Snídaně u Tiffanyho

Koktejlová bríza s letmými doteky zakaboněných spodních proudů, která dokáže být úžasně vstřícná, jiskrná a vitální, ale také úžasně statická a... letální. Buďte však bez obav, pozitiva (při překousnutí standardizovaných romantických patálií) převažují, třebaže jsem se vzdor očekávání zrovínka blahem netetelil. Audrey je (jak jinak) zlatíčko, drahoušek, je nepřekonatelně okouzlující/protivná (dle potřeby) ve všech hereckých polohách, zato "cylona" George Pepparda by v jeho podání rigor mortis zastala i figurína z výlohy Davidova fotbalového tajemství a jeden by nepoznal rozdíl. Lví podíl na dnes již prověřené klasičnosti má kromě Audrey sem, Audrey tam i akademicky oštemplovaná Manchiniho hudba, která dá posluchači možnost napojit se přímo z prchavé měsíční řeky... Ovšem Rooney aka pitvořivý Japonec? No comment. (07.03.2009)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, jak to dnešní romantiky mají těžké. Tenkrát totiž stačil jeden jediný úsměv Audrey Hepburn a bylo zaděláno na film roku. Dneska je to tak, že čím bude příběh originálnější a s pointou větší jak Beverly Hills, tak tím pádem budeme mít menší důvod na film hnedka zapomenout. Tady mě ale více těšil Audrey kocour, než Audrey samotná a jelikož se k němu ke konci filmu zachovala jako prašivej pes, tak Snídani u Tiffanyho dávám tři hvězdy. (31.12.2016)

George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman (08.08.2006)

Gold diggerstvo nie je fenomém súčasného ultra kapitalistického zrýchleného sveta. Ono tu už je asi od počiatku vekov, keď sa ženy nemohli fintiť 3 hodiny pred zrkadlom a ani Audrey by nevyzerala ukážkovo. V niekoľkých scénach vyzerá samozrejme plagátovo a kultovo božsky. Jej premena pomocou lásky je typický znak žánru, takže sa nerozčulujte nad jej rozprávkovosťou. Záhadou je skôr to, že sa zaľúbila do tak necharizmatického hlavného mužského predstaviteľa. O niečo slabšie ako Prázdniny v Ríme. Holly-mačka, ktorá chytá "krysy", spisovateľova kniha, nazvaná 9 životov, záver v daždi so zachránenými oboma "zmoknutými mačkami". Ja som si túto šikovnú metaforu všimol až na druhý krát. Táto romantika je záležitosť, ktorá je každým dalším zhliadnutím lepšia. Už mi začína byť sympatický aj George Peppard. (27.05.2012)

S odstupem času a po několikanásobném zhlédnutí jsem dospěl k názoru, že na dnešní poměry se jedná jen o běžnou (takových jistě bylo víc) melancholicky hořkosladkou konzervační komedii z vyšší společnosti, která místy i značně nudí, bohužel. Jedna či dvě vtipné scény, za 115 minut je sakramentsky málo..Film vlastně líčí jeden velký sen o jednou velkém bohatství, obraz americké smetánky s režisérovým ironickým pohledem, to vše v nádherných barvách, elegantním světle, drahých róbách, na druhou stranu však odhaluje i jakousi vnitřní chudobu této snobské společnosti. Kultovní a nejspíš i nejznámější role božské a okouzlující newyorské playgirl Holly à la Paris Hilton to jistě byla, ale zároveň nutno podotknout ne její nejlepší. Podmanivá hudba - titulní oscarová "Moon River", choreografie gagů a některými pasážemi, viz scénu před luxusním klenotnictvím, dělají z tohoto filmu však oprávněný kult... (13.05.2006)