Pouta

Český psychologický thriller odehrávající se v roce 1982, kdy je československá společnost pod kontrolou státní bezpečnosti zatížena normalizačními opatřeními. Hlavní postava, poručík tajné policie Antonín Rusnák, se zabývá výslechem, sledováním a znepříjemňováním života nežádoucích osob, které se snaží přesvědčit k dobrovolné emigraci. Zdá se, že O. Malý v hlavní roli je tímto povoláním a jeho stereotypem psychicky vyčerpán, v průběhu filmu se začne projevovat jeho podivné chování, které vyvrcholí psychickou poruchou. Pocit nadřazenosti a nedotknutelnosti zajisté sehrál v jeho duševní chorobě významnou úlohu. Divák netuší, zda za jeho proměnou stojí nesouhlas s pracovními metodami jeho povolání nebo dokonce s celým režimem, spíše se mi jeví, že nikoliv, herecký výkon pana Malého je však velmi působivý a je stěžejní pro celý film. I Rusnákův kolega L. Latinák a náčelník oddělení O. Kaiser zaregistrovali jisté změny v Malého chování a bedlivě ho střežili. Významnou postavu konfidenta a udavače ztvárnil L. Veselý, jehož informace přispívaly ke znepříjemňování života jeho kamaráda a disidenta M. Fingera. Pohnutky spisovatele Veselého ke spolupráci s tajnou policií zřejmě pramenily z naivní představy, že když bude poskytovat požadované informace a žádoucím způsobem s Fingerem manipulovat, bude se moci nerušeně věnovat svým intelektuálním záležitostem. Navzdory ojediněle detailnímu pozorování psychologického profilu hlavní postavy, mám problém se závěrem filmu. Vrchol snímku totiž naznačuje, že Rusnák už pokročilém stadiu šílenství se toužil setkat s Fingerovou milenkou K. Farkašovou-Tormovou, když však k onomu sblížení dojde, není vůbec jasné, o co konkrétně Rusnák usiloval. Možná měl snahu zlomit sebevědomí, pevné morální hodnoty a režimu nepříjemné smýšlení této emancipované Slovenky, což se mu nepovedlo. Dá se řící, že od okamžiku, kde se Rusnákovi podaří odpornými komunistickými metodami přesvědčit Fingera k emigraci, snímek tápe a neví, co dál. Přesto mě film R. Špačka zaujal svým netradičním pojetím dramatického psychologického thrilleru, stejně tak i strhující výkon hlavní postavy. Závěr snímku už vysoce nastavenou laťku nedokázal udržet, přesto však film vnímám jako nadprůměrný, a to zejména díky životnímu výkonu pana Malého. (28.10.2022)

Tak právě jsem došel z kina, kde jsem byl na tenhle nový skvost české kionematografie. Dva a půl hodiny, které tenhle film trval, mi přišly jako chvilka, protože děj totálně pohltí wsvého diváka. Detailně propracovaná psychika postav, které jsou podpořeny silným scénářem rozehrávají na plátně hru plnou deprese, špíny, sebelítosti a paranoi. Nemůžu jinak, než smeknout pomyslný klobouk jak před herci, tak před PANEM režisérem. (30.01.2010)

Jak řekl jeden můj kamarád když opustil kinosál: "A český film má nového Karla Kopfrkinkla..." Lépe bych to vystihnout nedovedl. Totálně rozložený charakter hlavního "hrdiny" musela být neskutečná herecká výzva a Ondřej Malý ji pojal nejbrilantněji, jak bylo možné. Pouta by se skoro mohla odehrávat kdekoliv, natolik nadčasová mi přijde studie povah osob lidí, osmdesátá léta filmu "jen" dodala větší míru odevzdání a bezvýchodnosti. Po všech Hřebejkových filmech o ničem je tu film z doby ne tak dávno minulé o NĚČEM... (11.06.2010)

Hodne mi to pripomínalo Životy těch druhých , dej z toho istého prostredia , zápletka tá istá takže mi to prišlo docela nudné . Ale z hereckej strany dosť dobré na česko-slovenské pomery až dosť + skvelý soundtrack (18.12.2010)

****1/4. (30.12.2010)

Na tenhle film jsem se dlouho těšil a pověst, která ho předcházela jistě nelhala, možná snad jen trochu přeháněla. Předloha Ondřeje Štindla má své dětské nemoci, ale už dlouho nebyl v českých luzích k vidění (nikoli ke čtení) tak vycizelovaný a hlavně vygradovaný scénář, který si rád pohrává s detaily, reminiscencemi a náznaky. Výkon Ondřeje Malého jistě zaslouží obdiv, ale jeho shodná herecká typologie s Karlem Rodenem mě vadila. Jinak všechny herecké výkony filmu sluší, hlavně vynikající Oldřich Kaiser, průšvih je ale herecká interpretace postavy spisovatele. Nevěřím mu ani slovo, působí oproti ostatním hercům naprosto prkenně. Vynikající hudba působivá hlavně v dramatických pasážích. Konečně nějaký český film naplnil moje očekávání. Jistě se nabízí srovnáni se "Životy těch druhých", u mě pan Špaček vyhrává.... (15.01.2011)

