Temple Grandinová

Životopisné filmy nesnáším, ale tento mě dostal - mimořádným hereckým výkonem Claire Danes, jakož i velmi přesvědčivým filmařským vystižením toho, co obnáší diagnóza ústřední postavy. Působilo to na mě sice značně nízkorozpočtově, ale jinak mi to přišlo strašně dojemné, Temple jsem celou dobu fandil (byť jsem celou dobu věděl, jak to dopadne - holt úděl biografických filmů), líbila se mi tam hudba a také herectví Julie Ormond v roli Templiny matky (a zaujala mě tam ještě Catherine O'Hara, u které mi dlouho trvalo, než mi došlo, že to je Kevinova máma ze Sám doma). I když mi přijde hloupé tento film nějak srovnávat s Rain Manem, stejně jsem se neubránil myšlence, že Claire Danes strčí Dustina Hoffmana do kapsy. (08.11.2021)

Film, nad kterým je o čem přemýšlet. Poutavý příběh neobyčejné ženy, která navzdory svému tolik svazujícímu a omezujícímu handicapu úspěšně vybojovala boj se všemi překážkami, stojícími jí v cestě k úspěchu a ke spokojenému životu. Dokázala toho mnohem více, než většina těch "normálních", které na své cestě potkávala, a kteří jí její úděl ještě ztěžovali výsměchem a nepochopením. V jejím životě hrála velkou roli zvířata, do nich se totiž uměla vcítit lépe a porozumět jejich potřebám více než ostatní lidé. Proto se hodně zabývala otázkou etiky zacházení s chovnými zvířaty na farmách a to je další téma k úvahám, které tato biografie nabízí. (13.10.2013)

Hnula mnou! Temple, myslím. Mluvila o dveřích. Že jsou to vchody do jiných světů. "... a kam odcházejí?" Do nebe. Nezvykle pojatý film o ženě, která viděla svět v osách, procentech a pravítkách. Líbilo se mi to načasování, drajf, úcta a pocit, že jsem jen já a Temple. Temple a já. Krom Danesové, která předvedla neskutečný výkon plný bolesti, mě zaujal mentor (D. Strathairn), který dovedl Temple k uvažování, navedl ji na cestu a ponechal osudu. Samotnou. A její řeč pronášená při závěrečném sprintu mezi obdivem a lítostí, mě zanechala v mlčení, s mrazením v zádech. A tak si to taky chci uchovat v paměti. Ohromná věc! (12.09.2010)

Zfilmovaný biografický příběh mimořádné a úžasné ženy s velkým handicapem Temple Grandinové, kde jsem se na konci neubránila slzám, prostě to nešlo zadržet. Obdivovala jsem její odhodlanost překonávat tolik překážek od posměchu, nebo absence empatie spolužáků až po mnohdy velmi nepříjemné chování dospělých. Mnohé by takové nepochopení její osobnosti odradilo, ale pro ní se to naopak stalo velkou výzvou. A tak nakonec Temple Grandinová našla svůj smysl života. Nesmím zapomenout na to, že to určitě vyžadovalo nezměrnou trpělivost její matky a jejího nejbližšího okolí. Clarie Danes byla naprosto úžasná a já byla téměř v šoku, protože jí znám z Homelandu v úplně jiné, ale také vynikající roli. Vyjímečný a skvělý film, navíc inspirující mnohé k většímu pochopení a vstřícnosti k takovým lidem, jako je právě Temple. (14.12.2012)

Z počátku mě to rozčilovalo, jelikož se jaksi necítím dobře když vidím autisty i když chápu, že to pro ně musí být těžké.. Dala jsem si za cíl podívat se na film až do konce a pak mi všechno najednou dávalo smysl. Většinou mají životopisné filmy něco do sebe, protože jsou to jako otevřené dveře do hloubi něčí duše, které čekají na to až je někdo otevře. Obdivuji matku Temple, která i přes všechny problémy dokázala vychovat autistku k tomu aby svůj "handicap" brala jako něco co je součástí jí samé - naučila ji mluvit, přihlásila ji na školu, podporovala ji, přivedla ji k lásce ke zvířatům... Pomocí žvířat, kterým rozumněla, protože nejsou tak matoucí jako lidi a jejich pohyby naznačují mnohé se snažila rozumnět i lidem. Mockrát byla odmítnuta a ponížena, ale vytrvala. Všechny své problémy brala jako výzvy a chtěla něčeho dosáhnout. Odnesla jsem si z tohoto filmu perfektní větu - "Příroda je krutá, ale my lidé být krutí nemusíme!". Části filmu kde bylo ukázáno jak Temple myslí byla perfektní, líbilo se mi to zobrazení, které člověka přinutí se do příběhu více ponořit..A musím říct, že Claire Danes je perfektní herečka. (28.10.2012)