Je to i můj život

Skutečná motivace mladší setry mi byla jasná okamžitě, celou dobu jsem se cítila nesnesitelně citově vydíraná. Jistě, můžu přemýšlet nad tím, jaký by to byl film, kdyby ho točil Nickův otec, kdyby nebyl tolik televizní, kdyby, kdyby, kdyby ....ale pravda je jen jedna: všechny mé námitky jsou naprosto ubohé vzhledem k tomu, že podobné peklo některé rodiny skutečně prožívají. (02.03.2010)

Příběhy s podobným poselstvím jedině kvituji a respektuji, ale tenhle ambiciózní kýč mě za srdce bohužel příliš nechytl. Cassavetes má dobře napsaný scénář, kde promyšlené časové skoky zvýrazňují hloubku i emocionální stopu, kterou za sebou až existenciálně pohnutý vztah ústředních postav v průběhu děje zanechává, ale jako režisér tenhle povrchní humanista nudí - film nejenže probíhá i končí naprosto očekávaně, ale hlavně se zdá, že drží pohromadě pouze zásluhou procítěných hereckých výkonů. Vše ostatní je sice velice profesionální a dojemné, ale nikoli oním osobním, realisticky-uměleckým způsobem jako v případě Lasse Hallstroma, nýbrž strojově, samoúčelně a zcela neosobně. Škoda... 65% (07.11.2015)

Umírání patří mezi strašně vděčná témata. Nikdy nic nezkazíte tím, když natočíte prvoplánově vydírající film, protože na divákovy slzné kanálky to tak zaútočí, že se budou bát cokoliv kritizovat. Pak tedy nehrozí, že by tenhle druh filmu obdržel nízké hodnocení..Takhle takové filmy prostě fungují, ať si to někdo přizná nebo ne...Já se většinou nechávám ráda citově vydírat, ale tady mi připadalo, že filmu chyběla kapka střídmosti. Ono už to, že se jedná o umírající dítě je dost strašné, ale aby toho nebylo málo, autoři museli přidat lásku mezi dvěma umírajícími, soudkyni, které zemřela dcera a právníka, jemuž vůbec nejde o peníze(nemluvě o tom scénáristickém klišé "Jsem ráda,že jsem nemocná,jinak bych nepotkala Tebe",brr).. Navíc byl celý ten soud přitažený za vlasy. Nejsem žádný kritik, který hledá ve všem chyby, ale mě to tady prostě bilo do očí, bohužel. Samotné téma mě ale i přesto dojalo a ke konci jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Téma mi tedy nevadí, co na tom, že je neustále omílané dokola, spíše mě moc nebralo zpracování. A Cameron Diaz bytostně nesnáším, ale trpící matku zahrála dobře. (08.06.2012)

Tak to bylo milé překvapení, že i americký film může řešit závažné téma. "Hospodaření s orgány vlastního dítěte" by mě dřív napadlo tak jedině v souvislosti s chudými rozvojovými zeměmi, ale tato možnost, která se asi v reále děje, je docela šokující. Dalším překvapením pro mě bylo, že i Cameron Diaz možná ve "svém věku" už trošku dospěla a je dokonce schopná docela přesvědčivě zahrát i vážnou roli (i když ta histerka jí tu šla asi nejlíp). Obě holky sestry skvěle zahrané. (12.11.2009)

Je smutný film a SMUTNÝ FILM. Toto je ten druhý, ten, ktorý z vás vytrasie dušu a dva litre sĺz, zvlášť ak ste nežného pohlavia. Bolo by naivné si myslieť, že vďaka slzám partnerky sa jej ľahšie dostanete pod sukničku. Ja som po záverečných titulkoch dostal iba vynadané a zaknihoval som aj manželkin pamätný výrok: "Ja už, ja už...(počkať. utiera si slzy), ja už s tebou nikdy nebudem pozerať smutné filmy". Mimochodom ja som z toho chytil záchvat smiechu, čo ju ešte viac vytočilo... Takže tak som dobačoval. Chcete si poplakať? Tento film ja skvelá voľba. 80%. (06.05.2012)