Z mého pohledu nemastné, neslané a s vyšším počtem "hluchých" míst než by bylo zdrávo. Nicméně oceňuji Ondřeje Malého v roli Antonína a obsazení "neokoukaných" herců. (25.01.2011)

Tyhle totalitní depky jsou krkemlezoucí....uff (06.02.2011)

"Sluníčko zasvítí, je mi z něj na blití..." (20.02.2011)

Volba tématu je jistě chvályhodná a ještě chvályhodnější je to, že si od něj filmaři dokázali zachovat patřičný odstup (nečekejte typicky "zlé" a "hodné" hrdiny). Jenže to nic nemění na faktu, že jsou Pouta neuvěřitelně zdlouhavým filmem (poslední hodina už pro mě byla takřka utrpením), ve kterém se toho vlastně ani moc neděje. A navíc je obtížné vyznat se ve všech těch postavách, když je hrají vzhledově podobní herci. Opravdu mi není jasné, proč je kolem tohoto filmu takový humbuk... (25.03.2011)

Škoda opravdu pomalého rozjezdu.. na více než 3 hvězdy to u mě není, ale za zhlédnutí to stojí (26.07.2011)

Jsou filmy, které můžeme nazvat s*ačkou a nikdo se nebude divit. Různé šílené komedie z novodobé české dílny a tak dále. (Stačí vidět omylem nebo ze zoufalé zvědavosti jednou do roka.) Pak jsou tu sr*čky jiné kategorie. Od nových tvůrců, s neokoukanými hereckými tvářemi, natočené po řemeslnné stránce velmi kvalitně, libující si v kompozicích a dalších učebnicových hrátkách z dlouhé chvíle, vatové záběry. Ty filmy jsou pak nadmíru vychvalované jen proto, že jsou zkrátka jiné, nevídané, otevírají jakési nové obzory českého filmu, že v hlavní roli není posté hláškující Macháček, není to pestrobarevné atd. Jenže to je obsahově pořád modelová sra*ka. Tento film jedna z největších, co jsem vůbec viděl. A ani naoko dusivé téma (čti doba, v které se film odehrává), tomu nepomůže. Nudná, nicneříkající, tupě ublábolená, nesmyslná srač*a. Pusťte si dejme tomu Životy těch druhých a najděte sto tisíc kvalitativních rozdílů. 140 smrtelných minut. Bez příslibu naděje na kvalitní film, od začátku do konce. Ujetý film o ujetém psychoušovi z dob komunismu. Palte to tam. 140 minut??? (13.08.2011)

A ono to v Česku jde i jinak! Skoro jsem ztrácel víru... Ale takto jinak? Děkuji, nechci... Těžko hodnotit, když mě scénář připadal tak přepracovaný, až vlastně dialogy ztrácely smysl, když s minimem děje se to vleklo dvě hodiny dvacet, když audiovizuálně mě nic nezaujalo (i když uznávám, že atmosféra byla vytvořena výborně, zcela v intencích celkového vyznění) a především když po skončení netuším, o co tam vlastně šlo a celý film mi přijde nevěrohodný. Ondřej Malý v roli Antonína Rusnáka je ztělesněná svině zastiňující vše ostatní a to je u mě taky špatně. Jsem slepý, nebo postavy nemají žádný vývoj? Pakliže skutečně nemají, film musí být nevyhnutelně zacílen k neodvratnému konci, na který ale musím čekat takovou dobu... A když se dočkám, tak to stejně není toužebný klimax. Nevím, jestli kdy budu mít chuť se dívat znovu. Mimochodem pokud někdo říká, že se jedná o jeden z našich nejlepších porevolučních filmů, lze s ním souhlasit, když zahraničí to vidí poněkud jinak? (18.11.2011)

Ukaž občanku, ty sračko! ...už od začátku se mi postava Antonína pěkně hnusila. A ne, líto mi ho nebylo. Úžasný výkon Ondřeje Malého. 80%. (30.12.2011)

Skvělý, emocemi nabytý film plný estébáckých manýrů a naprosté moci. (16.06.2013)

