakteru zamiloval, bavil mě a perfektně mi zapadl do prostředí maloměstského zapadákova, kde jeho duše opravdu úzkostlivě trpí z místní omezenosti. Craig Brewer i ve svém třetím celovečerním zářezu ušatému divákovi dokazuje, že jako perfektní hudební dramaturg v rádiu by se určitě neztratil (to není urážka). Jeho soundtrackové doprovody jsou jedinými “VA”, které mě dnes dokážou zaujmout. Samozřejmě se najde spousta (spousta!) scén, které naprosto nakopávají do zadku logiku, a také nesmyslných dialogů, jež uši trhají až u kořínků (absurdní scéna “Každý víkend tady závodíme s autobusy.”). Ale světe div se, překousnu to a remake Footloose se zařazuje mezi má malá guilty pleasure. 70 % (10.04.2012)