Snídaně u Tiffanyho

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola. (20.08.2009)

50% - Průměrná romantická polévka, která by bez Manciniho songu Moon River a krásy Hepburnové zanikla v moři scenaristicky zdařilejších veseloher. Přeceňovaný film s dosti nesympatickými hlavními postavami, kterým se od začátku prostě nedá fandit (jediný, kdo mi připadal aspoň trochu reálný, byl zde všemi nenáviděný Japonec odshora). Zklamání... (10.09.2013)

Já vám nevím... Po filmařské stránce je "Snídaně u Tiffanyho" velmi kvalitním padesátkovým/šedesátkovým filmem, těch je ale jako hub po dešti a navíc MNOHEM lepších. Komediální prvek mi jaksi uniká, veškerá "komediálnost" je nakumulována v postavě Holly (+ trapného postiženého?asijského? domácího), která je ale spíše k pláči. Nemám tyhle typy lidí ráda a ani přeslazený úsměv hezké, ale tady bohužel neskutečně otravné Audrey Hepburn, na tom nic nezmění. Spíše naopak. Myšlenka? Buďte otravná, praštěná zlatokopka a budete ladně proplouvat životem až k pohádkovému konci, který vám spadne do klína jako pečený holub. Fuj. (27.12.2023)

Hovorí sa, že „poslušné ženské sa dostanú do neba, zlobivé tam kam chcú“ a presne o tom bola pre mňa táto sladká romantika...a scenár nebol až tak podstatný. Zásluhou geniálneho hereckého výkonu Audrey som tej malej mršnej Holly odpustila veškerú naivitu, vypočítavosť a sebectvo a emočne ma úplne dostala. Zo všetkých najlepšie však zahral neskutočne rozkošný Hollyn kocúr – ten ma bavil zo všetkého najviac. Raňajky u Tiffanyho majú údernú pointu, sladký záver a viem si predstaviť pustiť si to znova, znova a znova... (04.09.2008)

Roztomile hloupoučká a naivní Audrey Hepburn aka Holly Golightly, která svého půvabu značně využívá, a sympaťák George Peppard aka Paul Varjak rozehrávají úžasný romanticko-dramatický komediální příběh, jehož některé scény zůstanou v divácké paměti dlouho zaneseny (např. večírek u Holly v bytě; Holly zpívající v okně; opilost; vyhození kocoura;...). Díky vynikajícím hereckým výkonům (zejména Audrey), perfektní lokaci a dokonalé hudbě, má Snídaně u Tiffanyho úžasně sladkou chuť. Snímek má atmosféru, dobré dialogy, ideální stopáž, zajímavý příběh a je jako by stvořen pro oddech a sklenku vína. (29.07.2010)