Vražda

Skvělá Sophie Grabol - borka jak má být, skutečně PANÍ HEREČKA. Celkově ten seriál tak chytne za srdce, dojme, napne, vtáhne do děje - tohle jsem u seriálu ještě nikdy nezažila. A ten konec - no prostě naprosto super, žádnej americkej patos. Je hrozně dobrý si rozšiřovat obzory o to, co se točí na severu a že pro někoho tak malá země dokáže strčit do kapsy většinu hollywodský produkce. Doporučuji všem! (20.10.2013)

Vnímavější divák, resp. divák, který má dost odkoukáno, sice ca od 2. dílu tuší kdo je vrah, ale to nic nemění na tom, že Dánové prostě umí nejen chlastat, ale i dobře točit vysoce návykové krimi. Forbrydelsen se vyznačuje vskutku tísnivou atmosférou, silnými hereckými osobnostmi a místy tak extrémně působivými emocionálními momenty, že mě v dostaly do kolen. 1. série 100 %. (10.11.2016)

První díl naznačuje možnosti velkého počtu motivů, prolínání několika rovin a velké možnosti variability na poli vztahů mezi postavami. A velkorysý rozsah seriálu naznačuje, že na vše tentokrát bude dost času. Případné srovnání s Twin Peaksem sice na místě není, to ale samozřejmě nevylučuje, že se z toho nemůže vyvinout výborný seriál. (23.04.2013)

Pripomínalo to dlhodobé tešenie sa na stretnutie so zaujímavým človekom, ktorý mi má čo povedať, no po vytúženom stretnutí s ním ostane v ústach taká divná pachuť, z ktorej sa postupne spamätávam spomínaním na mňamkové chvíle, počas ktorých som si predstavoval rôzne zaujímavé varianty a možnosti, no realita sa ukázala byť omnoho fádnejšou. (23.05.2013)

Sarah Lund a její nevyčerpatelná zásoba hnusných huňatých severských svetrů jako spojovací články dvacetidílné série o dvacetidenním vyšetřování vraždy kodaňské středoškolačky. Případ, kde nic není jak se zdá; a ne sovy v tom tentokrát žádnou roli nehrají, byť právě Twin Peaks bývá ve spojitosti s tímto seriálem často (neopodstatněně) zmiňováno. První řada (ano, je i samostatně stojící druhá desetidílná) sází na „jinakost“ a skoro až zastydlost v postupech, které se na seriálovém poli nosily před desítkami let. Tohle je spíše než standardní kriminálka politické a lidské drama hodně pracující s pocity (postav i diváka). Jedna z mnoha zvláštností pramení z toho, že děj je takřka výhradně sledován z pohledů čtveřice postav. Komisařky Sarah Lund (vyšetřování a obětování osobního života; nečekejte drsňačku s bouchačkou, tohle je taková „Wallanderová“), hvězdného politika na vzestupu Troelse Hartmanna (politické čachry a intriky před nadcházející volbou primátora; zpočátku nápadně podobné Palmerově linii z první řady 24 a později State of Play) a rodičů zavražděné manželů Birk Larsenových (dopad na rodinu, vyrovnávání se s tragédií, reakce okolí, touha po pomstě). Což má za následek, že devět z deseti pro děj zásadních událostí se odehraje mimo obraz. Nejmarkantnější to je v krimi lince, kde samotné vyšetřování nemá skoro žádný prostor; Sářin parťák vše oddře, nalezne, vyslechne, dopadne, ale my z toho nic nemáme, jelikož se to vše dozvídáme až z jeho telefonátů Sarah. Ona vůbec ta kriminální část bude paradoxně pro mnohé největším úskalím série. S vědomím, že to má dvacet epizod souvislého děje je od prvního momentu jasné, že podzápletky na dva či tři díly ve stylu „další podezřelý co to už určitě nade vší pochybnost udělal“ nikam nevedou. Tvůrci příliš otálejí s vyjevením toho, co je divákovi stejně dávno jasné; je-li od počátku polovina stopáže každého dílu o politice, radnici a volbách, tak těžko někoho překvapí, že se tam vyšetřování nakonec neodvratně stočí. Stejně tak není problém záhy odhalit kdo je vrah či zůstávající pachuť, že i po finálním odhalení přetrvá dost aspektů, kde logika při zpětném pohledu úpí... Přes veškeré tyto výtky se to však nerozpakuji označit za jedno z nejzajímavějších novodobých seriálových kriminálních dramat ze staré školy. (07.02.2012)