Vražda

Skrátiť na polovicu, by tomu len prospelo. Bolo tam toľko podozrivých a dejových zvratov, že nakoniec mi bolo srdečne jedno, kto ten páchateľ nakoniec bude. Okrem toho ma tam celý čas neskutočne iritovalo správanie väčšiny postáv, miestami som mala chuť kričať, to vážne, lebo to ich konanie iba zbytočne naťahovalo dej a úplne nasilu a zbytočne. Do poslednej chvíle som čakala na nejaké prekvapivé rozuzlenie, ktoré však neprišlo, a tak mi nezostáva nič iné len zhodnotiť tento seriál ako priemerný (07.03.2014)

Opět musim konstatovat, že Skandinávci opravdu umí! Po delší době zas koukám na nějakej seriál, kde se nemůžu dočkat dalšího dílu :-). Výživná krimi-politická zápletka, velesympatická vyšetřovatelka, novej kolega, velkej prostor pro pozůstalé a zajímavá atmosféra. Vlastně ( evidentně ne náhodou ) naposledy mě takhle bavil Wallender, ikdyž ten koncept je trochu jinej. Jsem rád, že tohle vidim dřív než americkou kopii ( která je tu příznačně lépe hodnocena ). Po třech dílech dávám ****, ale jestli to udrží "drajv" a konec nebude úplně pitomej, bude to na max. .... Tak konec úplně pitomej nebyl ( ikdyž jsem čekal víc ) a protože cca 3, 4 díly před tim poslednim byly doost dobrý, zvedám skutečně na slabších *****. (21.01.2013)

Problémem první řady je za 1. nezvládnutost konceptu 2. neusazenost formy. Bod jedna znamená zhruba to, že dvacet dílů znamená tolik zvratů a falešných stop, že v části 17 se zdá, že se začnou zatýkat i členové filmařského štábu. Detektivové se chovají jako afektovaní šílenci, pro něž vina plyne z jediného (byť nepřímého) důkazu. Problém nakonec je, že některé "sidetracky" už prostě budí dojem účelových retardací děje a navíc se člověk v tom množství klamného balastu začne trochu izolovat od detailů případu. Bod dva znamená, že první asi 3 díly vypadají jako řadová televizní detektivka s nevábným vizuálem. Teprve nástup zkušeného Henrika Rubena Genze z toho udělá zajímavou a temnou podívanou s nápaditým využitím "psychologických" detailů. Jinak jsem ale spokojený - nápad se třemi paralelními rovinami je celkem dotažený, byť rodinná linie občas sklouzává k rozpačitému přešlapování. Obrovským kladem je obsazení v čele s neuvěřitelně charismatickým Larsem Mikkelsenem (ach ty rodinné geny) a spoustou postav, které ve své nevýraznosti získávají typicky severské kontury zaťatých a posedlých podivínů (platí to hlavně o ústředním duu). Zločinu si prostě cením jako odvážného pokusu ukázat vyšetřování jako drama plné omylů a osobních tragédií. Konec je bezchybný, ani tak ne proto, že by byl překvapivý, ale spíš pro to, jak dokonale respektuje anti-happyendovost. (26.01.2013)

Jako žánrová detektivka tří příběhů je to nesporně špičkové dílo, ke kterému není co dodat. V porovnání s jinými skandinávskými knihami či filmy ale ne zcela doléhá soukromí hlavní hrdinky, podrobnost líčení průběhu vyšetřování působí někdy až přespříliš účelově a úroveň zachycení politické sféry zaostává např. za VLÁDOU. To se ovšem bavíme o přesazích žánru s výhradou, že i tato relativně slabší místa mají v měřítku komerčně zaměřené tvorby stále nadprůměrnou úroveň.  Sofie Gråbølová připomíná svým hereckým pojetím Petru Špalkovou svým ztělesněním racionální, věcné, ale nikoliv ledově chladné kriminalistky. Kriminalistka Ludinová je v jejím ztvárnění také jen člověk; na moje gusto však žije svou profesí až přespříliš. Je překvapivé, kolik mají Skandinávci kvalitních herců často mezinárodní úrovně. (19.06.2024)

Pověstná temná atmosféra boduje i v tomto výborném seriálu z Dánska a nemíjí žádnou z hlavních dějových linií. Ať už se jedná o dění kolem hlavnho vyšetřovacího dua, ostříleného komunálního politika Hartmanna, bravurně ztvárněného Larsem Mikkelsenem, či příbuzných zabité dívky. To, že se vyšetřování jedné vraždy táhne po celých dvacet dílů první série, podle mě příliš na dramatičnosti příběhu neubralo. I když podezřelých bylo tolik, že to ke konci vypadalo, že komisařka Lundová postupně zatkne a zase propustí celou Kodaň, její vyšetřování mě bavilo a zůstala jsem v napětí až do poslední epizody. (13.05.2014)