Žvot několika duševních "mrzáků", jejichž ubohost nepramení ani tak ze systému, jako z nich samých. Hodně slušná filmařina i některé herecké výkony spíše seriálových a divadelních herců. Když se podá takhle, může být jedno z nejprofláknutějších témat českého filmu stále zajímavé. Honzo s Petrem, jděte s*át! (12.08.2013)

Musela to bejt paráda, dělat tajnýho fízla! Špiclovat, mlátit a šikanovat, koho si zamanu, nebo vypíčovat libovolnou soudružku či soudruha do bezvědomí. STB bylo ostrůvkem svobody v šedivém socialismu, rájem na zemi! Ne tak pro Tondu, Tonda to vidí jinak. Cítí se jaksi spoután. Hlavní hrdina se svým kuním ksichtem připomíná starého Brůnu v krizi středního věku. Sice se nekývá se sekerou v ruce, ale ukázkově si vytírá prdel se všemi okolo tak dlouho, až mu z toho hrábne. Jeho následná soukromá psychopatická odyssea za Láskou je jen zoufalým pokusem najít a probudit v sobě zbytky lidskosti... Emocionálně mě to nedostalo. Ale to je první a taky poslední věc, kterou můžu jednomu z našich nejlepších filmů z kategorie „Vyprávěj“ vytknout. 75 % (10.02.2014)

Snímek je docela dlouhý, ověšem Pouta se vyznačují především výborně vykreslenou atmosférou, samozřejmě temnou, počátku osmdesátých let, což ovšem uvádí distributor, neboť my se o tom, kdy se děj odehrává nic nedozvíme. Dále přispívá skvělými hereckými výkony překvapivě prakticky všech herců. Samotný děj je nakonec tak absurdní, že diváka doslova vtáhne do děje a ten čeká, jak to celé bude pokračovat a jak to dopadne. Vůbec to není špatný film, ovšem přesto si dovolím rýpnout. Všimli jste si, že v posledních letech Českého lva získávají především filmy, které u diváků rozhodně nevítězí? Návštěvnosti kin vládnou zcela jiné snímky. (28.08.2020)

90 %. Velmi dobrý český film, konečně! Sice asi nebude trhat rekordy v návštěvnosti, ale už teď je žhavým kandidátem na Českého lva a snad i dost cen získá. Silný příběh, naprosto vynikající herecké výkony a nevídaně perfektní technická stránka: perfektní hudba (= spíše zvuky, něco jako v Terminátorovi...), perfektní kamera a skvělý zvuk... normálně si toho nevšímám, ale tady byl jasný, všdchno tak nějak více znělo a zvučilo. 2,5 hodiny je poměrně dlouhá stopáž na jakýkoli film, takže samozřejmě i zde se najde několik hlušších míst... třeba rozjezdový začátek... ale jakmile na scénu přijde Antonín, nenechá vás v klidu a jen napjatě sledujete, na kom se zade vyřádí... Výkon Ondřeje Malého je z rodu těch, na které se nezapomíná a směle ho už teď, po první zhlédnutí na projekci, zařazuji jako dalšího kandidáta do žebříčku nejděsivějších záporáků filmové historie (celosvětové!). Je ďábelský, odporný, slizký... chováním i vizáží... takhle nějak si představuju éstébáka! Ve skutečnosti je to takový milý a vysmátý chlapík z Ostravy... skutečně parádní proměna. Výkony jsou skvělé bez výjimky... postava Kláry, Tomáše, jeho ženy, Martina... perfektní výkony, ať se jedná o Čechy či Slováky... Smekám před všemi tvůrci, že vsadili na masově neznámé kvalitní herce - jen díky tomu jim vše věříte, kam se hrabou všechny ty moderní hvězdičky, které vidíme u všech Hřebejkových filmů... Tohle jsou praví herci! Jsem tomu moc ráda, že to mohu říct: Pouta jsou skutečně skvělý, byť velmi temný film z doby, kterou jsme zvyklí vídat v té její přívětivější podobě (viz Hřebejk a spol.) a zasluhují si zhlédnutí na velkém plátně. Všechno funguje, tak jak má, i finální titulková píseň... skvělé dovršení hutné atmosféry... Bravo! (11.01.2010)

Pouta mají dobře napsaný scénář, sevřený příběh, uvěřitelné postavy, logiku, slušné herce, všechno tu funguje, jak má. Což by měla být norma, ale v současném marasmu českého filmu je to bohužel spíš výjimka. Ondřeje Malého znám ještě jako dítě z ostravských inscenací, skoro jsem ho tu nepoznal, skvělý výkon. Nicméně se mi zdá, že poslední dobou se točí samé filmy o estébácích. Za poslední rok je tohle asi pátý takový film. Čeští filmaři by konečně měli přestat hrabat se v minulosti a zaměřit se na problémy současnosti - a že jich je ! (27.01.2010)