Jak se staví sen

Nehodnotím formu pořadu, ale výsledek rekonstrukce. Studentce v malém žižkovském bytě po babičce předělali koupelnu a kuchyň. A nemám absolutně co vytknout - výsledek je účelný, nekomplikovaný, moderní, elegantní, příjemný. A holt nějaké peníze to logicky stojí, ale zas žádné zbytečné vyhazování to nebylo. (08.01.2012)

Nejradši mám tu část kdy nějaký nagelovaný hošan narvaný v roláku velikosti S dává nám lidem bez vkusu lekce z bytového designu. Takže obývák paní Irmy rozsvítí touhle modní fialovou tapetou, ke které se výborně hodí brčálová sedačka samozřejmě v kůži. Nezapomeneme ani na svůj nejoblíbenější stavební materiál, tedy sádroš, ze kterého vyrobí všechny ty nezbytné niky a poličky a pochopitelně i krásný, funkční podhled s moderním zapuštěným osvětlením, abychom se i doma cítili jako v kanceláři. Opravdový vrchol zábavy ovšem přichází ve chvíli, kdy paní Irma roztrhne papírovou oponu, vrávoravým krokem vstoupí do svého obýváku, který se pod rukama profesionálů změnil v nádhernou cirkusovou manéž, a s neskrývaným dojetím začne koktat och, ách, no to je..., to snad ani není..... no, krásné....jé a ta tapeta.... no nádherné.....takhle jsem si to vůbec nedovedla představit...no moc vám všem děkuju. A já taky za tu švandu. (10.12.2012)

Neskutečná retardace a patos. Základ je vybrat nějakej sociální případ, ideálně rozvedená matka samoživitelka s postiženým dítětem, která bydlí v nějaký díře a která splácí exekuce po svém otci alkoholikovi a gamblerovi. Té by sice stačilo pár kusů slušného nábytku z nábytkové banky a lednička, pračka a sporák z druhé ruky, to se ale divákovi blbě prodává a navíc Oresi, Gorenje a Asko se potřebujou blejsknout svou novou modelovou řadou kuchyní, spotřebičů a nábytku. Tak se ze čtyř místností vyberou dvě, které se asi za osm set tisíc prvotřídně a zbytečně přehnaně luxusně zrekonstruují. Potom ještě velkoryse paní Ludmile nabídnou, že kdyby nevěděla co s dvěma sty tisíci, tak si může dle designových návrhů zrekonstruovat i hajzl a koupelnu. A jestli na to nemá, tak jí partner Home Credit nabídne výhodný úvěr. Takže by za cenu jedné kuchyně a jednoho obýváku mohli sto potřebným rodinám koupit novou pračku nebo deseti rodinám udělat "normální" rekonstrukci, ale to by přišli o jímavé záběry, jak paní Ludmila proskočí balícím papírem, slzí a nepoznává svůj byt... 0% (31.01.2022)

Obvyklá koncepce pořadu, kdy se pod rukama zkušených designérů staré a nevzhledné mění na moderní a vkusné (jak pro koho). Na tom by nebylo nic špatného, kdyby mě však tolik neodrazovalo obsazení a zpracování vůbec. Moderátor Pavel Cejnar mě svým hulákáním do ampliónu začal okamžitě iritovat a když jsem zjistila, že tuto metodu bude aplikovat každý díl, antipatie vzrostly. Navíc většina z designerského ansámblu je mi vrcholně nesympatická a jejich vyjadřovací schopnosti mnohdy vyvolávají skepsi ohledně inteligenční úrovně. Nelíbí se mi ani způsoby, jakými se zbavují nepotřebných věcí. Jejich rozkopání, rozmlácení a shazování z balkonu sice možná je atraktivní pro kameru, ale jen posilují celkově "buranský" dojem z pořadu. Žoviální, vzájemně se popichující mužský a ženský voiceover už raději ani nezmiňuji... (18.03.2009)

Volovina jaké není rovno. Všechny návrhy a řešení jsou neúčelné, rádoby umělecké, studené a neútulné. Od obýváku čekám že bude útulný a ne že tam budu muset sedět na klekátku a dívat se na umělecky vyvedenou stěnu, pokrytou marmoleem, nebo jak se tomu bordelu nadává. Navíc ty vyjádření pánů a slečen "designérů" jak to dělá tohle a to dělá tohle a ve výsledku je to zakomponováno jako prvek, který doplňuje celek a bla bla bla. Navíc se mi líbí jak doslova ignorují jakékoli přání obyvatel bytu a drží se jen své umělecké vize (06.12.2010)