Snídaně u Tiffanyho

Excelentní výkon Audrey Hepburn, která hraje snad i očima, originální pojetí a do toho momenty, jako je kocour, dotěrný nápadník, či komický soused přispívaly k velmi poutavému příběhu. Holly byla tajemná, ale zároveň zábavná a krásná a Paul prostě přirozený, který nemusel ani říkat, co cítí, bylo mu to vidět na očích. Nemluvě o dokonalé hlavní znělce, půvabu hlavní herečky a dokonalém konci musím říct, že snídaně u Tiffanyho dopadla prostě skvostně. (13.01.2010)

"Odtud ke dveřím by ti to nemělo trvat dýl než čtyři vteřiny. Dávám ti dvě." Já tedy v podstatě nesnáším slečny, který si na večírcích proplachují játra ve whisky, pročišťují plíce cigaretovým kouřem a neustále hledají bohatýho sponzora. Jenže Lulame alias Holly prostě neumím nemilovat. Té bych nadšeně dělal Fredíka nebo kocoura. Zatím se však jenom dívám, baví mě to a najednou mi ani snídaně před výlohou Tiffanyho nepřipadají divný. Vždyť kde se dá lépe posnídat, když k tomu hraje jedinečný Moon River? (03.03.2019)

Roztomile hloupoučká a naivní Audrey Hepburn aka Holly Golightly, která svého půvabu značně využívá, a sympaťák George Peppard aka Paul Varjak rozehrávají úžasný romanticko-dramatický komediální příběh, jehož některé scény zůstanou v divácké paměti dlouho zaneseny (např. večírek u Holly v bytě; Holly zpívající v okně; opilost; vyhození kocoura;...). Díky vynikajícím hereckým výkonům (zejména Audrey), perfektní lokaci a dokonalé hudbě, má Snídaně u Tiffanyho úžasně sladkou chuť. Snímek má atmosféru, dobré dialogy, ideální stopáž, zajímavý příběh a je jako by stvořen pro oddech a sklenku vína. (29.07.2010)

Snídaně u Tiffanyho je jeden z mála filmů, které si notoricky pouštím, zaručeně v něm znovu objevím a zcela jistě se dojmu, i když si to předem zakážu. Holly je totiž úkaz, ale nebyla by jím, kdyby nebylo Audrey Hepburn - herečky z generace těch, které už se dnes nerodí. Její postava je dojemná i v situacích, kdy se chová sobecky a hloupě. Chodí si svoji koblihu posnídat před výlohu obchodu, kde nakupuje smetánka a doufá, že na ni ulpí trochu toho lesku. Hraje si na dámu, ale pod tou načančaností je obyčejná holka, která má sice zlaté srdce, ale zatím si ještě plete dojmy s pojmy a bláhově věří, že věcičky jí udělají šťastnou. Krásný, opravdu krásný film! (01.05.2004)

George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman (08.08.2006)