Snídaně u Tiffanyho

"Odtud ke dveřím by ti to nemělo trvat dýl než čtyři vteřiny. Dávám ti dvě." Já tedy v podstatě nesnáším slečny, který si na večírcích proplachují játra ve whisky, pročišťují plíce cigaretovým kouřem a neustále hledají bohatýho sponzora. Jenže Lulame alias Holly prostě neumím nemilovat. Té bych nadšeně dělal Fredíka nebo kocoura. Zatím se však jenom dívám, baví mě to a najednou mi ani snídaně před výlohou Tiffanyho nepřipadají divný. Vždyť kde se dá lépe posnídat, když k tomu hraje jedinečný Moon River? (03.03.2019)

Jeden z nejlepších romantických filmů klasického období, co jsem kdy viděl. Snídaně u Tiffanyho je v mnoha momentech hollywoodsky naivní, jindy příjemně odrzlá stejně jako sama ústřední postava, někdy staromilská a jindy zase překvapivě moderní. U dnešního mladého publika může pro svou naivitu vyvolat úsměv a rozhodně se nejedná o film pro cyniky. Já jsem si ale tenhle film právě pro svou roztomilou naivitu a celkovou lehkovážnost zamiloval. Dialogy jsou zde úderné a vtipné, postavy (ač ne moc věrohodné po psychologické stránce) sympatické a velmi dobře napsané. Kamera je jedním slovem úžasná a některé záběry jsou tak bravurně zkomponované, že bych si jimi okamžitě vytapetoval celý byt. Připočtu-li k tomu famózní (opravdu famózní) Audrey Hepburn, která si mne už v první minutě dokonale omotala kolem prstu, jejího filmového partnera George Pepparda, s nímž utvořila jeden z nejkouzelnějších filmových párů a ústřední skladbu Moon River, nemohu udat jiné než absolutní hodnocení. Je to sentimentální film, ale kdo říkal, že to vždy musí být špatné 100% (22.07.2009)

výborně natočená romantická komedie. Největší zásluhu na tom mají režisér Blake Edwards a nádherná a skvěle hrající Audrey Hepburn. Škoda, že takovéto snímky už se dnes netočí, stejně jako je škoda, že dnes už není takovýto typ hereček jako byla Audrey, ale to je dáno dobou. Příjemný, milý, úsměvný snímek doplněný výbornou Manciniho hudbou. 1* přidávám za úžasného kocoura :o) (05.03.2009)

(1001) Film mě v některých neobvyklých aspektech svého příběhu mile překvapil a zaujal, ale při celkovém pohledu je prostě matoucí a nesourodý ten všudypřítomný souboj klasického hollywoodského narativu a queer podivínského úhlu pohledu Trumana Capoteho. Nejpatrnější je to asi v postavě Paula Varjaka, kterého se George Peppard ze všech sil snaží hrát jako klasického silného tichého typa, a přitom ta postava je asi všechno, jenom to ne. Patricia Neal je oproti němu strašně skvělá, a jelikož se jí daří dodat své postavě nejvíc podtextu, skryté ironie a sebeuvědomění, tak se mi na celém filmu líbila asi nejvíc. Co se týče Audrey Hepburn, tak jestliže jsem měla dojem, že v My Fair Lady šíleně přehrává, tak tady to rozhodně platí taky. Možná (a nejspíš) to byla v civilu opravdu fajn dáma, ale jakmile začne před kamerou rozbíjet věci nebo se vůbec pokoušet o jakoukoliv emoci, přijde mi to přehnané a neuvěřitelné. Samozřejmě kapitola sama pro sebe je ta absurdní a bizarní karikatura japonského umělce v podání Mickeyho Rooneyho - v rámci nastavené úrovně stylizace versus realističnost mi to prostě hlava nebere. Často u filmů, které jsou literárními adaptacemi, vypichuji, jak moc z filmu vyčuhuje nebo nevyčuhuje původní knižní struktura, a jestli je to dobře nebo špatně, a většinou to zmiňuji hlavně u filmů, kde je to špatně, ale zrovna v případě Snídaně mi to přijde to evidentní lešení jako plus, protože pomalé plynutí, nenápadné a zároveň skrytě komplikované zvraty a odbočky do rozsáhlých peripetií poskytují ideální prostor pro zobrazení vztahu mezi postavami a zároveň i jejich konkrétní osobnostní vývoj. Hlavně proto je mi ve výsledku vlastně dost líto, že se to všechno, stejně jako ústřední písnička, nakonec utopí v patosu. (26.12.2018)

Romantická komedie ze starého těsta a rozhodně patří k nejlepším, co jsem kdy viděl. Samozřejmě, je to zásluha skvěle hrající ústřední dvojice a hlavně překrásné Audrey Hebpurn. Škoda té nudnější první půlhodinky, jinak by to byl geniální film, protože se to stále zlepšuje a zlepšuje a ke konci mi na postavách opravdu záleželo. Hrozně mě bavila scéna s kradením zboží v obchodě, protože je fakt dobře natočená jako celý tenhle film. Navíc musím pochválit příjemnou hudbu. (03.07.2006)