Temple Grandinová

Hnula mnou! Temple, myslím. Mluvila o dveřích. Že jsou to vchody do jiných světů. "... a kam odcházejí?" Do nebe. Nezvykle pojatý film o ženě, která viděla svět v osách, procentech a pravítkách. Líbilo se mi to načasování, drajf, úcta a pocit, že jsem jen já a Temple. Temple a já. Krom Danesové, která předvedla neskutečný výkon plný bolesti, mě zaujal mentor (D. Strathairn), který dovedl Temple k uvažování, navedl ji na cestu a ponechal osudu. Samotnou. A její řeč pronášená při závěrečném sprintu mezi obdivem a lítostí, mě zanechala v mlčení, s mrazením v zádech. A tak si to taky chci uchovat v paměti. Ohromná věc! (12.09.2010)

Vážně povedené. Temple je sympatická, ale až moc svá. Ostatně jako každý jiný autista. Nicméně se mi líbí, jak jí hrozně baví věda a to její vstupování do dveří. Tak jednoduché a přece účinné. Jediné, co mi vadí je "humánní" zabíjení krav, ale co už, hodí se to tam a celé prostředí farem a jatek se k její osobnosti více než hodí. (22.10.2017)

Temple Grandin, to je autobiografický snímek o (silné) osobě stejného jména, autistce (a jentak mimochodem uznávané amer. vědkyni, spisovatelce...), která otevírala spoustu dveří a život si (po)skládala z jednotlivých obrazů a já si opět po čase dokázal (potvrdil), že předsudky jsou jednou z nejhorších možných věcí na světě. Tento snímek, to je celkem jednoduchá rovnice. Temple Grandin = Claire Danes resp. Claire Danes = Temple Grandin. Tato herečka si mě svou bezbřehou bezprostředností (resp. přirozeností) získala od samého počátku a já postupně „rezignoval a roztával“ až si Temple (a celý tento snímek) otevřel dveře (i) k mému srdci. Kritik by měl vždy (za každých okolností) zůstat nestranný a (u)držet si zdravý odstup. Já jsem však obyčejný (filmový) divák a tak si můžu dovolit (dopřát) malý luxus v podobě absence nestrannosti a můžu směle prohlásit následující: tyto „obrázky“ nemohly být poskládány již o moc lépe. Tento snímek (alespoň v mých očích) bezezbytku na(s)plňuje přízvisko „malý velký snímek“. A o čem, že (v prvé řadě) je? Třeba o (lidských) předsudcích, malosti, omezenosti a jedné silné osobnosti, která i přes svůj handicap dokázala v životě víc, než drtivá většina „nás zdravých“. P.s. i přes mnohými (včetně mě) zde vychválenou C. Danes musím dodat, že více než zdatně ji zde sekundují (resp. přihrávají) J. Ormond (jako její matka Eustacia) a D. Strathairn (coby její středoškolský profesor Dr. Carlock). Co říci závěrem? Temple Grandin patří mezi ty snímky, které (troufám si jednoznačně tvrdit) nikdy rekordy ve výdělečnosti zcela jistě lámat nebudou, to ale nic nemění na faktu, že svou (naši) pozornost si (po právu) zaslouží. S (osob.) dovětkem na závěr: ano, jsem cynik (víc než by bylo občas zdrávo), ale jak jsem právě zjistil, stále mě dokáže něco (někdo) dojmout. Tak snad mám ještě šanci...... :-) 90% (07.05.2012)

Naprosto skvělé zpracování "true story" z produkce HBO !!! :-) Člověk si řekne, další chudák autista, co zase ke splnění amerického snu přišel, ale tohle je jiné.. Není to zachycení toho, jak na autisty pohlíží okolí, ale toho, jak okolí vnímá autista.. Navíc geniální autista.. Moc se mi líbilo zachycení Templiných vizí.. Perfektní výkon Claire Danes, životní role Catherine O'Hara a standardně skvělá Julia Ormond.. Ps: nenechte se odradit "dobytčím" tématem filmu !!! (10.10.2011)

Úplnou náhodou jsem se dostal k tomuto filmu (nebo on ke mně?) a nic velkého jsem si od něj nesliboval; o to víc jsem byl nakonec příjemně překvapen. Claire Danes ty všemožně psychicky narušené ženy opravdu jdou, tady navíc výborně fungoval i scénář, a tak na mě celý film zapůsobil krajně příznivě. Bonusem, za který uděluji snímku zcela bezvýznamné plus (pro mě ale význam má), bylo zjištění, že titulní postava nebojovala za vyhubení nás masožravců, ale prosazovala myšlenku, s níž se dokážu plně ztotožnit. 4*+ (10.04.2021)